Nejistý vývoj ekonomik na obou stranách Atlantiku (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Důvěra v další vývoj ekonomik v květnu podle našeho odhadu zaznamenala jen nepatrný nárůst. V případě podnikatelského sektoru by tuto informaci měly tento týden potvrdit PMI indikátory a IFO index, v tom spotřebitelském pak hlavně ukazatel od Evropské komise. Měsíční indikátory z reálné ekonomiky za březen ukázaly na překvapivé oslabení výkonu evropské ekonomiky, v USA pak dochází k postupnému chladnutí růstové dynamiky. Zveřejněny tento týden budou zpřesněné odhady HDP za Q1 23 pro Německo a USA. Z globálního úhlu pohledu ale budou finanční trhy sledovat zejména pokračující vývoj kolem zvýšení amerického dluhového stropu a zápis z posledního zasedání Fedu.

Indikátory sentimentu vzrostou jen mírně

Výhled dalšího vývoje evropské ekonomiky se mírně zhoršil. Březnová data průmyslové produkce a maloobchodních tržeb ukazují, že závěr prvního čtvrtletí byl ve znamení slabého výkonu ekonomiky eurozóny. Tento týden přinese řadu předstihových indikátorů sentimentu. PMI za květen by v případě Německa i celé eurozóny měly podle nás vzrůst jen nepatrně, a to pokud jde o zpracovatelský průmysl i služby. Průmyslový PMI však nadále zůstane kvůli vlivu zkracujících se dodavatelských lhůt pod 50 body. Rizikem je zde především možné zhoršení složky hodnotící stav nových průmyslových objednávek (či s tím související horší výhled pro výrobu a zaměstnanost), když v Německu se jejich počet v březnu meziměsíčně propadl o výrazných 10,7 %. V případě služeb by naopak měl PMI po předchozím výrazném nárůstu setrvat vysoko nad 50 b. Naše očekávání mírného nárůstu PMI z průmyslu jsou v souladu s tržním konsensem, u služeb je však trh pesimističtější, když vnímá riziko možného snížení tamního PMI. My i trh očekáváme pokračující zlepšování spotřebitelského sentimentu. Týkat by se to mělo jak hlavního celoevropského ukazatele od Evropské komise za květen, tak i výhledu německé spotřebitelské důvěry od společnosti GfK pro červen. Evropská spotřebitelská důvěra sice i tak zůstane pod dlouhodobým průměrem, k jejímu dalšímu zlepšení by ale měl nadále přispívat zejména pozitivní efekt plynoucí z odeznění obav z hospodářských dopadů energetické krize. Příjmová situace evropských domácností je navíc podle dostupných dat příznivá, k čemuž pomáhá vysoký stav nahromaděných úspor z doby pandemie, stejně tak i nadále uvolněná fiskální politika. Růst nominálních mezd navíc postupně zrychluje.

Zveřejněn tento týden bude i zpřesněný odhad německého HDP a květnový IFO index. Oproti původně udávané mezičtvrtletní stagnaci tamní ekonomiky v Q1 23 očekáváme nepatrnou vzestupnou revizi na +0,1 % q/q. Za slabým výsledkem německé ekonomiky podle našeho odhadu stála hlavně klesající spotřeba domácností. Z hlediska dalšího vývoje německé ekonomiky bude sledován především květnový IFO index. I ten by měl podle našeho odhadu vzrůst, avšak i zde zůstane pod dlouhodobým průměrem. IFO index na rozdíl například od níže zmíněno ZEW indexu tolik nereflektuje vývoj na akciových trzích, a tedy i zvýšené obavy z bankovní krize. Trh je ovšem pesimističtější a předpokládá mírný pokles IFO indexu.

Zpřesněného odhadu HDP se dočkají také v USA, kde bude zveřejněn i zápis z posledního zasedání Fedu. V centru pozornosti ale zůstanou zejména jednání kolem zvýšení dluhového stropu a z toho plynoucí dopady na americkou fiskální politiku. V případě zápisu z minulého zasedání Fedu bude za pozornost stát, s jakou vahou se v diskuzích centrálních bankéřů objevují stále vesměs proinflační data z americké ekonomiky a jak moc v nich naopak rezonují obavy z dopadů bankovní krize. Fed svou komunikací po minulém zasedání sice naznačil možné přerušení cyklu zvyšování úrokových sazeb, jejich další růst však úplně nevyloučil. Šance na další zvýšení sazeb existuje i podle níže uvedených výroků představitelů Fedu z minulého týdne. My si ale prozatím myslíme, že sazby na červnovém zasedání zůstanou beze změny. Stejně tak i finanční trh aktuálně dává červnovému zvýšení sazeb šanci ve výši ani ne 20 %. Zpřesněný odhad americké ekonomiky by měl podle nás pouze potvrdit mezičtvrtletní nárůst tamního HDP ve Q1 23 o 1,1 % anualizovaně.

