Česká ekonomika v roce 2022 - podle HDP se loni podařilo překonat úroveň předkrizového roku 2019 a zahraniční obchod zaznamenal rekordní deficit

Podle HDP se loni podařilo překonat úroveň předkrizového roku 2019, zahraniční obchod však zaznamenal rekordní deficit.

Česká ekonomika loni celkově vzrostla. Přispěly k tomu investice a zahraniční poptávka, silně se na­opak propadala domácí spotřeba. Zahraniční obchod se zbožím byl loni značně poznamenán prudkým růstem cen ropy a zemního plynu i snahou vytvořit zásoby. To se projevilo rekordním deficitem.

Hrubý domácí produkt loni vzrostl o 2,4 %. Oproti roku 2021 přírůstek HDP zpomalil, ale reálně se eko­nomika lehce přehoupla přes úroveň předkrizového roku 2019. Českou ekonomiku podpořily kapitálové výdaje a zahraniční poptávka. Domácnosti ovšem v prostředí prudkého cenového růstu a nejistoty „šlá­ply na brzdu“, a omezovaly spotřební výdaje.

V průběhu roku 2022 meziroční dynamika HDP postupně zpomalovala (přírůstky 4,7 %, 3,5 % a 1,5 % v 1., 2. a 3. čtvrtletí), a ve 4. kvartálu ekonomika meziročně stagnovala (0,2 %). Ve směru zpoma­lení působila hlavně spotřeba domácností, jejíž pro­pad ve druhé polovině roku (–5,2 % a –5,5 % ve 3. a 4. čtvrtletí) byl srovnatelný spíše s pandemickým šokem než s obvyklou dynamikou spotřeby v prů­běhu minulých recesí (např. v roce 2009, kdy došlo k předchozímu nejhlubšímu ekonomickému propadu, byl největší pokles spotřeby domácností zaznamenán ve 3. kvartálu, a sice v úrovni –1,7 %). Kapitálové výdaje a ve druhé polovině loňského roku hlavně zahraniční poptávka růst HDP naopak podporovaly.

Propad spotřeby domácností není velkým překva­pením, protože domácnosti aktuálně čelí rekordnímu reálnému poklesu mezd. Cenový růst silněji působil na nízkopříjmové domácnosti, jejichž výdaje se sou­středí do oblasti nezbytných statků (potraviny, bydlení a energie, doprava), které loni nejvíce zdražovaly. To je patrné i v netypicky hlubokém propadu výdajů na netrvanlivé zboží (–5,6 % v roce 2022), mezi něž spadá nezbytné zboží jako potraviny nebo léky.

Postupné oslabení se v roce 2022 týkalo i mezičtvrtletního růstu HDP. Výkon české ekonomiky reálně klesl ve 3. i 4. čtvrtletí (–0,3 % a –0,4 %). Ten­tokrát na pokles působila celá domácí poptávka – spotřeba i kapitálové výdaje. Propad naopak tlumila zahraniční poptávka.

Příspěvky výdajových složek ke změně HDP (příspěvky v p.b., HDP v %, stále ceny, meziročně)

Vývoz reálně rostl

Příznivý příspěvek zahraniční poptávky k reálnému růstu HDP se může zdát v rozporu s rekordním zhoršením bilance zahraničního obchodu, ke kte­rému v roce 2022 došlo. Celková bilance zahranič­ního obchodu se zbožím a službami v běžných ce­nách se podle údajů národních účtů loni zhoršila o 187,6 mld. Kč, a spadla do deficitu 8,3 mld. Kč. Byl to první schodek bilance od roku 2003 a stál za ním zejména obchod se zbožím (celkový defi­cit 100,4 mld. Kč, zhoršení o 170,6 mld. Kč). Ne­příznivým směrem se ovšem vyvíjelo i saldo ob­chodu se službami (zhoršení přebytku o 17,0 mld. Kč na 92,1 mld. Kč). Klíčový vliv na dramatické zhor­šení bilance mělo prudké zvýšení cen ropy a zem­ního plynu i dalších surovin, které se dále přenášelo na ceny ostatního zboží.

Na druhé straně ale loni došlo k reálnému zvýšení vývozu zboží a služeb o 5,7 %. Ve 4. čtvrtletí meziroční přírůstek posílil na 9,7 %. Dovoz byl loni rovněž vyšší o 5,7 %, ale v závěru roku byl jeho meziroční přírůstek 7,6 % oproti exportu slabší. Mezičtvrtletně se export zboží a služeb ve 4. čtvrtletí reálně zvýšil o 0,5 %, za­tímco import stagnoval. Vývozcům se tedy v závěru roku dařilo lépe než opačnému směru zahraničního obchodu, a z toho plynul příznivý vliv na vývoj HDP.

