Dolar je nejsilnější za poslední dva měsíce (Komentář)

Nově zveřejněná data o vývoji ekonomiky USA v tomto týdnu vesměs pozitivně překvapila, a to v prostředí jestřábích signálů z Fedu a rýsující se dohody ohledně zvýšení amerického dluhového stropu. Dubnová čísla celkových maloobchodních tržeb sice v USA zklamala, když došlo k jejich meziměsíčnímu zvýšení pouze o 0,4 %, zatímco se očekával nárůst o 0,8 %. Tržby bez prodejů aut se však vyvíjely plně v souladu s očekáváními (+0,4 % m/m) a v případě tzv. kontrolní skupiny byla očekávání analytiků dokonce výrazně překonána (+0,7 % m/m oproti predikovaným +0,4 %). Právě výsledek kontrolní skupiny, tedy tržeb nezahrnujících běžně volatilní prodeje v oblasti stravování, aut, pohonných hmot a stavebních materiálů (vliv zde měly i klesající ceny některých těchto položek, když americké tržby jsou sledovány v nominálním vyjádření), je směrodatný pro vývoj spotřeby domácností. Po očištění o vliv cen zůstaly celkové maloobchodní prodeje v USA v dubnu zhruba beze změny, zatímco kontrolní skupina zaznamenala růst o 0,3 % m/m. Reálné maloobchodní tržby se tak postupně shora přibližují předpandemickému vývojovému trendu. Jejich úroveň tedy podle posledních čísel sice zůstává vysoká, dynamika však postupně slábne. Zveřejněn byl tento týden také dubnový vývoj americké průmyslové produkce. Ta meziměsíčně vzrostla o 0,5 % oproti očekáváné stagnaci, významně směrem dolů byl však revidován údaj za březen. Dubnový růst byl z velké části tažen vyšší produkcí aut. Celkově lze vývoj americké průmyslové produkce v dosavadním průběhu roku hodnotit jako spíše slabší.

Dolarové úrokové sazby tento týden rostly, což pomohlo americké měně k posílení. Přispěla k tomu jestřábí vyjádření představitelů americké centrální banky. Pozornost finančních trhů upoutalo především vyjádření šéfky dallaského Fedu Lorie Loganové. Ta uvedla, že stabilita úrokových sazeb na dalším červnovém zasedání není jistá, když zatím podle ní nedošlo k dostatečnému poklesu jádrové inflace, a trh práce, jehož napjatost potvrdily i poslední počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti (242 tis.), nadále vytváří tlaky na růst mezd. Finanční trhy s povděkem kvitovaly také rýsující se dohodu kolem zvýšení amerického dluhového stropu. V mezitýdenním srovnání tak dolar oproti euru v průběhu uplynulého týdne zpevnil o necelého půl procenta a dostal se k hladině 1,08 USD/EUR. Jeho kurz byl tak nejsilnější za poslední zhruba dva měsíce.

Ekonomika eurozóny v prvním letošním čtvrtletí nepatrně rostla, německý ZEW index však ukázal na zvyšující se pesimismus ohledně dalšího vývoje. Zpřesněný odhad HDP eurozóny za Q1 23 potvrdil jeho mezičtvrtletní růst o 0,1 %. Struktura vývoje HDP dosud známa není. Březnová data průmyslové produkce byla velmi slabá. Průmysl v eurozóně se totiž meziměsíčně propadl o výrazných 4,1 %. Významně se ale na tom podílelo Irsko (zde produkce klesla o 26 % m/m), jehož data běžně vykazují vyšší míru volatility. Výrazně se ale výkon průmyslu snížil i v Německu (o 3,1 % m/m) a pozvolnější pokles zaznamenaly také Francie a Itálie. I tak ale díky poměrně silnému růstu v lednu a únoru průmyslová produkce za celou eurozónu v Q1 23 zhruba stagnovala. Rostoucí skepsi investorů a analytiků ohledně dalšího vývoje evropské ekonomiky indikoval německý ZEW index za květen. Ten ve složce očekávání pro následujícího půl roku vykázal další pokles (o poznání výraznější, než s jakým se počítalo), a to na nejnižší úroveň od začátku letošního roku. Fundamentální tlaky na růst spotřebitelských cen pramenící z utaženého trhu práce nicméně v evropské ekonomice nadále přetrvávají. Podle dat ECB totiž jádrová inflace v sezonně očištěném meziměsíčním vyjádření v dubnu zrychlila na 0,58 % (anualizovaně na 7 %) z březnových 0,36 %. Ačkoliv tedy v meziročním vyjádření došlo k nepatrnému zvolnění z 5,7 % na 5,6 %, nelze vyloučit, že v květnu či červnu jádrová inflace opět zrychlí a dosáhne nového rekordu.

Ceny v tuzemském výrobním sektoru nadále klesaly, ve službách ale pokračovaly ve svižném růstu. Česká koruna pod vlivem globálních faktorů mírně oslabila. Ceny průmyslových výrobců v dubnu v průměru klesly meziměsíčně o 1,2 %, zatímco ceny zemědělských výrobců se snížily o 3,3 %. V obou případech tak šlo o obdobné tempo, kterým se ceny snižovaly v březnu. Pokles cen v průmyslu byl přitom rozprostřen mezi větší počet odvětví. Na nižší ceny průmyslníků a zemědělců působí nižší náklady v čele s levnějšími energiemi. Ty v dubnu klesaly již třetí měsíc v řadě a během této doby se snížily v souhrnu o 8 %. Pokračoval tak postupný přeliv výrazně nižších velkoobchodních cen energií, které se vrátily na předválečné úrovně, do těch pro koncové zákazníky. Diametrálně odlišná byla situace u cen tržních služeb pro podniky. Jejich růst pokračoval rychlým meziměsíčním tempem (v dubnu +1,4 %). Tyto ceny jsou více napojeny na stav tuzemské ekonomiky, a především pak na velmi napjatý trh práce. Významná je v tomto ohledu i skutečnost, že poptávka po službách klesla v tuzemské ekonomice oproti poptávce po zboží výrazně méně. Podrobněji jsme se tomuto tématu věnovali zde: https://bit.ly/42PNIhW. Kurz české koruny byl ale primárně v tomto týdnu ovlivněn slábnoucím eurem. Koruna tak ve výsledku v mezitýdenním srovnání oslabila o přibližně 0,7 % nad 23,75 CZK/EUR.