Modernizace D1 byla náročná, výrazně ale zlepšila komfort a bezpečnost

Ministerstvo dopravy bere výsledky kontroly NKÚ na vědomí a respektuje kritiku dílčích aspektů modernizace dálnice D1. Ty jsou však pouze jednotlivými možnými vadami na jinak v celku profesionálně pojaté modernizaci uceleného úseku dálnice v celkové délce 160 km a rozhodně z nich nelze dovozovat celkově nedobré provedení celého projektu. V této souvislosti je však třeba připomenout, že modernizace byla stavebně zahájena v květnu 2013, byla z hlediska zabezpečení prakticky nepřetržitého provozu koordinačně velmi náročná, trvala celkem devět stavebních sezón a stavebně byla dokončena na přelomu září a října 2021.

I po dokončení modernizace nejvytíženější české dálnice pokračuje úprava některých odpočívek, které byly sledovány z procesního pohledu jako samostatné projekty, včetně doplňování parkovacích kapacit pro kamiony. Dokončeny také teprve budou opravy některých mostů, a to zejména tam, kde nejsou ujasněny majetkové poměry.

V případě opravy mostu Šmejkalka došlo opravdu k vyjmutí z projektu modernizace D1 a jeho oprava by měla být zahájena v letošním nebo příštím roce, zhotovitel již byl vybrán, přičemž v nejbližším období bude z jeho strany zpracováván realizační projekt, jelikož k zadání došlo metodou design&build.

Přes všechnu kritiku v tiskové zprávě, která je pouze vytržena z celkového kontextu závěrečné kontrolní zprávy, se Ministerstvo dopravy nedomnívá, že by tato skutečnost mohla být interpretována tak, že modernizace dálnice D1 by byla nepovedeným nebo snad nedokončeným projektem.

Tohoto faktu jsou si zcela jistě vědomi i desetitisíce řidičů, kteří dálnici denně využívají. Prohlášení o dokončení modernizace se vždy vztahovala ke stavebním pracím na dálničním tělese, nikoli k procesům souvisejícím, jako jsou kolaudace, reklamace nebo průběžná výstavba související a doplňující infrastruktury odpočívek.

Rozsah modernizace D1 byl obrovský, jeho přínosy jsou zjevné

Během modernizace byla provedena kompletní rekonstrukce 160 kilometrů D1 v obou směrech, a to včetně mostů (92 dálničních mostů, 35 nadjezdů), mimoúrovňový křižovatek, středního dělícího pásu dálnice, kanalizace a několika odpočívek. Došlo k dílčímu doplnění telematických zařízení a v celé délce byl položen kapacitní optický kabel umožňující výhledově další zlepšování telematických systémů především pro řízení provozu přes Vysočinu v zimním období, který je součástí výhledových plánů ŘSD.

V rámci modernizace bylo zbouráno a nově postaveno 35 dálničních nadjezdů s rezervou na budoucí potenciální možnost rozšíření dálnice na šestipruhové uspořádání. Významně vzrostla také bezpečnost díky rozšíření zpevněné krajnice, kompletní výměně systému odvodnění, vybudování odstavných zálivů v místech stoupání, instalaci nových svodidel s vysokou úrovní zadržení, modernizací stávajícího systému tísňového volání SOS a výstavbou oplocení.

Cíle modernizace, které spočívaly pro uživatele především ve zvýšení bezpečnosti, komfortu a v zajištění bezpečného a plynulého provozu, tak bylo jednoznačně dosaženo. Ze závěrů NKÚ rovněž nevyplývá, že by investované prostředky ve výši 28,1 mld. Kč nebyly vynaloženy účelně, efektivně a hospodárně. Samostatná existence modernizované dálnice, která je k dispozici pro každodenní nepřetržité použití desítkám tisíc řidičů, je toho jednoznačným dokladem.

Ministr dopravy Martin Kupka se s výstupy nálezu seznámil a vyžádal si stanovisko ŘSD, které jako investorská a správcovská organizace mělo modernizaci D1 na starosti. Jedná se zejména o výtky k provádění oprav či opakovanému vzniku závad v rámci reklamací.

Současně se však ministr Kupka ohrazuje proti tvrzení NKÚ, že ministerstvo neřeší systémové otázky, na které NKÚ v rámci kontroly konkrétního projektu upozornil, jako je problematika stavu mostů a problematika vysokorychlostního vážení.

Za logické nelze považovat ani tvrzení NKÚ, že ministerstvo spolu s ŘSD dosud modernizaci dálnice souhrnně nevyhodnotily, pokud zároveň tvrdí, že není dokončena.

