Kvalita bydlení v Plzeňském kraji se mírně zhoršila - necelá polovina domácností bydlela v rodinných domech, nejvíce domácností žilo v bytech o velikosti 60–80 m2

Plzeňský kraj patří v mezikrajském porovnání k regionům s vyššíkvalitou bydlení, meziročně se zde však kvalita bydlení mírně zhoršila. Necelá polovina domácností bydlela v rodinných domech,nejvíce domácností žilo v bytech o velikosti 60–80 m². Osoby v čele domácnosti měly nejčastěji nižší střední vzdělání nebo byly vyučené. V porovnání s ostatními kraji byl podíl osob v čele domácnosti s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním v Plzeňském kraji třetí nejnižší.

Nejvyšší podíl domácností v rodinných domech byl v krajích Vysočina (61,8 %) a Zlínském (61,6 %), naopak nejnižší v Hl. městě Praze (12,3 %) a v Karlovarském kraji (27,3 %). V Plzeňském kraji bydlelo v rodinných domech 46,0 % domácností, což byl šestý nejnižší podíl v mezikrajském srovnání. Podíl domácností v Plzeňském kraji byl oproti průměru ČR vyšší o 2,6 procentního bodu (dále jen p. b.).

V malých bytech o celkové ploše do 40 m² bydlelo v Plzeňském regionu 5,1 % domácností, což bylo v mezikrajském porovnání osmé místo. Nejnižší podíly domácností žijících v těchto bytech byl evidován v krajích Olomouckém (3,7 %) a Středočeském (3,9 %), naopak nejvyšší v Hl. městě Praze (9,5 %) a Pardubickém kraji (6,8 %). V České republice celkem bydlelo v malých bytech 5,7 % domácností.

Byty o celkové ploše 60–80 m²obývalo v Plzeňském kraji 35,6 % domácností a v mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj umístil na třetím nejvyšším místě. Nejvyšší podíl domácností (38,2 %) byl zaznamenán v Ústeckém kraji, nejnižší v Karlovarském kraji (26,3 %). V ČR dosáhl podíl domácnosti 32,2 % a v porovnání s Plzeňským krajem byl nižší o 3,4 p. b.

Ve velkých bytech o celkové ploše 100 m²a více bydlelo 23,7 % domácností Plzeňského kraje, v mezikrajském porovnání se region umístil až na jedenáctém místě. Nejnižší podíl domácností, který obýval byty o velikosti 100 m² a více, byl v Hl. městě Praze (12,6 %) a v Libereckém kraji (22,1 %), naopak nejvyšší v krajích Pardubickém a Středočeském (shodně 33,1 %). V celé ČR obývalo velké byty 26,6 % domácností.

Kvalita bydlení se posuzovala prostřednictvím 5 subjektivních kritérií: vlhkost bytu, tmavý byt, hluk z domu, resp. z ulice, znečištěné okolní prostředí, vandalství a kriminalita v okolí. Nejvyšší podíl domácností zmiňujících vlhkost bytu byl v roce 2022 zaznamenán v krajích Olomouckém (9,3 %) a Vysočina (8,9 %), naopak nejnižší podíl domácností označil vlhkost za nevyhovující v krajích Karlovarském a Plzeňském (shodně 3,1 %). Vlhký byt považovalo za nevyhovující 5,9 % domácností v ČR celkem, v porovnání s Plzeňským krajem byl podíl domácností v ČR vyšší o 2,8 p. b.

Tmavý byt vadil nejvíce domácnostem v Královéhradeckém kraji (5,2 %) a Hl. městě Praze (3,6 %), naopak nejlépe dopadlo hodnocení v domácnostech Středočeského (0,8 %) a Karlovarského kraje (1,1 %). Plzeňský region se v porovnání s ostatními kraji umístil na čtvrtém nejnižším místě, nespokojených domácností s tmavým bytem bylo 1,6 %. V ČR uvedlo 2,4 % domácností, že bydlí v tmavém bytě.

Na hluk z domu, resp. z ulice si stěžovalo nejvíce domácností v Hl. městě Praze (17,8 %) a Olomouckém kraji (17,5 %), nejméně v krajích Plzeňském (6,3 %) a na Vysočině (6,4 %). I když meziročně se hodnocení kritéria hlučnosti zhoršilo o 1,0 p. b., v porovnání s ostatními kraji si na hluk z domu, resp. ulice stěžovalo nejméně domácností právě v Plzeňském kraji. V ČR označilo bydlení v hlučném prostředí 12,8 % domácností.

