Tvoříme Evropu (tvorimevropu.cz)

Evropská unie | 10.03.2023 23:56:00

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2023 - Komise pokročila ve vztazích s Ukrajinou a opatřeních proti Rusku

Komise pokročila ve vztazích s Ukrajinou a opatřeních proti Rusku, EU nastiňuje cíle odolnosti vůči katastrofám, Komise chce zahájit soudní řízení u řady států za nedodržování práva EU, Předsednictví Rady aktivovalo IPCR v souvislosti se zemětřesením v Turecku a Sýrii, EU pokračuje v pomoci Africe, Komise a Rada posíly bilaterální vztahy se Severní Makedonií, EU pomáhá po zemětřesení v Sýrii a Turecku, Rada zmocnila členské státy k ratifikaci mezinárodní dohody o přístupu k elektronickým důkazům, EU zahájila civilní misi, která má přispět ke stabilitě v pohraničních oblastech Arménie, EU podporuje oblast Velkých jezer, EU uvalila další omezující opatření vůči osobám a subjektům odpovědným za porušování lidských práv v Íránu, Rada požádala EP o souhlas s uzavřením Istanbulské úmluvy, EU pozměnila stávající omezující opatření vůči Sýrii, Rada prodloužila platnost seznamu teroristů vedeného EU, EU prodloužila o 1 rok platnost omezujících opatření v souvislosti s represivními události v Bělorusku

EU pokračuje v další vojenské pomoci v rámci Evropského mírového nástroje
EU stanovila společné cíle pro posílení odolnosti vůči katastrofám
Komise hodnotila, jak členské státy dodržují Smlouvy
Švédské předsednictví se rozhodlo aktivovat integrované politické reakce na krize (IPCR) v souvislosti se zemětřesením v Turecku a Sýrii
EU finančně podporuje Afriku
Komise chce podpořit Makedonii
EU plánuje mobilizovat další finanční prostředky na podporu obyvatel Turecka a Sýrie
EU chce zjednodušit přeshraniční přístup k elektronickým důkazům
Byla zahájena civilní mise EU v Arménii
EU chce podporovat mír, demokracii a udržitelný rozvoj v oblasti Velkých jezer
Rada rozšířila seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření, za závažné porušování lidských práv v Íránu
Rada požádala EP o souhlas s přijetím rozhodnutí o uzavření Istanbulské úmluvy
Humanitární krizi v Sýrii dále prohloubilo zemětřesení
Seznam teroristů vedených v EU byl prodloužen
Rada rozhodla o prodloužení platnosti omezujících opatření v Bělorusku

Komise pokročila ve vztazích s Ukrajinou a opatřeních proti Rusku

Rada se dohodla na další vojenské pomoci v rámci EPF.
Komise navrhla začlenění roamingových služeb za domácích podmínek do dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou.
Komise navrhuje prodloužit obchodní výhody pro Ukrajinu o 1 rok.
Komise podpoří 124 výzkumných pracovníků z Ukrajiny, kteří uprchli před válkou.
EU se dohodla na 10. balíku sankcí vůči Rusku.
Rada taktéž rozšířila sankční seznam o 87 osob a 34 subjektů a provedla dodatečné doplnění o 11 osob a 7 subjektů spojených s Wagnerovou skupinou v rámci globálního režimu sankcí.

Návrh rozhodnutí Rady o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru pro přidružení ve složení pro obchod zřízeném Dohodou o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, pokud jde o změnu dodatku XVII-3 (Pravidla vztahující se na telekomunikační služby) k příloze XVII uvedené dohody (KOM(2023)90)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on temporary trade liberalisation supplementing trade concessions applicable to Ukrainian products under the Association Agreement between the European Union and the European Atomic Energy Community and their Member States, of the one part, and Ukraine, of the other part (COM(2023)106)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/432 ze dne 25. února 2023, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (KOM(2023)432)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/434 ze dne 25. února 2023, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (KOM(2023)434)

Rada se 2. 2. 2023 dohodla na další vojenské pomoci v rámci Evropského mírového nástroje (EPF). Komise 14. 2. 2023 přijala návrh na začlenění roamingu do dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou. Komise 23. 2. 2023 oznámila výsledky výběrového řízení v rámci inicativy MSCA4Ukraine, která podporuje vysídlené výzkumné pracovníky z Ukrajiny. Dále Komise 23. 2. 2023 navrhla prodloužit obchodní výhody pro Ukrajinu o 1 rok. Rada 25. 2. 2023 přijala 10. soubor hospodářských a individuálních sankcí proti Rusku, zařadila na sankční seznam dalších 87 osob a 34 subjektů a doplnila tento seznam o dodatených 11 osob a 7 subjektů spojených s Wagnerovou skupinou.

