Evropská komise dnes přijala návrh nařízení o předávání trestních řízení mezi členskými státy. Nárůst přeshraniční trestné činnosti vede stále častěji k situacím, kdy pravomoc stíhat stejný případ má několik členských států. Stíhání vedená paralelně či násobně mohou být neefektivní a neúčinná, ale navíc mohou také poškodit práva dotčených osob, neboť nelze být za stejný trestný čin stíhán či potrestán dvakrát.
Tento návrh proto pomůže předcházet jak zdvojování řízení, tak případům beztrestnosti, kdy je předání na základě evropského zatýkacího rozkazu zamítnuto. Návrh nařízení dále pomůže zajistit, aby trestní řízení probíhalo v nejvhodnějším členském státě, například v tom, kde byla spáchána hlavní část trestného činu. Tato společná pravidla budou obsahovat:
- seznam společných kritérií pro předávání řízení spolu s důvody pro zamítnutí takového předání,
- lhůtu pro rozhodnutí o předání řízení,
- pravidla týkající se nákladů na překlad a dopadů předání řízení,
- povinnosti týkající se práv podezřelých, obviněných i obětí a
- pravidla pro používání přeshraničního digitálního kanálu pro komunikaci mezi příslušnými orgány.
Pro lepší účinnost postupu předávání stanoví navrhované nařízení také soudní příslušnost ve zvláštních případech. Mělo by snížit míru roztříštěnosti, poskytnout větší právní jistotu a v konečném důsledku zvýšit počet úspěšně předaných trestních řízení.
Další kroky
Než nařízení vstoupí v platnost, musí jeho návrh projednat a schválit Evropský parlament a Rada.
Souvislosti
V současné době si členské státy EU mezi sebou trestní řízení předávají za použití mnoha různých právních nástrojů, protože neexistuje jednotný právní rámec platný pro celou EU. Například Evropskou úmluvu o předávání trestního řízení z 15. května 1972 ratifikovalo a uplatňovalo pouze 13 členských států. Většina členských států se proto opírá o Evropskou úmluvu o vzájemné pomoci ve věcech trestních (článek 21), podle níž je předávání převážně neregulované a podléhá vnitrostátním právním předpisům. V roce 1990 podepsaly členské státy dohodu o předávání trestního řízení, která však dosud nevstoupila v platnost.
O opatření pro předávání řízení se diskutovalo od té doby, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která změnila způsob předkládání a přijímání pravidel EU v oblasti trestního práva. Tento návrh plní cíle stanovené ve strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti, v níž se zdůrazňuje, že předání trestního řízení je důležitým nástrojem, který by posílil boj proti zločinným spolčením, která působí v členských státech napříč EU.
Jelikož návrh se týká přeshraničních postupů, kde jsou vyžadována jednotná pravidla, předkládá Komise návrh nařízení, které je přímo použitelné ve všech členských státech a závazné v celém rozsahu. Zaručuje tak tedy společné uplatňování pravidel v celé EU a jejich vstup v platnost ve stejnou dobu. Zajišťuje právní jistotu, neboť předchází rozdílným výkladům v členských státech, a tím pádem právní roztříštěnosti. Návrh Komise přispěje v členských státech k účinnému a řádnému výkonu spravedlnosti v trestních věcech.
Další informace
Návrh nařízení o předávání řízení v trestních věcech
Citace
Trestná činnost se mění a přizpůsobuje novým okolnostem, a proto se musí měnit a přizpůsobovat i nástroje, které máme k boji proti ní. Je třeba pokračovat v modernizaci našeho soudního systému, který musí být připraven reagovat na výzvy dnešní doby, tím spíše v Evropě, která je čím dál víc bez hranic. Navrhované nařízení ušetří čas, odstraní zdvojování stíhání a zabrání beztrestnosti v přeshraničních případech.
Didier Reynders, komisař pro spravedlnost - 05/04/2023
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 5 duben 2023
- Autor /Autorka
- Zastoupení v Česku
RSS
Přebírání zpráv
