Jestřábí hlasy z ČNB nabírají na síle - Rozbřesk

Od březnového zasedání ČNB se komunikace centrálních bankéřů posunula viditelně jestřábím směrem. Hlavní sdělení, které opakují členové bankovní rady, se zdá být jasné – v nejbližší době nepřipadá snižování úrokových sazeb v úvahu. Z pohledu toho, jak dlouho by mohly sazby setrvat na současných 7 %, se v minulém týdnu vyjádřil nejkonkrétněji guvernér Aleš Michl. Ten tweetoval, že „na snižování sazeb na podzim to nevidí“, což by značilo první pokles sazeb až v roce 2024.

Na podobnou jestřábí vlnu jsou zdá se naladěni i noví členové bankovní rady Jan Procházka a Jan Kubíček. Ti nejenže zatím odmítají debatu o poklesu sazeb, ale dokonce i opatrně zmiňují variantu signalizačního zvýšení sazeb, podobně jako další člen bankovní rady Tomáš Holub. V ČNB tak evidentně narůstá nervozita, a to vzhledem ke všem třem protiinflačním rizikům zmíněným v zimní prognóze.

Za prvé jde o mzdový vývoj, který v prvních dvou měsících roku zrychlil na dvouciferné hodnoty jak v průmyslu, tak ve stavebnictví. Za druhé se z pohledu ČNB komplikuje situace na straně veřejných financí s ohledem na tristní plnění státního rozpočtu, který pravděpodobně skončí v hlubším deficitu, než plánovaných 295 mld. A za třetí stále přetrvávají obavy o ztrátu ukotvenosti inflačních očekávání, což může dokumentovat nejen šetření ČNB mezi nefinančními podniky, ale také oživení na realitním trhu a signály, že si domácnosti na prostředí vyšších úrokových sazeb začínají jednoduše zvykat.

Tento vývoj společně s jestřábími komentáři centrálních bankéřů reflektuje také korunový peněžní trh. Ten v posledních týdnech přecenil výhled na sazby směrem nahoru – aktuálně si dokonce pohrává s myšlenkou ještě jednoho 25bps zvýšení sazeb, přičemž s prvním poklesem sazeb počítá ve druhé polovině roku. My nadále předpokládáme, že ke startu uvolňování měnové politiky dojde na listopadovém zasedání, nicméně v kontextu současné rétoriky ČNB je rizikem spíše pozdější obrat kormidla, resp. i méně agresivní snížení sazeb, než se kterým v současnosti počítáme (v souhrnu 100bps v Q4 2023). Podobně vážně pracujeme i s rizikem signalizačního zvýšení sazeb, jehož pravděpodobnost v posledních týdnech vcelku podstatně narostla.


*** TRHY ***

Koruna
Koruna se nadále obchoduje v pásmu 23,30-23,40 EUR/CZK a zatím vyčkává na další impulsy. Včerejší komentář viceguvernérky Evy Zamrazilové zůstal v zásadě bez odezvy, jelikož nezaznělo nic moc nového. Zamrazilová zopakovala, že snižování sazeb není na stole, dokud nebude inflace jednociferná a zároveň nebude jasně mířit do koridoru 1-3 %. Dnes bude korunový trh sledovat výsledek březnové výrobní inflace, což bude jedno z posledních důležitějších čísel před květnovým zasedáním ČNB. Předpokládáme další zvolnění výrobních cen v průmyslu, které by mělo potvrdit převahu desinflační tlaků v celé ekonomice.

Eurodolar
Na eurodolaru vládne nuda, když se měnový pár obchoduje ve velmi úzkém pásmu. I dnes přitom kalendář očekávaných událostí neobsahuje žádná důležitá data. Do obchodování by tak snad mohly promluvit jen centrální bankéři, kterých má na straně ECB promluvit několik.
Dnes po ránu nicméně zpevňuje britská libra, která reaguje na vysoký výsledek březnové inflace (meziročně se udržela nad 10 %, meziměsíčně vzrostla o 0,8 %). Nepříjemné pro Bank of England je, že stále roste jádrová inflace (6,2 % meziročně).

Akcie
Americké akciové trhy včera prošly další nevýraznou obchodní seancí, když investoři nadále vyčkávali na nové impulzy. Všechny tři hlavní indexy na Wall Street nakonec zavřely poblíž svých pondělních konečných hodnot.
Výsledkovou sezonu odstartovaly již na konci minulého týdne banky a včera k nim přidaly svá čísla i Bank of America a Goldman Sachs. Akcie Bank of America posílily za poslední tři dny o více než 6 %, a navzdory silným číslům jen stěží hledaly další nákupní zájem. Výsledky investiční banky Goldman Sachs naopak moc radosti investorům nepřinesly, když banka zklamala mimo jiné i nízkými výnosy z obchodování. Akcie Goldman Sachs nakonec odepsaly přes 1 %.