Pozadí

EPF

Předchozí opatření pomoci pro Ukrajinu v rámci EPF byla schválena 28. 2., 23. 3., 13. 4., 23. 5., 21. 7 a 17. 10. 2022 (více v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2022). V říjnu 2022 Rada přijala rozhodnutí č. 1968/2022 o zřízení mise EUMAM Ukraine s výchozí dobou trvání v délce 2 let. Tato mise má zajistit individuální, kolektivní a specializovaný výcvik pro ukrajinské ozbrojené síly a také koordinaci a synchronizaci činností členských států při jeho poskytování (více v příspěvku „EU přijala další preventivní a asistenční opatření v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2022).

Roamingové služby

V současné době nabízejí telekomunikační operátoři v EU a na Ukrajině cenově dostupné nebo bezplatné hovory mezi EU a Ukrajinou na dobrovolném základě. Díky tomu mají přibližně 4 mil. lidí prchajících před válkou, kteří hledají útočiště v EU, cenově dostupné připojení. Tato dobrovolná opatření byla prodloužena o 6 měsíců a nové ujednání se nyní vztahuje i na volání na pevnou linku na Ukrajině či nové typy operátorů. Dohoda o přidružení (včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu) mezi EU a Ukrajinou byla podepsána v březnu a červnu 2014. Prohloubená a komplexní zóna volného obchodu se prozatímně uplatňuje od 1. 1. 2016. Dohoda o přidružení pak vstoupila v platnost 1. 9. 2017. Prioritní akční plán na období 2021–2022 má za cíl podnítit proces provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Poté, co Evropská rada udělila Ukrajině v červnu 2022 status kandidátské země, EU a Ukrajina dosáhly nové fáze svých vztahů. Na zasedání Výboru EU–Ukrajina pro přidružení ve složení pro obchod v říjnu 2022 se obě strany dohodly na revizi a rozšíření prioritního akčního plánu tak, aby odrážel tyto nové priority na období 2023–2024.

MSCA4Ukraine

EU a hostitelské organizace v rámci akcí Marie Curie-Skłodowská podporují ukrajinské výzkumné pracovníky. Program MSCA4Ukraine byl spuštěn v květnu 2022 v rámci reakce EU na ruskou invazi na Ukrajinu a na základě potřeby podpořit výzkumné pracovníky z Ukrajiny, umožnit jim pokračovat v práci v EU a pomáhat chránit ukrajinský systém výzkumu a inovací a svobodu vědeckého výzkumu obecně. Program je prováděn zkušeným konsorciem podporujícím ohrožené výzkumné pracovníky, jež se skládá z Asociace evropských univerzit, sítě Scholars at Risk Europe, jež sídlí na Maynooth University (Irsko), a Nadace Alexandera von Humboldta (Německo). Začátkem února 2023 Komise rovněž oznámila, že v roce 2023 by měla zahájit provoz nová kancelář programu Horizont Evropa v Kyjevě. Kancelář má poskytovat podporu národním kontaktním místům, výzkumným pracovníkům a inovátorům na celé Ukrajině a posilovat sítě spolupráce v oblasti výzkumu a inovací mezi ukrajinskými a evropskými orgány. V březnu 2022 spustila Komise portál Evropský výzkumný prostor pro Ukrajinu (ERA4Ukraine), jednotné kontaktní místo pro informační a podpůrné služby určené pro výzkumné pracovníky, kteří působí na Ukrajině nebo odtud museli uprchnout (více v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022).

Obchodní vztahy

Autonomní obchodní opatření platí od června 2022. Spolu s trasami solidarity přispěla k tomu, že obchodní toky z Ukrajiny do EU zůstaly v roce 2022 pozoruhodně stabilní, a to navzdory narušením způsobeným válkou a obecnému trendu výrazného poklesu celkového ukrajinského obchodu. Tato opatření, jež jsou jednostranná a dočasná, výrazně rozšiřují rozsah liberalizace cel v rámci prohloubené a komplexní zóny volného obchodu mezi EU a Ukrajinou, protože pozastavují veškerá zbývající cla a kvóty a také antidumpingová cla a ochranná opatření na dovoz z Ukrajiny v době, kdy to Ukrajina potřebuje.

Omezující opatření

U příležitosti 1. výročí ruské totální invaze na Ukrajinu Rada přijala 10. soubor dalších omezujících opatření, kterými dále zvyšuje tlak na vládu Ruské federace a osoby odpovědné za pokračující útočnou válku vedenou Ruskem (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022).

