Čínské banky už takovou „show“ zažily

Pády bank a nouzové záchranné akce v USA a Evropě přiměly investory do bankovního sektoru k tomu, aby se začali krýt. Čínské bankovní akcie a dluhopisy vypadají mnohem klidněji. Čelí sice jiným výzvám, ale z pohledu investorů je zde zajímavá možnost diverzifikace, když se zaměří na Čínu.

Akcie největších čínských bank se dlouhodobě obchodují hluboko pod účetní hodnotou, mimo jiné kvůli obavám ze špatných úvěrů, očekáváním čínských úřadů ohledně „národní služby“ a potenciálnímu rozmělnění vzniklému prodejem akcií.

„Je tedy zajímavé, že čínské banky by mohly být obecně méně zasaženy bouří, která se šíří v zákoutích světového bankovního sektoru od Silicon Valley po Švýcarsko. Může se však ukázat, že jde o bouři ve sklenici vody – pokud se ukáže, že snahy amerických úřadů zkrotit problémy regionálních amerických bank jako je Silicon Valley Bank (SVB), jsou úspěšné, a pokud dohoda, kterou švýcarské úřady zajistily pro banku UBS, aby převzala svého dlouholetého konkurenta Credit Suisse, dokáže problémy v této oblasti utlumit,“ říká Yi Hu, analytik Fidelity International.

Je to hodně "kdyby", ale globální investoři, kteří chtějí diverzifikovat rizika napříč sektorem, by v současné situaci mohli zvážit, zda se jim nevyplatí čínské banky. Začněme tím, že Čína se nachází v jiném místě cyklu. Rychlé zvyšování úrokových sazeb Federálním rezervním systémem s cílem omezit inflaci přispělo k riziku durace, kterému čelí americké banky, ale mírná inflace v Číně umožnila tamním politikům udržovat relativně volné měnové podmínky. Čínská centrální banka 17. března snížila sazbu povinných minimálních rezerv pro banky, což byl podle našeho názoru krok, který měl preventivně zvýšit likviditu a odvrátit riziko podobných problémů, které se odehrávají jinde. Nemyslíme si, že problémy, kterým čelí americké regionální banky, se rozšíří do Číny, kde mají věřitelé rozmanitější vkladové portfolio a nižší expozici vůči cenným papírům drženým do splatnosti.

Příběh dvou bankovních systémů

Část problémů amerického bankovního sektoru spočívá v tom, že rostoucí úrokové sazby odhalily strukturální slabiny v rozvahách regionálních bank. Banky jako SVB jsou často orientované na velké korporátní klienty v jednom sektoru, tedy jejich vklady. Tyto banky mají tendenci podstupovat větší úrokové riziko, mají relativně malé úvěrové portfolio a velké investice do cenných papírů, jako jsou dlouhodobé státní dluhopisy. Jejich ukazatele kapitálové přiměřenosti jsou nadsazené, protože hodnota těchto investic není v rámci relativně mírné regulace pro menší americké banky oceňována tržní hodnotou.

Banky v Číně a dalších velkých asijských ekonomikách jsou však obecně financovány zdravějším mixem vkladatelů, od domácností po velké a malé podniky napříč různými sektory. Obvykle jsou to spíše úvěry než investice do dluhopisů, které tvoří většinu jejich aktiv. Jejich investice do státních dluhopisů jsou obvykle přeceňovány podle tržní hodnoty nebo klasifikovány jako cenné papíry "k prodeji" a bez ohledu na typ banky jsou zisky nebo ztráty související s cennými papíry "k prodeji" započítávány do "ostatního úplného výsledku hospodaření" a do kapitálu.

Japonské banky mají vyšší expozici vůči USA než čínští věřitelé, ale většina z nich minimalizovala riziko z držby amerických dluhopisů prostřednictvím zajištění (hedgingem). Obvykle mají také vysoký podíl vkladů domácností, což poskytuje polštář při odlivu korporátních klientů. Banky v Indii mají často úvěry, které tvoří přibližně 60 % jejich struktury aktiv, a investice, které představují méně než 30 %.

