Indonésie průkopníkem nové certifikace halal

Indonésie průkopníkem nové certifikace halal

Indonésie ve snaze ochránit práva spotřebitelů a doručit na místní trh nejvyšší kvalitu produktů nejen v souladu s kritérii muslimské víry aplikuje celou řadu překážek jejich uvedení na trh. Certifikace halal odjakživa byla nedílnou součástí seznamu netarifních překážek. S novou regulatorikou ale nabývá většího významu a zasahuje do stávajících obchodních vztahů, stejně jako klade vysoké nároky na certifikační agentury. Indonésie chce být totiž hlavním garantem kvality dle požadavků islámu a zajišťovat tyto certifikační služby pro celý muslimský svět.

Indonéská rostoucí muslimská populace, která současně vládne postupně vyšší kupní silou, a zajímá se o zlepšování životního standardu, se skrze prohlubující se konektivitu seznamuje s životním standardem muslimů v jiných částech světa, a postupně tak klade nároky na indonéskou vládu ve smyslu zajištění optimálního kvalitativního standardu zejména pak potravin v duchu muslimské tradice – obecně známé jako halal (doslovně legální, či povolený).

Halal certifikace v gesci nově vzniklé agentury BPJPH prochází nyní komplexní revizí. Vzniká tak nový seznam kritérií stejně jako metodika k jejich zajištění, nová značka stejně jako nové smluvní vztahy s existujícími certifikačními agenturami pochopitelně nejen v tuzemsku, ale také v zahraničí. Složitá tranzice na novou halal certifikaci prozatím dopadá především na zahraniční certifikační agentury, které často nemohou získat autorizaci pro vydávání nového certifikátu, a to pro neexistující vládní dohody s Indonéskou republikou. Přesto už se nové logo postupně objevuje čím dále častěji jak u rychloobrátkových produktů, tak jako certifikace kvality provozu stravovacích zařízení. Vládní nařízení o nové certifikaci halal stanovuje, že k říjnu 2024 všechny výrobky z kategorie potravin a nápojů v kvalitě halal musí projít recertifikací. Dle harmonogramu se nová certifikace bude aplikovat progresivně na širší okruh výrobků dle tabulky níže.

Položka	Platnost nařízení o recertifikaci	Lhůta pro splnění recertifikace
Potraviny a nápoje	17. říjen 2019	17. říjen 2024
Tradiční medicína a potravinové doplňky	17. říjen 2021	17. říjen 2026
Kosmetika a jiné chemické a zejména GMO produkty	17. říjen 2021	17. říjen 2026
Volně dostupné léky	17. říjen 2021	17. říjen 2029
Léčiva	17. říjen 2021	17. říjen 2034
Oblečení, textilie a doplňky	17. říjen 2021	17. říjen 2026
Přístroje do domácnosti, modlitební vybavení, balení nápojů a potravin, papírenské výrobky a kancelářské vybavení	17. říjen 2021	17. říjen 2026
Zdravotnické pomůcky rizikové sk. A	17. říjen 2021	17. říjen 2026
Zdravotnické pomůcky rizikové sk. B	17. říjen 2021	17. říjen 2029
Zdravotnické pomůcky rizikové sk. C	17. říjen 2021	17. říjen 2034

Zdroj: Relevantní vládní nařízení o mandatorní recertifikaci halal 2014 až 2021

Exportéři nyní mohou žádat o vydání nové certifikace halal pouze skrze svého místního partnera, a totiž za použití aplikace SiHalal na odkaze. Na překážku přímé žádosti zahraničních obchodních subjektů o recertifikaci je nedořešená legislativa nového procesu a absence odpovídajících mezivládních dohod, tj. situace, která je čile diskutována na úrovni EU také v rámci jednání o CEPA, a která dosud nemá zřejmé řešení pro poměrně dynamicky se měnící představy o byrokratickém nastavení administrace nových certifikátů.

Kromě extenzivního seznamu dokumentace, která v mnoha případech, a to zejména u živočišných výrobků, vyžaduje i umožnění přístupu do vlastní výroby auditorské komisi BPJPH, s čímž souvisí poměrně vysoké náklady na jejich inspekční cestu, je nutné počítat s relativně vysokým poplatkem za výdej certifikátu. Základní poplatky se dle dosavadních oficiálních informací pohybují v rozpětí 300 000 až 5 M IDR za položku (430 až 7 200 CZK). Někteří evropští exportéři však již nyní upozorňují na zásadně vyšší náklady vycházející právě z realizace inspekční cesty zástupců BPJPH k tíži provozovatele výrobního podniku a následnou úpravu výrobního procesu dle pravidel halal, které se tak často mohou vyšplhat na bezmála dva miliony korun.

Jakkoliv nesporně musíme zmínit, že se do Indonésie vyváží a bude možné vyvážet i po stanovených lhůtách zmiňované výrobky či jiné další, které seznam do budoucna rozšíří (v úvahách jsou aktuálně další zařizovací předměty jako koberce, ale také second-handové zboží), v ne-halal kvalitě, a totiž klasicky pod registrací u úřadu BPOM a při splnění příslušných indonéských standardů SNI, tak je stejně tak důležité upozornit na rostoucí zájem indonéské muslimské populace o kvalitu halal a případné riziko obratu v plánu tržeb pod tlakem marketingu nové značky halal.

Mgr. Alena Štojdlová, MBA, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Jakartě