Sankční seznam

V závěrech Evropské rady z 9. 2. 2023 EU znovu důrazně odsoudila válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině, jež představuje zjevné porušení Charty OSN.

Wagnerova skupina

Omezující opatření, jež byla dohodnuta, doplňují soubor opatření přijatých Radou v prosinci 2021 vůči 8 osobám a 3 subjektům spojeným s Wagnerovou skupinou, včetně samotné Wagnerovy skupiny (více v příspěvku „EU uložila omezující opatření vůči ruské Wagnerově skupině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2021). Wagnerova skupina je neregistrovaný soukromý vojenský subjekt sídlící v Rusku, který působí v několika zemích, včetně Ukrajiny, Libye, Středoafrické republiky, Mali a Súdánu. V prosinci 2021 Rada taktéž ustavila autonomní rámec pro sankce vůči osobám, které jsou odpovědné za ohrožení míru, bezpečnosti nebo stability (např. v Mali) nebo za bránění provádění politické transformace této země. V prosinci 2020 zavedla Rada globální režim sankcí v oblasti lidských práv, který se vztahuje na činy, jako je genocida, zločiny proti lidskosti a jiné případy závažného porušování nebo zneužívání lidských práv (např. mučení, otroctví, mimosoudní popravy, svévolné zatýkání nebo zadržování). Globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv zdůrazňuje odhodlání EU posílit svou úlohu při řešení závažného porušování lidských práv na celém světě (více v příspěvku „EU přijala globální režim sankcí v oblasti lidských práv”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020). Omezující opatření vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny byla poprvé zavedena v březnu 2014 (více v příspěvku „EU prodloužila platnost sankcí vůči Rusku a vydává Ukrajině 1. část balíku MFA+ ve výši 3 mld. €”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2023).

Klíčové a sporné body

EPF

Před summitem EU-Ukrajina Rada přijala opatření pomoci v rámci EPF, jejichž prostřednictvím má být poskytnuta další vojenská pomoc ukrajinským ozbrojeným silám. Opatření sestávají ze 7. balíku v hodnotě 500 mil. € a z nového opatření pomoci ve výši 45 mil. €, které by mělo podpořit výcvik zajišťovaný vojenskou pomocnou misí EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine). 7. balík má nyní zvýšit celkový příspěvek EU v rámci EPF pro Ukrajinu na 3,6 mld. €. Cílem nového opatření pomoci na podporu ukrajinských ozbrojených sil, jejichž výcvik zajišťuje mise EUMAM Ukraine, je poskytnout nezbytné nesmrtící vybavení a dodávky, jakož i služby na podporu výcvikových činností. Mobilizace další vojenské pomoci a podpory pro ukrajinské ozbrojené síly účastnící se výcviku prostřednictvím mise EUMAM Ukraine je dokladem toho, že EU i nadále podporuje ukrajinskou armádu při obraně země proti stupňující se protiprávní agresi. Nedávné nerozlišující útoky Ruska na ukrajinské civilisty a civilní infrastrukturu jsou dalším důkazem toho, že Rusko naprosto nedodržuje lidská práva a mezinárodní právo.

Roamingové služby

Přijatý návrh se týká rozhodnutí Rady o postoji, který má být zaujat jménem EU ve Výboru pro přidružení ve složení pro obchod, pokud jde o změnu dodatku XVII-3 (Pravidla vztahující se na telekomunikační služby) k dohodě o přidružení. Po vstupu dohody v platnost již nebudou muset návštěvníci z Ukrajiny platit během cestování po EU žádné další poplatky při používání svých mobilních telefonů. Obdobně budou stejná práva platit i pro cestující z EU při návštěvě Ukrajiny. Začlenění Ukrajiny do evropského prostoru bez roamingových poplatků je jedním z klíčových opatření revidovaného prioritního akčního plánu, jenž obsahuje kroky pro plné provedení prohloubené a komplexní zóny volného obchodu mezi EU a Ukrajinou a pro další integraci Ukrajiny do jednotného trhu EU. Jde o 1. příklad rozšíření statusu účastníka na vnitřním trhu EU o Ukrajinu. Krok navazuje na oznámení předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové ohledně zahrnutí Ukrajiny do evropského prostoru bez roamingových poplatků, jež zaznělo v jejím projevu o stavu Unie v roce 2022 (více v příspěvku „Předsedkyně Komise stanovila priority EU na nadcházející rok v rámci projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2022). Navazuje rovněž na spolupráci Komise s operátory z EU a Ukrajiny s cílem zavést dobrovolná opatření umožňující cenově dostupné nebo bezplatné volání mezi EU a Ukrajinou. Tato opatření byla v lednu 2023 prodloužena.