Dolar je nejsilnější za poslední dva měsíce

Nově zveřejněná data o vývoji ekonomiky USA v minulém týdnu vesměs pozitivně překvapila, a to v prostředí jestřábích signálů z Fedu a rýsující se dohody ohledně zvýšení amerického dluhového stropu. Dubnová čísla celkových maloobchodních tržeb sice v USA zklamala, když došlo k jejich meziměsíčnímu zvýšení pouze o 0,4 %, zatímco se očekával nárůst o 0,8 %. Tržby bez prodejů aut se však vyvíjely plně v souladu s očekáváními (+0,4 % m/m) a v případě tzv. kontrolní skupiny byla očekávání analytiků dokonce výrazně překonána (+0,7 % m/m oproti predikovaným +0,4 %). Právě výsledek kontrolní skupiny, tedy tržeb nezahrnujících běžně volatilní prodeje v oblasti stravování, aut, pohonných hmot a stavebních materiálů (vliv zde měly i klesající ceny některých těchto položek, když americké tržby jsou sledovány v nominálním vyjádření), je směrodatný pro vývoj spotřeby domácností. Po očištění o vliv cen zůstaly celkové maloobchodní prodeje v USA v dubnu zhruba beze změny, zatímco kontrolní skupina zaznamenala růst o 0,3 % m/m. Reálné maloobchodní tržby se tak postupně shora přibližují předpandemickému vývojovému trendu. Jejich úroveň tedy podle posledních čísel sice zůstává vysoká, dynamika však postupně slábne. Zveřejněn byl minulý týden také dubnový vývoj americké průmyslové produkce. Ta meziměsíčně vzrostla o 0,5 % oproti očekáváné stagnaci, významně směrem dolů byl však revidován údaj za březen. Dubnový růst byl z velké části tažen vyšší produkcí aut. Celkově lze vývoj americké průmyslové produkce v dosavadním průběhu roku hodnotit jako spíše slabší.

Dolarové úrokové sazby minulý týden rostly, což pomohlo americké měně k posílení. Přispěla k tomu jestřábí vyjádření představitelů americké centrální banky. Pozornost finančních trhů upoutalo především vyjádření šéfky dallaského Fedu Lorie Loganové. Ta uvedla, že stabilita úrokových sazeb na dalším červnovém zasedání není jistá, když zatím podle ní nedošlo k dostatečnému poklesu jádrové inflace, a trh práce, jehož napjatost potvrdily i poslední počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti (242 tis.), nadále vytváří tlaky na růst mezd. Finanční trhy s povděkem kvitovaly také posun v jednáních týkajících se zvýšení amerického dluhového stropu. V mezitýdenním srovnání tak dolar oproti euru v průběhu uplynulého týdne zpevnil o necelého půl procenta a dostal se k hladině 1,08 USD/EUR. Jeho kurz byl tak nejsilnější za poslední zhruba dva měsíce.

Ekonomika eurozóny v prvním letošním čtvrtletí nepatrně rostla, německý ZEW index však ukázal na zvyšující se pesimismus ohledně dalšího vývoje. Zpřesněný odhad HDP eurozóny za Q1 23 potvrdil jeho mezičtvrtletní růst o 0,1 %. Struktura vývoje HDP dosud známa není. Březnová data průmyslové produkce byla velmi slabá. Průmysl v eurozóně se totiž meziměsíčně propadl o výrazných 4,1 %. Významně se ale na tom podílelo Irsko (zde produkce klesla o 26 % m/m), jehož data běžně vykazují vyšší míru volatility. Výrazně se ale výkon průmyslu snížil i v Německu (o 3,1 % m/m) a pozvolnější pokles zaznamenaly také Francie a Itálie. I tak ale díky poměrně silnému růstu v lednu a únoru průmyslová produkce za celou eurozónu v Q1 23 zhruba stagnovala. Rostoucí skepsi investorů a analytiků ohledně dalšího vývoje evropské ekonomiky indikoval německý ZEW index za květen. Ten ve složce očekávání pro následujícího půl roku vykázal další pokles (o poznání výraznější, než s jakým se počítalo), a to na nejnižší úroveň od začátku letošního roku. Fundamentální tlaky na růst spotřebitelských cen pramenící z utaženého trhu práce nicméně v evropské ekonomice nadále přetrvávají. Podle dat ECB totiž jádrová inflace v sezonně očištěném meziměsíčním vyjádření v dubnu zrychlila na 0,58 % (anualizovaně na 7 %) z březnových 0,36 %. Ačkoliv tedy v meziročním vyjádření došlo k nepatrnému zvolnění z 5,7 % na 5,6 %, nelze vyloučit, že v květnu či červnu jádrová inflace opět zrychlí a dosáhne nového rekordu.

Ceny v tuzemském výrobním sektoru nadále klesaly, ve službách ale pokračovaly ve svižném růstu. Česká koruna pod vlivem globálních faktorů mírně oslabila. Ceny průmyslových výrobců v dubnu v průměru klesly meziměsíčně o 1,2 %, zatímco ceny zemědělských výrobců se snížily o 3,3 %. V obou případech tak šlo o obdobné tempo, kterým se ceny snižovaly v březnu. Pokles cen v průmyslu byl přitom rozprostřen mezi větší počet odvětví. Na nižší ceny průmyslníků a zemědělců působí nižší náklady v čele s levnějšími energiemi. Ty v dubnu klesaly již třetí měsíc v řadě a během této doby se snížily v souhrnu o 8 %. Pokračoval tak postupný přeliv výrazně nižších velkoobchodních cen energií, které se vrátily na předválečné úrovně, do těch pro koncové zákazníky. Diametrálně odlišná byla situace u cen tržních služeb pro podniky. Jejich růst pokračoval rychlým meziměsíčním tempem (v dubnu +1,4 %). Tyto ceny jsou více napojeny na stav tuzemské ekonomiky, a především pak na velmi napjatý trh práce. Významná je v tomto ohledu i skutečnost, že poptávka po službách klesla v tuzemské ekonomice oproti poptávce po zboží výrazně méně. Podrobněji jsme se tomuto tématu věnovali zde: https://bit.ly/42PNIhW. Kurz české koruny byl ale primárně v minulém týdnu ovlivněn slábnoucím eurem. Koruna tak ve výsledku v mezitýdenním srovnání oslabila o přibližně 0,7 % nad 23,75 CZK/EUR.