Komise navrhuje reformu uspořádání trhu EU s elektřinou s cílem podpořit obnovitelné zdroje energie, lépe chránit spotřebitele a zvýšit konkurenceschopnost průmyslu
Komise dnes navrhla reformu uspořádání trhu s elektřinou v EU s cílem urychlit prudký nárůst obnovitelných zdrojů energie a postupné ukončení využívání zemního plynu, snížit závislost výdajů spotřebitelů na kolísavých cenách fosilních paliv, lépe chránit spotřebitele před budoucím prudkým nárůstem cen a potenciální manipulací s trhem a zajistit, aby průmysl EU byl čistý a konkurenceschopnější.
V EU více než dvacet let funguje efektivní a dobře integrovaný trh s elektřinou, který spotřebitelům umožňuje využívat ekonomických výhod jednotného trhu s energií, zajišťuje bezpečnost dodávek a stimuluje proces dekarbonizace. V důsledku energetické krize způsobené ruskou invazí na Ukrajinu se ukázalo, že je nyní důležité přizpůsobit trh s elektřinou tak, aby lépe podporoval ekologickou transformaci a nabídl spotřebitelům – domácnostem i podnikům – široký přístup k dostupné elektřině z obnovitelných zdrojů a nefosilních zdrojů.
Navrhovaná reforma předpokládá revize několika právních předpisů EU – zejména nařízení o elektřině, směrnice o elektřině a nařízení REMIT. Počítá se také s pobídkami pro dlouhodobějšísmlouvy na výrobu nefosilní energie, jakož i s opatřeními, která přinesou do systémučistší flexibilní řešení, jako je odezva na straně poptávky a skladování, s cílem konkurovat plynu. Uvedená opatření sníží dopad fosilních paliv na výdaje spotřebitelů za elektřinu a zajistí, aby se v nich odrazily nižší náklady na obnovitelné zdroje energie. Navrhovaná reforma navíc posílí otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž na evropských velkoobchodních trzích s energií tím, že zvýší transparentnost trhu a jeho integritu.
Vybudování energetického systému založeného na obnovitelných zdrojích bude mít zásadní význam nejen pro snížení výdajů spotřebitelů za energie, ale také pro zajištění udržitelných a nezávislých dodávek energie do EU v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a plánem REPowerEU. Tato reforma, která je součástí průmyslového plánu Zelené dohody pro Evropu, rovněž umožní evropskému průmyslu přístup k cenově dostupné energii z obnovitelných či nefosilní zdrojů, jež je klíčovým faktorem umožňujícím dekarbonizaci a ekologickou transformaci. K dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu se bude muset zavádění obnovitelných zdrojů energie do konce tohoto desetiletí ztrojnásobit.
Ochrana spotřebitelů a posílení jejich postavení
Vysoké a kolísavé ceny, jako byly ceny, které v důsledku ruské energetické války proti EU panovaly v roce 2022, představují pro spotřebitele nadměrnou zátěž. Tento návrh umožní spotřebitelům a dodavatelům těžit z větší cenové stability založené na obnovitelných a nefosilních energetických technologiích. Zásadní je, že spotřebitelům poskytne široký výběr smluv a jasnější informace před podpisem smluv, aby měli možnost zvolit si bezpečné a dlouhodobé ceny a vyhnuli se tak nadměrnému riziku a volatilitě. Zároveň si z nabídky budou moci vybrat i smlouvy s dynamickým určováním cen, přičemž kolísání cen lze využít k cílenému používání levnější elektřiny (např. k nabíjení elektromobilů nebo k využívání tepelných čerpadel).
Kromě rozšíření možnosti volby spotřebitelů je cílem reformy dále podpořit cenovou stabilitu snížením rizika selhání dodavatelů. Podle návrhu mají dodavatelé povinnost zajistit svá cenová rizika alespoň v rozsahu objemů v rámci smluv na dobu určitou, aby byli schopni se lépe vyrovnat s prudkým nárůstem cen a volatilitou trhu. Ukládá rovněž členským státům povinnost zřídit dodavatele poslední instance tak, aby žádný spotřebitel neskončil bez elektřiny.
Reforma rovněž výrazně posiluje ochranu zranitelných spotřebitelů. Návrh počítá s tím, že členské státy budou chránit zranitelné spotřebitele, kteří mají nedoplatek, před odpojením. V případě krize reforma členským státům rovněž umožňuje rozšířitregulované maloobchodní ceny na domácnosti a malé a střední podniky.
V rámci návrhu byla rovněž přepracována pravidla pro sdílení energie z obnovitelných zdrojů. Spotřebitelé budou moci investovat do větrných nebo solárních parků a prodávat přebytečnou solární energii ze střech nejen svému dodavateli, ale i sousedům. Nájemci například budou moci sdílet přebytečnou střešní solární energii se svými sousedy.
V zájmu zvýšení flexibility energetické soustavy budou nyní muset členské státy posoudit své potřeby, stanovit cíle pro zvýšení flexibility nefosilních zdrojů a budou mít možnost zavádět novérežimy podpory, zejména pro odezvu na straně poptávky a skladování. Reforma rovněž umožňuje provozovatelům soustav zajistit snížení poptávky v době špičky. Spolu s tímto návrhem dnes Komise rovněž vydala členským státům doporučení týkající se pokroku v oblasti inovací skladování, technologií a kapacit.