MSCA4Ukraine

13 doktorandů a 111 postdoktorandských výzkumných pracovníků z Ukrajiny bude moci pokračovat ve své práci v členských státech EU a zemích přidružených k programu Horizont Evropa. Zúčastněné výzkumné pracovníky budou hostit akademické i jiné organizace v 21 zemích, z nichž většina sídlí v Německu, ČR a ve Francii. Budou pracovat na špičkových projektech zahrnujících všechny vědecké obory. Většina vybraných návrhů na výzkum je z oblasti věd o živé přírodě (25,8 %), společenských a humanitních věd (21,8 %) a chemie (17,7 %). Doba trvání udělených stipendií se pohybuje od 2–8 let, přičemž většina uchazečů získala 2leté stipendium. Budou rovněž nabízeny příležitosti k profesnímu rozvoji a odborná příprava zaměřené na rozvoj klíčových přenositelných dovedností a schopností souvisejících s výzkumem. Stejně jako hlavní akce „Marie Curie-Skłodowska“ má být tento program (který má celkový rozpočet 25 mil. €) poskytovat rodinné přídavky, jež vybraným výzkumným pracovníkům pomohou zvládat rodinné povinnosti, a příspěvek na zvláštní potřeby, který podpoří osoby se zdravotním postižením a usnadní jejich zapojení. Pokud to podmínky dovolí, obdrží zúčastnění výzkumní pracovníci podporu, aby se znovu usadili na Ukrajině a pomohli obnovit a zabezpečit její výzkumné a inovační kapacity. Tato podpora jim měla umožnit udržovat vazby s hostitelskou organizací, realizovat výzkumné stáže a vyvíjet nové projekty (pokud to situace dovolí).

Obchodní vztahy

Hlavním cílem autonomních obchodních opatření je podpořit Ukrajinu, tato opatření však zohledňují i obavy průmyslové sféry v EU. Za tímto účelem a rovněž s ohledem na významný nárůst dovozu některých zemědělských produktů z Ukrajiny do EU v roce 2022 obsahují obnovená autonomní obchodní opatření zrychlený ochranný mechanismus, který pomůže ochránit průmysl EU v případě potřeby.

Omezující opatření

Dovozní a vývozní kontroly a omezení

Rozhodnutí ukládá další zákazy vývozu kritických technologií a průmyslového zboží, např. elektroniky, specializovaných vozidel, částí a součástí strojů, náhradních dílů pro nákladní vozidla a proudové motory, jakož i zboží pro stavebnictví, které mohou směřovat do rukou ruské armády, jako jsou antény či jeřáby. Seznam zboží podléhajícího omezení, které by mohlo přispět k technologickému posílení ruského obranného a bezpečnostního sektoru, bude od nynějška zahrnovat další elektronické součásti, jež jsou používány v ruských zbraňových systémech využívaných na bojišti, včetně dronů, balistických střel, vrtulníků, jakož i určité vzácné zeminy, elektronické integrované obvody a termovizní kamery. Omezení se týkají i zboží dvojího užití. Rozhodnutí rozšiřuje seznam subjektů, které přímo podporují vojensko-průmyslový komplex Ruska ve válečné agresi, o dalších 96 subjektů, a uvaluje v této souvislosti přísnější vývozní omezení. Uvedený seznam má poprvé zahrnovat 7 íránských subjektů, které vyrábějí vojenské bezpilotní vzdušné prostředky, jichž ruská armáda využívá při své válečné agresi i k útokům na civilní infrastrukturu. Rada kromě toho rozhodla, že bude zakázán tranzit zboží a technologií dvojího užití, které jsou vyváženy z EU, přes území Ruska, aby se zabránilo obcházení sankcí. Rovněž byla uložena další omezení na dovoz zboží, z něhož Rusku plynou významné příjmy, jako je asfalt a syntetický kaučuk.

Rozhlasové a televizní vysílání

S cílem řešit systematickou mezinárodní dezinformační kampaň vedenou Ruskem a manipulaci s informacemi, jejichž cílem je destabilizovat sousední země, EU a její členské státy, zahájila Rada proces pozastavení vysílacích licencí pro další 2 sdělovací prostředky: RT Arabic a Sputnik Arabic. Tyto sdělovací prostředky jsou pod trvalou přímou či nepřímou kontrolou vedení Ruské federace, která je využívá ke svým neustálým a koordinovaným dezinformačním a válečným propagandistickým akcím, které legitimizují ruskou agresi a narušují podporu Ukrajiny. V souladu s Listinou základních práv tato opatření nebrání v tom, aby uvedené sdělovací prostředky a jejich zaměstnanci prováděli v EU jiné činnosti, než je vysílání, např. výzkum a rozhovory.

