Snižování inflace pokračuje i ve výrobním sektoru (Ranní zpráva z finančního trhu)

Rychlé zmírňování meziročního růstu tuzemských cen podle nás v dubnu pokračovalo nejen ve spotřebitelském, ale i ve výrobním sektoru. Nad rámec zvyšující se statistické základny podle našeho odhadu na ceny průmyslových výrobců působil další meziměsíční pokles cen energií a pokračující dezinflace neenergetické části cen vlivem slabé poptávky či nižších cen komodit. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA by měl setrvat mírně nad 200 tis.

Těžko předvídatelný vývoj cen energií pro koncové spotřebitele

Tuzemské ceny průmyslových výrobců v dubnu podle nás pokračovaly v poklesu. Odhadujeme, že meziměsíčně se snížily v průměru o 1,1 % po březnovém poklesu o 1,0 %. Ve výsledku by tak mělo dojít k dalšímu zmírnění meziročního růstu průmyslových cen, a to z 10,2 % na 6,5 %. Významný vliv v tomto ohledu měla zvyšující se srovnávací základna. Očekáváme, že meziměsíčně nadále klesaly ceny energií. Ty se zpožděním začínají reagovat na výrazně nižší ceny na velkoobchodních trzích, které se vrátily na předválečné úrovně. V neenergetické části průmyslových cen by měl pokračovat dezinflační proces spojený se stále utlumenou poptávkou či nižšími cenami komodit. Ve srovnání s tržním konsensem (-0,2 % m/m) čekáme výraznější pokles cen. Jako hlavní riziko ve směru slabšího než námi očekávaného poklesu identifikujeme právě vývoj cen energií. Přenos nižších velkoobchodních cen energií do těch pro koncové zákazníky je velmi těžko predikovatelný. Navíc v případě spotřebitelských cen, jejichž vývoj za duben již známe, došlo k překvapivému meziměsíčnímu zdražení u elektřiny i plynu, zatímco v únoru a březnu ceny energií pro domácnosti již klesaly.

Dubnová inflace v eurozóně byla potvrzena na 7 % y/y

Konečný odhad dubnové inflace v eurozóně pouze potvrdil její nepatrný nárůst na 7,0 % y/y po březnových 6,9 %. Za tím stál především odeznívající vliv meziročně nižších cen pohonných hmot. V případě jádrové inflace naopak došlo k mírnému zpomalení z březnového rekordu 5,7 % na 5,6 % y/y, na čemž se podílel pomalejší růst cen zboží. Zmírnění cenové dynamiky se týkalo hlavně produktů jejichž výroba byla v uplynulých měsících zasažena problémy v dodavatelských řetězcích, jako jsou například automobily. Růst cen služeb se naproti tomu zvýšil (v meziročním vyjádření v dubnu dosáhl nového rekordu ve výši 5,2 % y/y) a byl příčinou toho, proč jádrová inflace v meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření podle dat ECB zrychlila z 0,36 % na 0,58 %, v anualizovaném vyjádření tedy k 7 %. Nelze tak vyloučit, že v květnu či červnu meziroční jádrová inflace opět zrychlí na nová maxima. My očekáváme, že se jádrová inflace nad 5 % y/y udrží do září, a ještě na konci letošního roku se bude pohybovat poblíž 4 %. Důvodem jen pomalého odeznívání jádrové inflace je zrychlující růst mezd, který odráží nedostatek pracovních sil na evropském trhu práce. Rychlý růst mezd podle nás zároveň představuje riziko pro ještě pomalejší odeznívání jádrové inflace, než se kterým počítáme. Celkově jádrová inflace zůstávající na zvýšených úrovních podle nás odráží převis poptávky nad nabídkou v evropské ekonomice. Pozitivní zprávou pro vývoj celkové inflace je naopak obrat v trendu cen potravin, jejichž meziroční růst se v dubnu začal poprvé po roce a půl snižovat.

Americký dolar včera bez významnějších makroekonomických zpráv oproti společné evropské měně mírně posílil. Během dne přidal zhruba 0,4 % a jeho kurz se tak posunul k 1,082 USD/EUR. Oslabení eura pravděpodobně bylo hlavní příčinou ztráty hodnoty polského zlotého (-0,5 % oproti euru) a maďarského forintu (-0,6 % oproti euru). Koruna sice zprvu také oslabovala, nakonec však skočila zhruba beze změny poblíž 23,66 CZK/EUR.