Narozených dětí na jednu ženu v Česku přibylo - průměrný počet dětí na jednu ženu dosáhl 1,83 a byl největší od roku 1992

Za 11 let se v úhrnné plodnosti dostalo Česko z podprůměrných hodnot na přední příčky v Evropě.

Díky nárůstu intenzity plodnosti v posledních jedenácti letech se Česko v roce 2021 zařadilo k zemím s nejvyšší úrovní úhrnné plodnosti v Evropě. Průměrný počet dětí na jednu ženu u nás dosáhl 1,83 a byl nejvyšší od roku 1992.

Intenzita plodnosti se mezi lety 2011 a 2021 zvýšila u všech věkových kategorií s výjimkou nejmladších, 15–20letých žen. U 36letých a starších žen došlo k nárůstu plodnosti o více než polovinu nad úroveň platnou před jedenácti lety. Nerovnoměrný růst plodnosti podle věku se odrazil ve vývoji průměrného věku matky při narození dítěte. Zatímco v roce 2011 byl průměrný věk rodičky 29,7 let, v roce 2021 to bylo 30,4 let. Ve srovnání s rokem 2011 se nejvíce zvýšil průměrný věk prvorodiček, a sice o 1,0 roku na 28,8 let. Věk druhorodiček vzrostl o 0,5 roku na 31,4 let a průměrný věk matek při narození dítěte třetího a vyššího pořadí se pohyboval v rozmezí 33,2–33,4 let.

Ukazatele plodnosti v Česku

Dlouhodobě vysoká plodnost ve středních Čechách

V mezikrajském srovnání patřily v roce 2011 ke krajům s nejvyšší úrovní plodnosti Středočeský, Ústecký a Liberecký, do roku 2021 si však tuto pozici udržel pouze kraj Středočeský. V krajích Ústeckém a Libereckém je aktuálně plodnost podprůměrná. Naproti tomu kraj Zlínský, v němž byla v roce 2011 plodnost žen nejnižší, se v roce 2021 řadil mezi kraje s nejvyšší plodností. Vůbec nejvyšší plodnost v úrovni 1,95 dítěte na jednu ženu vykazoval Kraj Vysočina. Dlouhodobě je jedna z nejnižších úrovní plodnosti zaznamenávána v hlavním městě Praze, kde v roce 2021 dosahovala úrovně 1,71. Do stejné skupiny v uvedeném roce spadaly také kraje Karlovarský (1,69) a Liberecký (1,78), v nichž za posledních 11 let narostla plodnost nejméně.

V roce 2011 patřilo Česko s hodnotou úhrnné plodnosti 1,43 mezi země s podprůměrnou úrovní plodnosti v Evropě (EU27: 1,54), ale zatímco na evropské úrovni došlo mezi lety 2016 a 2020 k poklesu plodnosti z 1,57 na 1,50 dítěte na jednu ženu, v Česku se plodnost zvýšila z 1,63 na 1,71 a v roce 2021 až na hodnotu 1,83. Zařadili jsme se tak mezi země s nejvyšší úrovní plodnosti v Evropě. Podobně jako my na tom v roce 2020 byly Island, Švédsko, Dánsko, Rumunsko a Černá Hora, vyšší úroveň plodnosti než u nás zaznamenaly Francie a Gruzie (údaje za rok 2021 ještě nejsou pro mezinárodní srovnání k dispozici).

Počet živě narozených dětí na 1 000 žen

Sčítání odhaluje další souvislosti

Plodnost lze sledovat i z dat získaných při sčítání lidu, domů a bytů. Zatímco průběžná demografická data vycházejí z počtu žen a narozených dětí s registrovaným pobytem v České republice v daném roce (tj. úhrnná plodnost), sčítání zjišťuje přímým dotazem, kolik dětí se dané ženě za její dosavadní život narodilo. Výsledné údaje z obou těchto zdrojů tak popisují jinou skutečnost. V roce 2021 se podle sčítání živě narodilo průměrně jedné ženě za její dosavadní reprodukční období 1,57 dítěte.

Nejnižší průměrný počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu měly ženy svobodné (0,49). Oproti sčítání 2011 však počet dětí narozených svobodným ženám výrazně narostl (z hodnoty 0,30). Průměrný počet dětí na jednu ženu se lišil také podle nejvyššího dokončeného vzdělání ženy – od středního vzdělání bez maturity s rostoucím vzděláním klesal.

Rozdíly byly zaznamenány i z hlediska národnosti. Ženy deklarující polskou (1,75), moravskou (1,72) a vietnamskou (1,68) národnost měly v průměru vyšší počet dětí než ženy s českou národností (1,59), naproti tomu příslušnicím slovenské (1,54), ukrajinské (1,19) a ruské (0,86) národnosti se průměrně rodilo dětí méně.

Průměrný počet živě narozených dětí ženám za jejich dosavadní reprodukční období

Podrobné informace přináší aktuální publikace ČSÚ Porodnost a plodnost 2011–2021.

Článek si můžete přečíst v březnovém vydání časopisu Statistika&My.