Co s ukrajinským obilím - ukrajinský vývoz konkrétně do východní Evropy je podle všeho silnější než před válkou

Statistiky (za minulý a předminulý rok) ukazují, že pořadí zemí odebírajících z Ukrajiny obiloviny se výrazně změnilo ve prospěch Evropy a na úkor Afriky a Asie.

Bez detailní analýzy světového a evropského trhu se zemědělskými produkty není úplně jasné, co je příčinou tohoto vývoje: odběratelé z východní Evropy (potravinářské firmy) jsou možná ochotni zaplatit Ukrajincům víc než ti, kteří ukrajinskou zemědělskou produkci odebírají přes moře, nebo je schopnost Ukrajiny vyvážet obilí po Černém moři objemově hodně omezena, nebo mají zámořští odběratelé i jiné zdroje, a podobně.

A bez detailní analýzy také českého zemědělského sektoru a trhu není úplně jasné, jak by se k věci měla postavit česká vláda (vlády v Polsku, Maďarsku a na Slovensku už vyhlásily výrazné dovozní restrikce).

Pokud je tlak na pokles cen určité produkce dán dlouhodobým vývojem produktivity a podobných základních faktorů, pak by zavádění podobných dovozních zákazů bylo v rozporu s logikou tržní ekonomiky. Pokud ale jde o přechodný prudký výkyv nabídky daný šokem v podobě třeba války, přičemž ale (negativní) dopady takového výkyvu na české zemědělství by byly dlouhodobé, pak mám pro jistá přechodně tlumící opatření pochopení.

V ideálním případě by tedy vládní experti na zemědělství měli zpracovat analýzu dopadů na české zemědělce. Pokud by vycházelo jejich existenční ohrožení, byla by podobná opatření na místě. Analýza by měla ukázat, jestli je nutný úplný (dočasný) zákaz dovozu, nebo by se mělo jednat spíš jen o nějaké (dočasné) objemové kvóty nebo dovozní clo.

Měla by ale vzít v úvahu i to, zda není situace českých zemědělců po nedávném prudkém růstu cen potravin natolik dobrá, že jisté zhoršení jim vlastně zas tak moc neuškodí. A je tu i otazník, zda příliv levných ukrajinských agrárních dovozů skutečné skončí poklesem cen potravin v Česku, nebo povede spíš jen ke zvýšení marží zpracovatelů a prodejců.

Je třeba si bez obalu přiznat, že je to trochu hra s nulovým součtem – čím víc ochráníme české a potažmo evropské zemědělce, tím víc zhoršíme situaci těm ukrajinským. Velmi žádoucí tudíž je hledat mechanismy, jak dosáhnout toho, aby se ukrajinské obilniny daly vyvážet na různé trhy bez omezení (tedy pokud je zdrojem problémů nemožnost volně vyvážet po moři a při re-exportu přes Evropu rostou transakční náklady příliš vysoko).

A dopad na české ceny i bez českých opatření? Vzhledem k nejistotě ohledně síly konkurence na českém trhu není úplně jasné, jestli by bez omezení přílivu levných ukrajinských produktů do Polska a Maďarska ceny potravin v Česku klesly, a tedy jestli tato omezení budou mít na ceny v Česku nějaký zřetelný dopad.

Opět tak narážíme na nepříjemnou otázku (kterou přinesla vysoká inflace v posledním cca roce), jestli úroveň konkurence v některých částech české ekonomiky není menší, než by nám bylo milé a než jsme v minulosti předpokládali.