Zároveň poukazujeme na části závěrečné zprávy NKÚ, které ovšem v kriticky pojaté tiskové zprávě zcela chybí:

"Provedená modernizace dálnice D1, resp. modernizace jejich úseků, nepochybně přinesla výrazné zlepšení stavebně-technického stavu, prostorového uspořádání i vybavení modernizované dálnice v porovnání s původní dálnicí D1, čímž se ve srovnání s původní dálnicí nepochybně zvýšila i bezpečnost provozu a dopravní komfort pro uživatele dálnice. Byly při ní provedeny mj. i opravy a rekonstrukce většiny dálničních mostů a nadjezdů (ŘSD uvedlo, že na modernizovaných úsecích rekonstruovalo nebo opravilo celkem 92 dálničních mostů a 35 nadjezdů)."

"Modernizaci D1 nelze posuzovat pouze úzkým pohledem v porovnání s novostavbou, ale je nutné zahrnout i koncepční pohled minulých a budoucích stavebních prací. Dle našeho názoru byl cíl a princip Modernizace D1 naplněn s vyváženým poměrem vynaložených nákladů a přínosů. Stavba Modernizace D1 byla první komplexní a ucelená rekonstrukce dálničního tahu. Zjištění uvedená v Kontrolním protokolu bude kontrolovaná osoba podrobně analyzovat, vyvodí z nich nápravná opatření, která bude aplikovat při přípravě a realizaci dalších staveb a údržbě pozemních komunikací, které spravuje.“



V rámci modernizace bylo zbouráno a nově postaveno 35 dálničních nadjezdů s rezervou na budoucí potenciální možnost rozšíření dálnice na šestipruhové uspořádání. Významně vzrostla také bezpečnost díky rozšíření zpevněné krajnice, kompletní výměně systému odvodnění, vybudování odstavných zálivů v místech stoupání, instalaci nových svodidel s vysokou úrovní zadržení, modernizací stávajícího systému tísňového volání SOS a výstavbou oplocení.

Cíle modernizace, které spočívaly pro uživatele především ve zvýšení bezpečnosti, komfortu a v zajištění bezpečného a plynulého provozu, tak bylo jednoznačně dosaženo. Ze závěrů NKÚ rovněž nevyplývá, že by investované prostředky ve výši 28,1 mld. Kč nebyly vynaloženy účelně, efektivně a hospodárně. Samostatná existence modernizované dálnice, která je k dispozici pro každodenní nepřetržité použití desítkám tisíc řidičů, je toho jednoznačným dokladem.

Ministr dopravy Martin Kupka se s výstupy nálezu seznámil a vyžádal si stanovisko ŘSD, které jako investorská a správcovská organizace mělo modernizaci D1 na starosti. Jedná se zejména o výtky k provádění oprav či opakovanému vzniku závad v rámci reklamací.

Současně se však ministr Kupka ohrazuje proti tvrzení NKÚ, že ministerstvo neřeší systémové otázky, na které NKÚ v rámci kontroly konkrétního projektu upozornil, jako je problematika stavu mostů a problematika vysokorychlostního vážení.

Za logické nelze považovat ani tvrzení NKÚ, že ministerstvo spolu s ŘSD dosud modernizaci dálnice souhrnně nevyhodnotily, pokud zároveň tvrdí, že není dokončena.

Zároveň poukazujeme na části závěrečné zprávy NKÚ, které ovšem v kriticky pojaté tiskové zprávě zcela chybí:

"Provedená modernizace dálnice D1, resp. modernizace jejich úseků, nepochybně přinesla výrazné zlepšení stavebně-technického stavu, prostorového uspořádání i vybavení modernizované dálnice v porovnání s původní dálnicí D1, čímž se ve srovnání s původní dálnicí nepochybně zvýšila i bezpečnost provozu a dopravní komfort pro uživatele dálnice. Byly při ní provedeny mj. i opravy a rekonstrukce většiny dálničních mostů a nadjezdů (ŘSD uvedlo, že na modernizovaných úsecích rekonstruovalo nebo opravilo celkem 92 dálničních mostů a 35 nadjezdů)."

"Modernizaci D1 nelze posuzovat pouze úzkým pohledem v porovnání s novostavbou, ale je nutné zahrnout i koncepční pohled minulých a budoucích stavebních prací. Dle našeho názoru byl cíl a princip Modernizace D1 naplněn s vyváženým poměrem vynaložených nákladů a přínosů. Stavba Modernizace D1 byla první komplexní a ucelená rekonstrukce dálničního tahu. Zjištění uvedená v Kontrolním protokolu bude kontrolovaná osoba podrobně analyzovat, vyvodí z nich nápravná opatření, která bude aplikovat při přípravě a realizaci dalších staveb a údržbě pozemních komunikací, které spravuje.“