Kritická infrastruktura

Rozhodnutím se omezuje možnost, aby ruští státní příslušníci zastávali jakoukoli funkci v řídících orgánech kritické infrastruktury a subjektů EU, neboť ruský vliv v těchto orgánech by mohl ohrozit jejich řádné fungování a v konečném důsledku ohrozit poskytování služeb občanům EU.

Energetika

Rada zakázala poskytovat ruským státním příslušníkům kapacitu pro skladování plynu (s výjimkou části zařízení LNG) s cílem zabezpečit dodávky plynu v EU a zabránit Rusku ve zneužívání dodávek plynu jako zbraně a rizikům manipulace s trhem.

Oznamovací povinnosti

V zájmu zajištění účinnosti zákazů týkajících se zmrazení majetku Rada rozhodla, že budou požadovány podrobnější informace o finančních prostředcích a hospodářských zdrojích náležejících osobám a subjektům uvedeným na seznamu, které byly zmrazeny či v době krátce před zařazením na seznam byly předmětem jakéhokoli pohybu. Rada rovněž zavedla nové povinnosti týkající se poskytování informací členským státům a Komisi, pokud jde o imobilizované rezervy a aktiva ruské centrální banky. Kromě toho provozovatelé letadel budou povinni oznamovat nepravidelné lety svým příslušným orgánům, které pak budou informovat ostatní členské státy.

Sankční seznam

Na seznam subjektů, na které se vztahuje zmrazení majetku a zákaz zpřístupňovat finanční prostředky a hospodářské zdroje, byly doplněny 3 ruské banky – Alfa-Bank, Rosbank a Tinkoff Bank nebo Fond národního bohatství Ruské federace a Ruská národní zajišťovna. V rámci komplexního 10. souboru sankcí, který byl přijat, se Rada rozhodla zavést omezující opatření vůči dalším 87 osobám a 34 subjektům.

Nově zařazených 121 položek zahrnuje různé kategorie osob a subjektů, z nichž všechny svým způsobem přispívají k válce. Rada na politické či institucionální úrovni proto určuje klíčové činitele s rozhodovací pravomocí, jako jsou:

noví členové Rady federace Ruské federace od prosince 2022, včetně zástupkyně protiprávně anektované tzv. „Luhanské lidové republiky“ a zástupkyně tajemníka Nejvyšší rady strany Jednotné Rusko,
19 náměstků ministrů a několik ruských vládních úředníků, včetně vedoucích federálních agentur,
4 poslanci Státní dumy,
Všeruská lidová fronta a 5 osob s ní souvisejících: Hnutí Všeruská lidová fronta (ONF) pořádá sociální kampaň „Vše pro vítězství!“, jejímž prostřednictvím shromažďuje fyzické a finanční dary na podporu vojenských jednotek tzv. „Doněcké lidové republiky“ a „Luhanské lidové republiky“.

Značný počet osob a subjektů byl označen v ruském vojenském a obranném sektoru, včetně ruských vojenských vedoucích představitelů a 2 vojenských velitelů Wagnerovy skupiny nasazených v oblastech Ukrajiny, kde byly spáchány válečné zločiny na civilním obyvatelstvu, společností vyrábějících rakety, drony, letadla, vojenská vozidla, válečné lodě nebo kontrolní systémy a zásobujících ruské ozbrojené síly. Rada rovněž zavádí sankce vůči osobám odpovědným za deportaci a nucenou adopci ukrajinských dětí. Deportace nevinných ukrajinských dětí z okupovaných oblastí ruskými silami za účelem jejich osvojení ruskými rodinami je jasným porušením lidských práv a mezinárodního práva. S cílem řešit pokračující okupaci oblastí Ukrajiny se Rada rovněž zaměřila na orgány zastupující Rusko, jako jsou tzv. státní zástupci ve 4 protiprávně anektovaných ukrajinských územích Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti a tzv. ministerstvo pro mimořádné situace Doněcké lidové republiky. Rada rovněž uvalila sankce na organizace, jako je Rossija Segodňa, a na fyzické osoby, včetně spisovatelů, moderátorů a vysoce postavených vedoucích pracovníků hlavních televizních kanálů a mediálních skupin, propagandistů a dalších osobností, jelikož zaplňují veřejný prostor dezinformacemi a přispívají k vojenské válce i prostřednictvím informační války. Sankce se vztahují také na 4 íránské osoby podílející se na vývoji a dodávkách dronů, které Rusko proti Ukrajině používá. Seznamy zahrnují rovněž hospodářské subjekty v odvětvích, která poskytují významný zdroj příjmů nebo finančně podporují vládu Ruska (více v příspěvku „EU přijala další restriktivní a podpůrná opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2022, v příspěvku „EU přijala další preventivní a asistenční opatření v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2022, v příspěvku „Rada přijala závěry o Iránu a další omezující opatření vůči osobám a subjektům v souvislosti s děním v Íránu a KLDR”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2022 a v příspěvku „EU přijala další omezující opatření proti porušování lidských práv v Íránu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2023). Omezující opatření EU vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny se tak nyní vztahují celkem na 1473 osob a 205 subjektů.

