Vědu v Polsku čeká boom, zaměří se na digitální technologie

Od svého vstupu do EU v roce 2004 Polsko kontinuálně snižuje svůj odstup od unijního průměru a nárůstem výdajů na vědu patří mezi unijní špičku. Vrchol nastal mezi lety 2019 a 2020, kdy se meziroční nárůst financování pohyboval okolo 11 %. Lepších hodnot dosáhlo v rámci EU pouze Řecko a Belgie. Přestože v průběhu pandemie COVID-19 investice do vědy v Polsku zpomalily, skok, který Polsko za uplynulých 20 let učinilo je markantní. V roce 2004, kdy unijní průměr výdajů na vědu a výzkum dosahoval 1,8 % HDP, vykazovalo Polsko třikrát nižší hodnotu, přesně 0,55 % HDP. V roce 2021 se Polsko s hodnotou 1,44 % HDP zařadilo mezi dvě “staré” členské země – Řecko a Španělsko – a na unijní průměr ztrácí 0,82 %. Pro srovnání lze uvést, že Česko si s výdaji na úrovni rovných 2 % stále stojí lépe.

Odstup od průměru členských zemí EU drží Polsko také v podílu odborníků ve výzkumu a vývoji na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. I zde se však pomalu dotahuje. V roce 2019 pracovalo ve vědě a výzkumu 0,99 % všech pracujících, což Polsku přisoudilo 19. místo mezi členskými státy. Ještě v roce 2008 však bylo Polsko na 25. příčce s podílem výzkumníků na ekonomicky aktivním obyvatelstvu 0,4 %. V souladu s výše uvedenými údaji stoupá Polsko také v žebříčku “Globálního inovačního indexu”, kde si mezi lety 2007 a 2021 polepšilo o 16 pozic z 56. na 40. místo.

Postavení soukromého sektoru

Při pohledu do soukromého sektoru - na základě dat z let 2019 až 2021 - lze konstatovat, že tahouny inovací v průmyslu i službách jsou velké podniky. Naopak malé a střední podniky mají prozatím rezervy. V průmyslu bylo v daném období za aktivně inovativní označeno 26,3 % podniků. Ve skupině velkých podniků s více než 250 zaměstnanci to však bylo 74,6 %. V početně nejvýznamnější skupině malých podniků do 49 zaměstnanců však jen 16,1 %. Obdobná je situace ve službách, kde v souhrnu bylo za inovativní označeno 22,2 % podniků. Mezi velkými dosáhl podíl inovativních 66,7 %, ale mezi nejpočetnějšími nejmenšími podniky jen 17,6 %. Jako aktivně inovující je v tomto případě brán podnik, který ve sledovaném období zavedl alespoň jeden produkt nebo inovaci podnikového procesu.

Odhlédneme-li od míry inovativnosti podniků dle jejich velikosti a zaměříme-li se na sektorové dělení, za nejinovativnější oblasti polského průmyslu můžeme označit výrobu farmaceutických výrobků, těžbu černého a hnědého uhlí, výrobu počítačových, elektronických a optických zařízení, výrobu koksu a ropných produktů a výroba chemických látek. Podobně lze určit nejinovativnější odvětví ve službách, zde patří výzkum a vývoj, pojišťovnictví a penzijní fondy, počítačové programování a poradenství, vydavatelství a informační služby.

Digitalizace i fungování systému vysokého školství mezi vládními prioritami

Priority polské vlády pro oblast vědy, výzkumu a inovací jsou stanoveny v dokumentu s názvem Národní vědecká politika. Široce pojatým cílem dokumentu je zlepšení kvality života, zajištění bezpečnosti a budování konkurenceschopnosti na mezinárodní scéně. Mezi jednotlivé dílčí priority pak patří zvýšení atraktivity kariéry v systému vysokoškolského vzdělávání a vědy, lepší přenos znalostí a technologií mezi vědou a průmyslem a snahu o technologickou nezávislost prostřednictvím vytváření polského "know-how" či podpora mobility akademické obce. Zvlášť zdůrazněnou prioritou je pak digitalizace společnosti a ekonomiky. Nejde jen o investice do technologického rozvoje, ale také do výuky práce s moderními digitálními technologiemi. Podporovány budou specializované studijní obory pro programátory, softwarové architekty, administrátory či datové analytiky. Strategický dokument má i bezpečnostní rozměr, jednou z priorit v oblasti digitálních technologií je tak i boj proti dezinformacím.

Mezinárodní vědecká spolupráce

Hlavní vědeckou institucí v Polsku je Polska Akademia Nauk sídlící ve Varšavě. Akademie sdružuje všechny polské vědecké instituce a dohlíží na jejich činnost. V rámci mezinárodní vědecké spolupráce podepsala polská akademie dohodu s českou Akademií věd o spolupráci na tříletých projektech zahrnujících výměnu vědeckých pracovníků mezi oběma zeměmi. Bližší informace k projektu jsou pro případné zájemce dostupné na tomto odkazu. Vedle Akademie Nauk existuje v Polsku vládní Národní centrum vědy, které je zodpovědné za mezinárodní spolupráci a mezinárodní vědecké projekty, včetně jejich financování.

Jakub Rudý, obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Varšavě