Regulace prodeje v Chorvatsku o nedělích a svátcích od 1. července 2023 by neměla mít vliv na nespokojenost návštěvníků během turistické sezóny

Cestovní ruch je velmi důležitý sektor chorvatské ekonomiky, na hrubém domácím produktu se podílí přibližně 20 %. Chorvatsko je jednou z nejžádanější dovolenkových destinací i pro turisty z České republiky (loni Chorvatsko navštívilo na 834 tisíc Čechů). Lze očekávat, že v souvislosti s přijetí eura a se vstupem země do Schengenského prostoru od 1. ledna 2023 se počty návštěvníků z České republiky budou zvyšovat.

Nový zákon vstoupí v platnost od 1. července s tím, že pracovní neděle v 1. pololetí tohoto roku se do letošní šestnáctidenní týdenní kvóty započítávat nebudou. Prodejci tak budou mít letos jen jedenáct nepracovních nedělí, tj. budou moci pracovat po celou turistickou hlavní sezónu a během vánočních svátků (týká se to i populárních pekáren).

Mezi výjimkami, na něž se zákaz prodeje a princip šestnácti nedělí nevztahuje, patří obchody na autobusových a vlakových nádražích, letištích a trajektových přístavech, přístavech vnitrozemské plavby, lodích, nemocnicích, hotelech, kempech, trhy a rodinné farmy, muzea a kulturní instituce a čerpací stanice. Trafiky budou mít otevřeno v neděli a ve svátky jen dopoledne mezi 7 a 13 hod. Neděle pracovního klidu se nevztahuje ani na nákup prvotních zemědělských produktů, prodej vlastních zemědělských produktů ve stáncích a lavicích na maloobchodních trzích a prodej vlastních zemědělských produktů ve stáncích a lavicích na velkoobchodech, příležitostný prodej na veletrzích a veřejných akcích, prodej prostřednictvím prodejních automatů a prodej na dálku. Sami obchodníci nezávisle určí, které z šestnácti nedělí budou mít otevřeno, a to na základě individuálních potřeb, sezónnosti a dalších relevantních faktorů.

Podle chorvatského Ministerstva hospodářství a udržitelného rozvoje, regulace práce v neděli nepovede k žádným negativním scénářům, propouštění pracovníků, klesajícím obchodním příjmům, či poklesu ekonomické aktivity. Právě naopak, regulace práce v neděli má přispět k posílení chorvatské ekonomiky. Praxe z jiných evropských zemí, kde se v neděli v neděli nepracuje (SRN, Rakouska, Belgie, Francie a další) dle autorů regulace ukazuje, že příjmy a počet zaměstnanců naopak rostou. Jako pozitivní příklad zde bývá uváděn maloobchodní řetězec KTC (www.ktc.hr), který již několik let v neděli nepracuje a jeho tržby se přitom zvýšily, obchod má více zaměstnanců a spokojených zákazníků. Vláda věří, že zákon bude mít takový dopad na všechny obchodní řetězce, které v Chorvatsku působí (v sektoru obchodu je v Chorvatsku zaměstnáno na 118 tis. pracovníků). Zákon napomůže rovnováze mezi obchodním a soukromým sektorem.

Chorvatsko je silně věřící společností. V pracovně právních vztazích uplatňuje ochranu práv zaměstnanců, jež se z pohledu zaměstnavatelů může zdát nadměrná.

Je vedena přesvědčením, že regulace základního práva na neděli jako den odpočinku zvýší kvalitu života pracovníkům v obchodě, a to i tím, že jim poskytne více volného času a přispěje k lepšímu postavení pracovníků, zejména pak pracujících žen. Vláda očekává, že občané se této praxi, která je dle jejího názoru zcela běžná v západní Evropě, rychle přizpůsobí.

Josef Dvořáček, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Záhřebu