Wagnerova skupina

Rada rozhodla o uložení dalších omezujících opatření vůči osobám a subjektům spojeným s Wagnerovou skupinou s ohledem na mezinárodní rozměr a závažnost činností skupiny, jakož i její destabilizující dopad na země, v nichž působí. Rada se zejména rozhodla zařadit na seznam v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv. Na seznam byly rovněž zařazeny 2 osoby vzhledem k jejich činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Na seznam je rovněž zařazena Nadace pro obranu národních hodnot (FDNV), která je složkou Wagnerovy skupiny pro vztahy s veřejností, stejně jako její vedoucí představitel.

Na označené osoby a subjekty se vztahuje zmrazení majetku a občané a společnosti z EU jim nesmějí zpřístupňovat finanční prostředky. Na fyzické osoby se navíc vztahuje zákaz cestování, který jim brání ve vstupu na území EU i v průjezdu přes něj.

Předpokládaný další vývoj

Návrh o roamingových službách za domácí ceny do dohody o přidružení EU a Ukrajiny musí nyní posoudit Rada EU. Po dohodě v Radě bude muset následovat společné rozhodnutí Výboru pro obchod EU-Ukrajina o vzájemném udělení statusu účastníka na vnitřním trhu v oblasti roamingu. Tempo integrace Ukrajiny na vnitřním trhu EU, pokud jde o roaming, bude záviset na tempu sbližování a provádění příslušných právních předpisů EU na Ukrajině. Nově zařazených 121 položek zahrnuje různé kategorie osob a subjektů, z nichž všechny svým způsobem přispívají k válce.

Návrh o prodloužení výhodných obchodních podmínek nyní posoudí EP a Rada EU s cílem zajistit hladký přechod ze stávajícího režimu autonomních obchodních opatření na režim nový.

Odkazy

EU nastiňuje cíle odolnosti vůči katastrofám

Komise přijala doporučení a sdělení na stanovení společných cílů a posílení odolnosti vůči katastrofám v oblasti civilní ochrany.
Bylo stanoveno 5 evropských cílů v oblasti odolnosti vůči katastrofám – předvídat, připravit se, upozornit, reagovat a zabezpečit.
V případě mimořádné a náhlé události mohou konkrétní země požádát o pomoc pomocí mechanismu civilní ochrany EU.
Koordinaci a financování 8 zúčastněným stranám poskytuje Evropské středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: European Union Disaster Resilience Goals: Acting together to deal with future emergencies (COM(2023)61)

Commission Recommendation of 8 February 2023 on Union disaster resilience goals (C(2023)56/1)

Komise 8. 2. 2023 příjala doporučení a sdělení, aby stanovila společné cíle pro posílení odolnosti vůči katastrofám v oblasti civilní ochrany.

Pozadí

Pokud rozsah mimořádné události přesahuje reakční schopnosti konkrétní země, může země požádat o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU. Po aktivaci Evropské středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události koordinuje a financuje pomoc poskytnutou členskými státy EU a 8 dalšími zúčastněnými státy (Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko, Srbsko a Turecko) prostřednictvím spontánních nabídek. Cíle EU v oblasti odolnosti vůči katastrofám určují prioritní oblasti a související specifické cíle pro posílení odolnosti mechanismu EU a členských států vůči katastrofám. Tyto cíle jsou nezávazným společným základem na podporu opatření v oblasti prevence a připravenosti v případě katastrof, které postihují 2 nebo více zemí současně.

Klíčové a sporné body

Komise popisuje způsoby, jakými lze lépe připravit země EU na přírodní rizika, například na zemětřesení, povodně a lesní požáry. S ohledem na rychle se měnící rizika si EU cíle v oblasti odolnosti vůči katastrofám kladou za cíl zlepšit schopnost EU, jejích členských států a států účastnících se mechanismu civilní ochrany EU, pokud jde předvídání dopadů budoucích závažných katastrof a mimořádných událostí a reakce na ně. Za tímto účelem a v úzké spolupráci s členskými státy určila Komise 5 cílů, které je třeba společně sledovat.