Znečištěné okolní prostředí hodnotily nejhůře domácnosti v Hl. městě Praze (13,2 %), Ústeckém a Moravskoslezském kraji (shodně 10,6 %). Nejnižší podíl domácností označil znečištěné prostředí jako nevyhovující v krajích Libereckém (2,3 %) a Jihočeském (2,6 %). Znečištěné okolní prostředí nevyhovovalo 3,6 % domácností Plzeňského kraje (čtvrté nejnižší místo mezi kraji). V ČR uvedlo bydlení v znečištěném okolním prostředí 7,7 % domácností.

Vandalství a kriminalitu v okolí považovaly za nejhorší domácnosti v Hl. městě Praze (9,8 %) a Ústeckém kraji (9,5 %). Výskyt vandalství a kriminality v okolí označil jako problém nejnižší podíl domácností v krajích Zlínském (0,9 %), Jihočeském a Vysočina (shodně 1,6 %). Za nevyhovující bydlení z důvodu vandalství a kriminality označilo 2,8 % domácností v Plzeňském kraji (osmé nejvyšší místo mezi kraji). V ČR označilo za nevyhovující bydlení z důvodu vandalství a kriminality 5,0 % domácností.

V roce 2022 se v Plzeňském kraji podle subjektivních názorů jednotlivých domácností kvalita bydlení meziročně zhoršila ve znečištěném okolním prostředí, vandalství a kriminalitě v okolí (shodné meziroční zvýšení obou kritérií o 1,3 p. b.) a hluku z domu resp. ulice (meziroční zvýšení o 1,0 p. b.). V hodnocených kritériích (vlhký byt, hluk z domu, resp. z ulice) se Plzeňský kraj v porovnání s ostatními kraji umístil na nejnižší pozici. Trend kvality bydlení, který se potvrdil v Plzeňském kraji v minulých šetřeních, se mírně zhoršil.

V čele domácnosti bylo v Plzeňském kraji v roce 2022 nejvíce osob s nižším středním vzděláním a s vyučením (42,7 %), druhou nejčetněji zastoupenou skupinu tvořily osoby s úplným středním, pomaturitním a nástavbovým vzděláním (36,4 %). Podíl osob v čele domácnosti s vyšším odborným, bakalářským, vysokoškolským a doktorským vzděláním dosáhl 14,2 %, v porovnání s ostatními kraji byl v Plzeňském kraji podíl osob v čele domácnosti s nejvyšším vzděláním třetí nejnižší. Nejméně osob z regionu v čele domácnosti (6,7 %) mělo základní nebo neukončené vzdělání.

Nejvyšší podíl osob v čele domácností se vzděláním vyšším odborným, bakalářským, vysokoškolským a doktorským byl zaznamenán v Hl. městě Praze (42,6 %) a Jihomoravském kraji (26,5 %). Nejvyšší podíl osob v čele domácností s nižším středním vzděláním a s vyučením bez maturity byl v krajích Vysočina (46,6 %) a Olomouckém (44,8 %). Domácnosti s osobou v čele s nejnižším vzděláním se vyskytovaly nejčastěji v krajích Karlovarském (12,7 %) a Ústeckém (10,1 %).

Domácnosti byly v roce 2022 v Plzeňském kraji vybaveny sušičkou prádla (22,3 %), myčkou nádobí (54,6 %), osobním počítačem a notebookem (84,5 %), přístupem na internet (86,2 %) a osobním automobilem (76,7 %).

Z finančních důvodů si nemohlo pořídit osobní automobil 3,2 %, sušičku prádla 4,9 %, myčku nádobí 4,2 %, osobní počítač a notebook 0,9 %, přístup na internet 0,2 % domácností v Plzeňském kraji.

Půjčky s výjimkou bytových nemělo 86,4 % domácností v ČR. V Plzeňském kraji byl podíl domácností bez půjček (kromě bytových) 88,8 % a oproti ČR byl podíl vyšší o 2,4 p. b. V porovnání s ostatními kraji byl Plzeňsky kraj v podílu domácností, které neměly půjčky (s výjimkou bytových), třetí nejvyšší. Nejvyšší podíl domácností bez půjček (kromě bytových) byl zaznamenán v krajích Pardubickém (93,3 %) a Jihočeském (89,3 %). Nejnižší podíl domácností bez půjček (kromě bytových) byl registrován v krajích Středočeském (81,8 %) a Ústeckém (82,5 %).

