Zahraniční obchod překvapil, nemovitosti jsou sud třaskavého prachu

Český statistický úřad dnes zveřejnil hned tři statistiky: průmyslovou výrobu, stavební výrobu a zahraniční obchod.

Průmyslová produkce v březnu 2023 byla reálně meziročně vyšší o 2,2 %, což je více, než se čekalo

Meziroční růst ovlivnila nejvýznamněji výroba motorových vozidel, kde se produkce meziročně zvýšila o 42 %. To je dáno tím, že už skončily problémy s díly z Asie, kterými trpěla automobilová výroba v poslední době hned několikrát. Na automobilovou výrobu se proto nemůžeme dívat v měsíčním horizontu, ale jako na klouzavý průměr za celý rok. Informace o tom, že v meziměsíčním porovnání rostla průmyslová výroba o 1,7 %, tedy o ničem nevypovídá.

Na dnešní statistiku se dívám s lehkým očekáváním toho, že příští čísla tak dobrá nebudou. Hodnota nových zakázek v běžných cenách totiž meziročně klesla o 1,7 %. Kdyby byla statistika v reálných hodnotách, šlo by o pokles ještě větší. Jinými slovy, průmyslu se nedaří tak dobře, jak by se mohlo na první pohled zdát. Když se dívám na průmysl od začátku roku, vidím titěrný růst o 0,8 %. A výsledek za celý rok bude jen o trochu vyšší.

Stavební produkce v březnu reálně meziročně klesla o 6,0 %

Stavební úřady vydaly meziročně o 13,3 % stavebních povolení méně, přičemž orientační hodnota těchto povolení klesla o 6,3 %. Meziročně se začalo stavět o 21,0 % bytů méně a dokončeno jich bylo o 22,7 % méně.

Na trhu s nemovitostmi pokračuje krize. Objem poskytnutých hypoték je nicotný proti tomu, jaký býval dříve. Trh zamrzl a všichni vyčkávají. Data Eurostatu mluví o poklesu cen nemovitostí v ČR i v mnoha dalších zemí. Mezinárodní měnový fond přitom varuje, že pokud půjdou úrokové sazby výš, budou ceny nemovitostí klesat. Pro řadu lidí se totiž hypotéky stanou nesplatitelnými. Proto také silně před zvyšováním úrokových sazeb varuji. Možná se povede snížit inflaci, ale to zároveň sestřelí i bankovní sektor, který používá hypotéky jako zástavy. A bankovní krizi by si jistě nepřál nikdo.

Pokles stavebních povolení signalizuje, že problémy na trhu nemovitostí přetrvávají. Trh by potřeboval nižší úrokové sazby i reálný růst mezd. Od začátku roku poklesla stavební výroba o 2,5 %. Za celý rok to bude o trochu méně. Ekonomika se bude postupně rozehřívat.

Zahraniční obchod mile překvapil

Podle předběžných údajů skončila v březnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 15,9 mld. Kč, což byl meziročně o 28,1 mld. Kč lepší výsledek. Za skvělými čísly stál zejména meziročně vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 18,9 mld. Kč. Nepříznivý vliv na celkové saldo měl naopak zejména pokles přebytku obchodu s elektřinou o 6,3 mld. Kč.

Vývoz vzrostl meziročně o 7,7 %, zatímco dovoz o 0,4 %. To ukazuje, že zahraniční poptávka je silnější než poptávka domácí.

V lednu až březnu 2023 dosáhl přebytek obchodní bilance 39,6 mld. Kč, přičemž před rokem byla ve stejném období v deficitu 12,0 mld. Kč. To je ohromné zlepšení, které by navíc mohlo pokračovat, pokud budou dále klesat ceny energií.

Velký přebytek zahraničního obchodu ukazuje, že se ekonomice daří vyrovnat i se silnou korunou. Koruna proto může ještě posílit. Kdyby nebylo vysoké inflace, řekl bych, že si Češi po delší době užijí levnou dovolenou v zahraničí. Jenže inflace je všude a ceny zájezdů jsou vysoko, takže ani s rekordně silnou korunou dovolená levná nebude.

Co bych dělal, kdybych byl centrálním bankéřem

Z pohledu centrální banky dnešní čísla ukazují, že k ohřátí ekonomiky dojde, už jen když vezmeme v potaz jednorázové zlepšení dodávek zahraničních dílů. Bez toho by průmysl nerostl. Naopak zamrzlou ekonomiku vidíme, když se podíváme na nemovitosti. Aktuálně sedíme na sudu třaskavého prachu.

Pokud budou více klesat ceny nemovitostí, máme ohromný problém. Kdybych byl centrální bankéř, nerad bych k tomu přispěl vyššími úrokovými sazbami. Navíc vyšší úrokové sazby by ještě více posílily korunu, která je už nyní u rekordních hodnot. Brzo začnou exportéři křičet, že silnou korunu nezvládají. Za nejrozumnější proto považuji, když centrální banka ponechá sazby na stávajících hodnotách ještě mnoho měsíců. Poté je může začít postupně snižovat.

Ing. Vladimír Pikora, Ph.D.

Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista

Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.