Předvídat – Zlepšení posuzování rizik, jejich předvídání a plánování zvládání rizik katastrof. Vzhledem ke složitosti a vzájemné provázanosti rizik, jimž EU čelí, je důležité identifikovat slabá místa v kritických odvětvích a předvídat rizika a hrozby.
Připravit se – Zvýšení informovanosti obyvatelstva o rizicích a jeho připravenosti na ně. Zvyšování povědomí o rizicích a připravenosti obyvatelstva by mělo pomoci snižovat dopad katastrof.
Upozornit – Zlepšení systémů včasného varování. Posílení systémů včasného varování má zajistit, aby se varovné zprávy na celostátní, regionální a místní úrovni včas dostaly ke správným lidem.
Reagovat – Posílení kapacity mechanismu civilní ochrany EU pro odezvu. Dalším posílením schopnosti reakce mechanismu civilní ochrany může EU poskytnout větší pomoc při překlenování kritických nedostatků a bránění dalšímu zhoršování situace, pokud je kapacita země přetížena.
Zabezpečit – Zajištění spolehlivého systému civilní ochrany. Systémy civilní ochrany musí zůstat v provozu nepřetržitě, během katastrof i po nich, když jsou nejvíce zapotřebí. Aktualizace plánů a postupů pro zachování provozu a zajištění koordinace a sdílení informací napříč odvětvími, včetně poskytovatelů kritické infrastruktury by mělo pomoci systémům civilní ochrany, aby vždy fungovaly.

Předpokládaný další vývoj

S cílem spustit provádění těchto cílů zahajuje Komise 5 stěžejních iniciativ, 1 pro každý cíl. Stěžejní iniciativou bude např. zahájení programu preparEU, což bude celoevropský zvyšování povědomí o odolnosti vůči katastrofám, který se bude zaměřovat na evropské občany.

Odkazy

Komise chce zahájit soudní řízení u řady států za nedodržování práva EU

Komise zaslala výzvu či odůvodněná stanoviska množství členských států za neplnění povinností, jak stanovuje právo EU a některé státy již předložila SDEU k dodatečnému řízení.
Mezi dotčenými státy jsou např. Maďarsko, Lucembursko, Polsko, ČR, Bulharsko či Lotyšsko,
Státy. jimiž byly výzvy zaslány, nyní mají 2 měsíce na reakci, v níž by měly podat vysvětlení a předložit vnitrostátní opatření, jež zajišťují dodržování práva EU.
Pravidla, na jejichž nedodržování Komise upozorňuje, se týkají boje proti pohlavnímu zneužívání dětí, kvalifikace pro mezinárodní ochranu, správného zavádění práva EU do vnitrostátního práva (např. směrnic o nákupu a vlastnění zbraní) a hlasování proti jednotné pozici EU.

Referral to Court Art. 258 TFEU: Non-communication of national measures transposing Com. Implement. Directive (EU) 2019/69 on technical specifications for alarm and signal weapons by Luxembourg (INFR(2020)0219)

Referral to Court Art. 258 TFEU: Violation of EU law, in particular Art 19(1), second subparagraph, TEU and the general principles of EU law, by the Polish Constitutional Tribunal (INFR(2021)2261)

Referral to Court Art. 258 TFEU: Failure to notify measures transposing and failure to transpose Directive (EU) 2019/1937 on the protection of persons who report breaches of Union law (INFR(2022)0043)

Komise 28. 2. 2023 vydala balík přestupků, v nichž zaslala výzvy a odůvodněná stanoviska těm členským státům, které nebyly schopné předložit opatření v souvislosti s plněním práva EU. Mnoho členských států Komise již předložila k SDEU za nenapravení situace přes předešlé upozornění.

Pozadí

Podle Smluv EU může Komise proti zemi EU, jež neprovádí unijní právo, podniknout právní kroky (tzv. řízení o nesplnění povinnosti). Komise se ve věci nesplnění povinností může obrátit na SDEU, který může v některých případech uložit finanční sankce.

Klíčové a sporné body

Formální výzvy

Komise se dnes rozhodla zaslat další formální výzvy Belgii, Bulharsku, Lotyšsku Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Rakousku, Polsku, Rumunsku, Slovensku, Slovinsku a Finsku za nesprávné provedení všech požadavků směrnice č. 93/2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí. Směrnice požaduje, aby členské státy zavedly minimální pravidla týkající se definice trestných činů a sankcí v oblasti pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, dětské pornografie a vybízení dětí k sexuálním účelům. Zavádí rovněž ustanovení k posílení prevence těchto trestných činů a ochrany obětí. Komise v červenci 2019 zaslala formální výzvy Bulharsku, Maltě, Rumunsku a Slovensku a v říjnu 2019 Belgii, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Rakousku, Polsku, Slovinsku a Finsku.