Zvýšení předvídatelnosti a stability nákladů na energii s cílem posílit konkurenceschopnost průmyslu
V uplynulém roce na řadu společností výrazně dopadlo nadměrné kolísání cen energie. S cílem zvýšit konkurenceschopnost průmyslu EU a odolnost vůči kolísavým cenám navrhuje Komise usnadnit zavádění stabilnějších dlouhodobých smluv, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny, jejichž prostřednictvím společnosti vytvářejí vlastní přímé dodávky energie, a mohou tak těžit ze stabilnějších cen výroby energie z obnovitelných i nefosilních zdrojů. V zájmu překonání stávajících překážek, jako jsou úvěrová rizika kupujících, ukládá reforma v případě smluv o prodeji členským státům povinnost zajistit dostupnost tržních záruk.
K zajištění stabilních příjmů výrobců elektřiny a ochrany průmyslu před kolísáním cen je nezbytné, aby jakákoli veřejná podpora pro nové investice do inframarginální a nezbytné výroby elektřiny z obnovitelných a nefosilních paliv měla podobu obousměrných rozdílových smluv a aby členské státy přenášely nadměrné zisky na domácnosti. Reforma kromě toho podpoří likviditu trhů, pokud jde o dlouhodobé smlouvy, které obsahují uzamčené budoucí ceny, tzv. forwardové smlouvy. Díky tomu se proti nadměrně kolísavým cenám bude moci během delších období chránit větší počet dodavatelů a spotřebitelů.
Návrh také počítá s novými povinnostmi, které mají usnadnit integraci obnovitelných zdrojů energie do systému a zvýšit předvídatelnost výroby. Jedná se například o povinnosti provozovatelů soustav pokud jde o transparentnost informací o přetížení sítě a o to, aby se lhůty pro obchodování blížily reálnému času.
V zájmu zajištění konkurenceschopných trhů a transparentní cenotvorby získají Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a vnitrostátní regulační orgány lepší schopnost sledovat integritu a transparentnost trhu s energií. Zejména aktualizované nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT) zajistí lepší kvalitu údajů a posílí úlohu agentury ACER při vyšetřování případů možného zneužívání trhu přeshraniční povahy. Návrh celkově posiluje ochranu spotřebitelů a průmyslu v EU před zneužíváním trhu.
Další postup
Před vstupem reformy v platnost musí její návrh projednat a schválit Evropský parlament a Rada.
Souvislosti
Od léta 2021 zaznamenaly ceny energií bezprecedentní nárůst a volatilitu a závažným způsobem dopadly na domácnosti a hospodářství EU, a to zejména po ruské invazi na Ukrajinu, která v Evropě vyvolala energetickou krizi. Navzdory tomu, že obnovitelné zdroje energie pokrývají již více než třetinu poptávky po elektřině v EU, prudký nárůst cen plynu se odrazil ve výdajích za energie mnoha spotřebitelů.
EU rychle zareagovala zavedením široké škály opatření ke zmírnění dopadu vysokých a nestálých velkoobchodních cen energie na domácnosti a podniky. Evropská rada však vyzvala Komisi, aby zahájila práci na strukturální reformě trhu s elektřinou, jejímž dvojím cílem je zajistit evropskou energetickou suverenitu a dosáhnout klimatické neutrality. Navrhovaná reforma je reakcí na tuto výzvu vedoucích představitelů EU a v loňském roce ji oznámila předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie. Je rovněž součástí průmyslového plánu Zelené dohody, jehož cílem je posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu s nulovými čistými emisemi a urychlit přechod na klimatickou neutralitu.
Další informace
Návrh pozměňujícího nařízení s cílem zlepšit uspořádání trhu s elektřinou v Unii
Pracovní dokument útvarů Komise o reformě uspořádání trhu s elektřinou
Doporučení a pracovní dokument útvarů Komise o skladování
Více zpráv k energiím a ceně energií
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Elektřina - ceny a grafy elektřiny, vývoj ceny elektřiny 1 MWh - 3 roky - měna EUR
- Elektřina - ceny a grafy elektřiny, vývoj ceny elektřiny 1 MWh - 13 let - měna EUR
- Elektřina - ceny a grafy elektřiny, vývoj ceny elektřiny 1 MWh - 3 měsíce - měna CZK
- Elektřina - ceny a grafy elektřiny, vývoj ceny elektřiny 1 MWh - 2 roky - měna EUR
- Elektřina Německo - ceny a grafy elektřiny v Německu, vývoj ceny elektřiny v Německu 1 MWh - 1 rok - měna EUR
- Elektřina - ceny a grafy elektřiny, vývoj ceny elektřiny 1 MWh - 1 rok - měna CZK
- Elektřina - ceny a grafy elektřiny, vývoj ceny elektřiny 1 MWh - 3 měsíce - měna EUR
- Reforma důchodů - reforma důchodového systému
- Elektřina - ceny a grafy elektřiny, vývoj ceny elektřiny 1 MWh - 1 rok - měna EUR
- Elektřina - cena elektřiny 2020
- ČEZ Prodej, a. s. - cena elektřiny, ceník elektřiny 2020
- Energie - vývoj cen energií na komoditních trzích
Prezentace
22.11.2024 Výsledková sezóna: Obhájila Nvidia svou…
18.11.2024 Nejlepší telefon za 2 990 Kč. Motorola má hit…
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Dvojnásobný růst prodeje bytů oproti loňsku: Co to znamená pro ceny?
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jak trh reagoval na volby v USA? Historická maxima, ale i prudké propady
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?