Rekordní zhoršení bilance zahraničního obchodu

Údaje o zahraničním obchodu se zbožím nám po­skytují podrobnější obrázek struktury loňského schodku. Loni se nejvíce zhoršila bilance obchodu s ropou a zemním plynem (-177,0 mld. Kč) a de­ficit dosáhl 330,9 mld. Kč. Kromě prudkého zvý­šení cen se projevilo i plnění plynových zásobníků před zimou. V důsledku zvýšení cen se propadl i ob­vyklý schodek bilance obchodu se základními kovy (-29,6 mld. Kč), koksem a rafinovanými ropnými výrobky (-22,8 mld. Kč), chemickými látkami a pří­pravky (-17,6 mld. Kč) nebo černým a hnědým uhlím a lignitem (-14,0 mld. Kč). Výrazně se zhoršila také bilance zahraničního obchodu s elektrickými zaří­zeními (-23,0 mld. Kč). Podílelo se na tom oživení v některých odvětvích průmyslu, který je v českých podmínkách silně závislý na dovážených součástkách.

Růst cen naopak pomohl výrazně zlepšit bilanci obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizo­vaným vzduchem (+46,6 mld. Kč). Vývoz této ko­modity se zvýšil celkem o 58,9 mld. Kč. Elektřinu můžeme přirozeně vyvážet jen do zemí, které jsou spojeny s naší přenosovou soustavou. Nejvýrazněji se tedy zvyšoval export elektřiny, plynu, páry a kli­matizovaného vzduchu do Německa (+38,7 mld. Kč) a na Slovensko (+15,6 mld. Kč). Výrazný nárůst nastal i v případě Rakouska (+8,9 mld. Kč) a do jisté míry rovněž Polska (+3,4 mld. Kč).

Hlavně druhá polovina roku přispěla k celkovému zlepšení přebytku obchodu s motorovými vozidly o 35,4 mld. Kč. Jejich vývoz se loni zvýšil celkem o 101,4 mld. Kč (z toho za 2. pololetí meziroční pří­růstek dosáhl 115,1 mld. Kč). Prudkému zlepšení v závěru roku napomohla nízká srovnávací základna roku 2021, kdy vrcholily problémy s dodávkami sou­částek. Ty se pak přelily i do začátku roku 2022. Dal­šími oblastmi, které loni přispívaly ke zlepšení bilance zahraničního obchodu se zbožím, byl obchod s ko­vodělnými výrobky (+10,0 mld. Kč) nebo produkty zemědělství a myslivosti (+7,9 mld. Kč).

Vývoz a dovoz (stálé ceny) a bilance zahraničního obchodu (běžné ceny)

Mix dovozců ropy se měnil

Velkým tématem byl v loňském roce dovoz ropy a zemního plynu. Kromě růstu cen se totiž řešila i závislost Česka a Evropy na Rusku a zásobení ply­nem v souvislosti s válkou na Ukrajině. V průběhu roku se tak výrazně zvyšoval dovoz ropy a zem­ního plynu z Ruska, ale zároveň trvala intenzivní snaha o hledání nových dodavatelů. To je patrné na prudkém růstu celkové hodnoty dovozu z Norska (+38,3 mld. Kč, dovoz se zvýšil pětinásobně) a Ázer­bájdžánu (+21,2 mld. Kč, 160,5 %). Hlavní porce zmí­něných nárůstů se odehrála ve druhé polovině roku. V samotném 4. čtvrtletí 2022 se dovoz zboží z Norska meziročně zvýšil o 37,1 mld. Kč (jedenáctinásobek hodnoty stejného období roku 2021). Tento přírůs­tek byl zároveň doprovázen meziročním propadem u Ruska o 25,6 mld. Kč (-48,0 %).

Celková hodnota dovozu ropy a zemního plynu loni dosáhla 344,4 mld. Kč, a zvýšila se o 190,0 mld. Kč (123,1 %). Podle rozkladu dovozu ropy a zemního plynu na jednotlivé importéry bylo v loňském roce největším dodavatelem Rusko (236,6 mld. Kč), z něhož pocházelo 68,7 % loňské hodnoty dovozu ropy a zemního plynu. V roce 2021 Rusko odpovídalo za 73,7 % importu těchto komodit.

Mezi „nové zdroje“ přibylo zejména zmíněné Nor­sko (z 1,2 mld. Kč v roce 2021 na 38,3 mld. Kč loni). Dovoz této komodity ze Spojených států (celkem za 16,5 mld. Kč, +7,3 mld. Kč) výrazně narostl pro­střednictvím tankerů se zkapalněným plynem. Záro­veň se posílily existující vazby na Ázerbájdžán (nárůst o 21,2 mld. Kč na 34,3 mld. Kč). O více než čtvrtinu se naopak snížila hodnota dovozu ropy a zemního plynu z Kazachstánu (pokles o 3,8 mld. Kč).

Podíl hlavních importérů na hodnotě dovozu ropy a zemního plynu (%)

Článek si můžete přečíst v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.

Okomentovat na Facebooku