Ministři pro konkurenceschopnost se shodli na společné pozici k ekodesignu výrobků

„Nařízení o ekodesignu řeší pravidla pro zajištění udržitelnosti výrobků v Evropské unii a má zlepšit fungování vnitřního trhu s udržitelnými výrobky. Návrh rozšiřuje původní ekodesignovou směrnici a posiluje požadavky na výrobky v oblasti jejich odolnosti, obnovitelnosti nebo opravitelnosti,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Zavádí také digitální pas výrobku, který v budoucnu napomůže k lepší informovanosti zákazníků o původu výrobků nebo o možnostech jejich opravy.“

V konečném důsledku tak návrh přinese více kvalitnějších produktů s delší životností, o nichž budou mít spotřebitelé veškeré potřebné informace. Současně poskytne nové podnikatelské příležitosti pro firmy zabývající se jejich dalším životem. V projednávání návrhu výrazně pokročila Česká republika během svého předsednictví v Radě EU. I díky spolupráci v rámci předsednického tria byl obecný přístup k návrhu schválen a nyní bude legislativní proces pokračovat vyjednáváním s Evropským parlamentem.

„Náš průmysl stojí před zásadními výzvami, které plynou z nutnosti naplnit cíle vyplývající z procesu dekarbonizace, ale také digitalizace. Jejich dosažení nesmí oslabit naši konkurenceschopnost. Proto si musíme také zajistit potřebné suroviny,“ říká ministr Síkela s odkazem na akt o nerostných surovinách, který Evropská komise zveřejnila v březnu letošního roku. Jeho cílem je zajistit bezpečné a udržitelné zásobování unijního průmyslu kritickými surovinami, které jsou potřebné pro zelenou a digitální transformaci.

„Členské země Unie mají stále nevyužitý surovinový potenciál, který by měl být prozkoumán a využit pomocí moderních postupů. Díky tomu můžeme snížit naši závislost na dovozu kritických surovin od nedůvěryhodných dodavatelů, zejména z Ruska nebo Číny,“ říká ministr a dodává: „Česká republika dlouhodobě upozorňuje na potřebu vést aktivní tzv. surovinovou diplomacii, proto vítáme záměry Komise uzavřít strategická partnerství se zeměmi bohatými na suroviny, zejména v sousedství Unie a v severní Africe.“ Diskuse ministrů na toto téma bude pokračovat i na čtvrtečním zasedání Rady pro zahraniční věci ve formátu ministrů obchodu, kterého se ministr Síkela rovněž zúčastní.

Komise také představila nedávno vydaný návrh aktu o klimaticky neutrálním průmyslu, který má posílit produkci EU v odvětví čistých technologií a pomoci tak evropskému průmyslu vyrovnat se se změnami, které v oblasti energetiky nyní probíhají. „Bez energie z jádra nedosáhneme našich dekarbonizačních cílů. Jaderné štěpné technologie proto zasluhují stejnou míru podpory, jako jiné technologie přispívající k ozelenění hospodářství, jež jsou zahrnuty v návrhu aktu o klimaticky neutrálním průmyslu,“ říká ministr Síkela. Podobný silný apel zazněl i ze strany Francie a dalších pro-jaderných zemí. Zahrnutí jaderných štěpných technologií do návrhu by, kromě vyslání silného signálu, že EU s jádrem počítá, umožnilo například prioritizovat jaderné projekty v rámci různých povolovacích postupů či finančních podpůrných nástrojů. Vystoupení ministra Síkely navázalo na setkání pro-jaderných států v Paříži 16. května a zapadá do širší diplomatické strategie české vlády, jak posílit roli jádra jako stabilního a bezpečného zdroje v českém i unijním energetickém mixu.

Hlavním tématem zasedání byla politická rozprava k dalším krokům v oblasti dlouhodobé konkurenceschopnosti EU v období po roce 2030.V této souvislosti Komise nedávno vydala dvě sdělení: Ke stejnojmennému tématu a k vnitřnímu trhu. Identifikují strategické oblasti, na něž se musí EU zaměřit, aby posílila svou dlouhodobou konkurenceschopnost. Patří mezi ně řádně fungující vnitřní trh, veřejné investice, výzkum a inovace, digitalizace či energetika.„Kromě krátkodobých opatření nezbytných pro řešení současné situace musíme sledovat dlouhodobou strategickou myšlenkovou linii,která pomůže Unii zůstat globálním lídrem,“ říká ministr Jozef Síkela a dodává: „Vnitřní trh si zaslouží nejvyšší politickou prioritu. Sdělení v tomto ohledu zavádí indikátory, které EU pomohou sledovat pokrok v definovaných strategických oblastech. Tyto indikátory společně se stavem vnitřního trhu by měli ministři a lídři členských států každoročně projednávat na svých pravidelných jarních zasedáních, aby EU mohla průběžně reagovat. Navržený proces velmi podporujeme a přejeme si, aby byl dynamický a pomohl nám tak reálně podpořit konkurenceschopnost EU.“

Na okraj zasedání Rady ministr Síkela jednal se svými protějšky z Estonska a Belgie a vedl bilaterální jednání v Evropské komisi k aktuálním unijním tématům včetně Národního plánu obnovy s generálním ředitelem pro hospodářskou soutěž Olivierem Guersentem a vedoucí pracovní skupiny Komise pro provádění plánů obnovy Céline Gauer.