Soustředění se na ATI

„Naše analýza dodatečného kapitálu tier 1 (AT1) – cenných papírů bank v asijsko-pacifickém regionu ukázala, že čínské banky jsou, co se týče ocenění nejodolnější. Zatímco v zemích jako Austrálie, Indie, Jižní Korea a Singapur se spready AT1 minulý týden rozšířily o přibližně 200 bazických bodů, čínské spready AT1 se rozšířily o méně než 100 bazických bodů,“ vysvětluje Yi Hu, analytik Fidelity International.

Hodnoty cenných papírů AT1 mnoha světových bank se 20. března, první obchodní den poté, co švýcarské finanční úřady nařídily odepsat hodnotu dluhopisů AT1 Credit Suisse v hodnotě přibližně 17 miliard USD na nulu v rámci restrukturalizace po jejím převzetí větším konkurentem UBS, propadly. Navzdory turbulencím, které tuto kategorii aktiv postihly celosvětově i regionálně, cenné papíry AT1 emitované čínskými bankami se z velké části udržely.

Regionální srovnání

Při řešení bankovních krizí dávaly regulační orgány v zemích jako Čína, Japonsko a Jižní Korea v minulosti přednost preventivním opatřením, jako jsou kapitálové injekce. Například v Jižní Koreji jsou preventivní kapitálové injekce vyloženě ukotveny v zákonech. V roce 2020 Čína zachránila banku Bank of Jinzhou úplným splacením všech jejích dluhopisů AT1.

Dokonce i v rámci asijsko-pacifického regionu se čínské banky, které jsou většinou ve vlastnictví státu, liší jak svou velikostí (čtyři z 30 světově systémově významných bank neboli G-SIBs jsou z Číny), tak svou expozicí a faktory ovlivňujícími zisky. To zahrnuje také jedinečný rizikový profil. Agentura Moody's udržuje od listopadu negativní výhled na čínský bankovní sektor s odkazem na riziko nárůstu nesplácených úvěrů. Ale vzhledem k tomu, že se země nyní nachází v období uvolňování, čelí čínské banky také stlačování čistých úrokových marží, což je opak toho, s čím se potýkají západní banky. Investoři se ale obávají, že čínské banky mohou být úřady nuceny vykonávat "národní službu" tím, že budou půjčovat společnostem, které to potřebují nebo které nejlépe odpovídají oficiálním ekonomickým prioritám – bez ohledu na jejich úvěrovou kvalitu.

Přesto má trh tendenci tyto problémy přehlížet a vnímat je jako charakteristiky systému, ne jako „vady“ a je to proto do značné míry promítnuto do ocenění čínských bankovních cenných papírů. „Nemyslíme si, že by se nálada, která se v globálním bankovním sektoru snaží eliminovat rizika, rozšířila i sem do Číny. Pokud by se tak stalo, mohlo by se to ukázat jako možnost pro globální investory, kteří chtějí diverzifikovat svá portfolia,“ uzavírá Yi Hu z Fidelity International.

Fidelity International

Fidelity International byla založena v roce 1969 a poskytuje investiční služby a produkty soukromým a institucionálním investorům. Od ostatních globálních investičních společností se liší zejména formou vlastnictví. Jedná o čistě privátní, soukromou společnost vlastněnou přímo členy zakládající rodiny a managementem firmy. Společnost klade veliký důraz na provádění podrobných analýz, na jejichž základě pak identifikují pro klienty nejvýhodnější investiční příležitosti. Její speciální týmy investičních analytiků a odborníků působí ve všech hlavních finančních centrech světa – v Londýně, Frankfurtu, Paříži, Hongkongu, Tokiu, Singapuru, Soulu, Dillí, Bombaji a v Sydney. V současné době administruje aktiva ve výši 87 mld. USD (assets under administration) a globálně pro klienty investovala 290 mld. USD ve 25 zemích napříč Evropou, Asií, Tichomořím, středním Východem a jižní Amerikou.

V České republice Fidelity působí od roku 2012 a mezi její klienty patří celá řada významných institucionálních i privátních klientů, všechny významné banky, pojišťovny, finanční společnosti a nezávislí finanční poradci, kteří koncovým investorům zprostředkovávají investiční fondy této globální investiční společnosti.

Více informaci na: www.fidelity.cz