Splácet půjčkypředstavovalonejvyšší zátěž pro domácnosti v Karlovarském (4,3 %) a Jihomoravském kraji (3,9 %). Nejvyšší zátěž splácet půjčky působilo 2,5 % domácností v Plzeňském kraji (čtvrté nejnižší pořadí mezi kraji). V porovnání s průměrem ČR (2,8 %) byl podíl domácností Plzeňského kraje nižší o 0,3 p. b. Nejnižší podíl domácností, které měly velké obtíže se splácením půjček, byl zaznamenán v Pardubickém kraji (1,3 %) a Hl. městě Praze (1,5 %).

Nejvyšší podíl domácností s vyživovanými dětmi byl zaznamenán ve Středočeském (38,7 %) a Ústeckém kraji (35,1 %), naopak nejnižší na Vysočině (28,8 %) a v Praze (29,1 %). V Plzeňském regionu dosáhl podíl domácností s vyživovanými dětmi 30,5 % a kraj se tak umístil na čtvrté nejnižší pozici. Oproti průměru ČR (32,5 %) byl tento podíl v Plzeňském kraji nižší o 2,0 p. b.

Nejvyšší podíl domácností bez vyživovaných dětí byl zaznamenán v krajích Vysočina (71,2 %), Hl. město Praha (70,9 %) a Karlovarském (69,9 %). Podíl domácností bez vyživovaných dětí dosáhl v Plzeňském kraji 69,5 % (čtvrtý nejvyšší podíl v rámci ostatních krajů). V porovnání s průměrem ČR (67,5 %) byl tento podíl v Plzeňském kraji vyšší o 2,0 p. b.

V roce 2022 si nemohlo dovolit strávittýdenní dovolenou jednou ročně mimo domov 14,1 % domácností v Plzeňském kraji (druhý nejnižší podíl mezi kraji), v porovnání s průměrem ČR byl tento podíl nižší o 6,1 p. b. Nejvyšší podíl domácností, které si nemohly dovolit týdenní dovolenou mimo domov ve sledovaném období, byl zjištěn v krajích Libereckém (27,4 %), Jihočeském (27,1 %) a Olomouckém (26,7 %), naopak nejnižší podíl domácností byl zaznamenán v Hl. městě Praze (12,9 %) a v krajích Plzeňském (14,1 %) a Zlínském (16,0 %).

Zaplatitneočekávaný výdaj 13 600 Kč si nemohlo dovolit 12,3 % domácností v Plzeňském kraji, oproti průměru ČR byl tento podíl nižší o 7,5 p. b. Nejnižší podíl domácností, které nemohly zaplatit neočekávaný výdaj, byl zaznamenán v krajích Plzeňském (12,3 %), Vysočina (13,8 %) a Zlínském (15,6 %). Největší problém zaplatit tento neočekávaný výdaj měly domácnosti v krajích Karlovarském (29,7 %), Libereckém (28,0 %) a Ústeckém (27,2 %).

Podíl osob v čele domácností podle vzdělání v Plzeňském kraji se v roce 2022 oproti roku 2017 nejvíce zvýšil ve skupině se základním vzděláním a bez vzdělání, a to o 2,0 p. b. Naopak podíl osob v čele s úplným středním, pomaturitním a nástavbovým vzděláním klesl o 1,2, p. b. Nepatrně vzrostl podíl domácností s osobou v čele se vzděláním vyšším odborným, bakalářským, vysokoškolským a doktorským z 13,9 % domácností v roce 2017 na 14,2 % v roce 2022. V roce 2022 vlastnilo osobní auto 76,7 % domácností v regionu, oproti roku 2017 klesl podíl domácností vlastnících osobní automobil o 0,7 p. b. Podíl domácností, které vlastnily počítač nebo notebook, vzrostl z 80,8 % v roce 2017 na 84,5 % v roce 2022, tj. zvýšení o 3,7 p. b. Splácení půjček (kromě bytových) představovalo v roce 2022 velkou zátěž pro 2,5 % domácností, oproti roku 2017 byl zaznamenán nárůst o 0,2 p. b. Podíl domácností, které neměly půjčky (kromě bytových), se snížil z 92,6 % v roce 2017 na 88,8 % v roce 2022, tj. snížení o 3,8 p. b. Podíl domácností, které si nemohly dovolit strávit týdenní dovolenou mimo domov jednou ročně, se za sledované období snížil o 11,3 p. b. Podíl domácností, které nemohly zaplatit neočekávaný výdaj, klesl v časové řadě 2017–2022 o 13,4 p. b., přičemž výše neočekávaného výdaje v roce 2017 byla 10 200 Kč.

Kontakt:

Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz