Návrh
zákona vycházející z evropské směrnice v
pátek schválila Sněmovna.
Oznamovatelé protiprávního jednání zřejmě budou chráněni před případnou odvetou zejména
zaměstnavatelů. Vládní předlohu vztáhla i na závažné přestupky, nebude se tedy týkat jen
trestných činů. Naopak poslanecké návrhy, podle nichž by se ochrana týkala také anonymních
oznamovatelů, dolní komora odmítla. Návrh
zákona nyní zamíří k posouzení senátorům.
Odveta pod pokutou
Začlenění evropské směrnice o
ochraně oznamovatelů do českého právního řádu nabralo zpoždění.
Evropská komise už kvůli tomu podala na
Českou republiku žalobu Soudnímu dvoru
EU se žádostí o vyměření pokuty. Dnes byl
zákon ve třetím čtení schválen Poslaneckou sněmovnou a do jeho podoby byly přijaty i přestupky, kde je horní
hranice nejméně 100 tisíc
korun. „Doplnění přestupků mezi porušení, která je možná hlásit, vnímám jednoznačně pozitivně. Jedná se o jednání, která i když nejsou trestným činem, mohou být poměrně závažná a nejen
stát, ale i jednotlivé společnosti a veřejné instituce by měly mít zájem na jejich včasném odhalení a přijetí nápravy. Pro
oznamovatele může činit trochu problém identifikovat přestupky, za které lze uložit maximální pokutu nejméně 100
tis. Kč. Doufejme, že v tomto ohledu nabídne pomocnou informační a osvětovou pomoc Ministerstvo spravedlnosti.“ říká Michal Nulíček, senior
partner advokátní kanceláře Rowan Legal.
Zakázána budou odvetná
opatření proti
oznamovatelům, při kterých by hrozila až milionová pokuta.
Zaměstnavatelé je tak nebudou moci vyhodit z
práce, snížit
mzdu či jinak poškodit. Pokud by však tato situace skutečně nastala,
oznamovatel se bude moci u soudu domáhat předběžného
opatření. Ochrana se podle vládní předlohy nebude týkat jen samotného
oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení.
Cílem navrhované právní úpravy
ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze
strany zaměstnavatelů a dalších subjektů. Anonymní
oznamovatelé však chráněni nebudou. „Za špatnou zprávu naopak považuji, že se nepodařilo prosadit možnost podávat anonymní oznámení. Rozumím obavám ze zneužití, nicméně anonymita je poměrně důležitou, a
oznamovateli vyhledávanou, pojistkou proti odvetným
opatřením. Obávám se, že požadavkem na jasnou identifikaci
oznamovatelů řadu z nich odradíme.“ dodává Michal Nulíček z Rowan Legal. Ochranu anonymních poskytovatelů nepodporovali
občanští demokraté a lidovci.