Odůvodněná stanoviska

Komise se rozhodla zaslat ČR odůvodněné stanovisko za to, že plně nezavedlo směrnici č. 95/2011 o standardech pro kvalifikaci státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti jako osob požívajících mezinárodní ochrany. V červenci 2019 zaslala Komise ČR formální výzvu kvůli neoznámení vnitrostátních opatření k provedení směrnice. Po zvážení odpovědi ČR se Komise domnívala, že ČR plně neprovedla pravidla EU o kvalifikaci státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti jako osob požívajících mezinárodní ochrany.

Komise se taktéž rozhodla zaslat Bulharsku odůvodněné stanovisko za nesprávné provedení některých prvků pravidel EU pro boj proti terorismu (směrnice č. 541/2017). To zahrnuje kriminalizaci a sankcionování trestných činů souvisejících s terorismem, jako je cestování mimo EU nebo v rámci EU za účelem spáchání teroristického trestného činu, výcviku pro teroristické účely a financování terorismu. Směrnice rovněž požaduje, aby členské státy zajistily, že oběti terorismu budou mít přístup ke spolehlivým informacím a rovněž k profesionálním a specializovaným podpůrným službám. Provádění směrnice je důležitou součástí agendy EU pro boj proti terorismu. Členské státy musely směrnici provést do vnitrostátního práva do 8. 9. 2018. Komise zaslala formální výzvu v červnu 2021.

Dále Komise rozhodla zaslala Polsku odůvodněné stanovisko za to, že plně nezavedlo směrnici č. 48/2013 o právu na přístup k obhájci a na komunikaci po zatčení. Polsku se nepodařilo provést konkrétní opatření, která se vztahují na nezletilé. Tato opatření zajišťují, že pokud jsou nezletilí zbaveni svobody v trestním řízení, byla o jejich zbavení svobody a o důvodech, které k němu vedly, informována jiná vhodná osoba, pokud by informace nositele rodičovské zodpovědnosti byla v rozporu s nejlepším zájmem dítěte. V červenci 2021 zaslala Komise Polsku formální výzvu, v níž je vyzvala, aby směrnici plně provedlo. Po přezkoumání odpovědi Polska Komise dospěla k závěru, že provedení nebylo uspokojivé.

Předložené případy k SDEU

Komise se rozhodla postoupit Lucembursko k SDEU za to, že plně nezavedlo pravidla EU, která stanovují technické specifikace pro poplašné a signální zbraně podle směrnice kodifikující pořízení a držení střelných zbraní (prováděcí směrnice č. 69/2019). Cílem této směrnice je zvýšit ochranu veřejné bezpečnosti minimalizací rizika, že poplašné a signální zbraně budou snadno přeměněny na skutečné střelné zbraně. Prováděcí směrnice požaduje, aby členské státy zajistily, že zbraně vyrobené v EU nebo do EU dovezené podléhají kontrolám, zda splňují technické specifikace stanovené právními předpisy EU. Členské státy musely provést prováděcí směrnici do vnitrostátního práva do 17. 1. 2020. V květnu 2020 zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti proti Lucembursku zasláním výzvy a v únoru 2022 vydala odůvodněné stanovisko. Jelikož byla reakce Lucemburska na odůvodněné stanovisko dle Komise neuspokojivá, rozhodla se podat žalobu k SDEU.

Komise se taktéž rozhodla postoupit Maďarsko k SDEU za to, že se neřídilo stanoviskem EU k doporučením WHO ohledně zařazování konopí a souvisejících látek podle 2 úmluv OSN, jak je uvedeno v rozhodnutí Rady č. 3/2021. Tato doporučení se týkají změn v seznamu látek pod mezinárodní kontrolou. V právu EU spadají rozhodnutí o mezinárodním seznamu látek podle Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972 a Úmluvy o psychotropních látkách z roku 1971 do výlučné pravomoci EU. Rozhodnutí Rady, kterým se stanoví postoj Unie, je pro členské státy EU závazné v souladu se SFEU (čl. 218 odst. 9). Stanoví, že členské státy musí podle toho hlasovat v Komisi pro narkotika. Maďarsko při hlasování o doporučeních WHO 2krát hlasovalo v rozporu s postojem EU. Komise proto zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku dopisem zaslaným z února 2021, po níž v listopadu 2021 vydala odůvodněné stanovisko.

Komise rozhodla postoupit ČR, Německo, Estonsko, Španělsko, Itálii, Lucembursko, Maďarsko a Polsko SDEU za to, že plně neprovedly a neoznámily vnitrostátní opatření provádějící směrnici č. 1937/2019 o ochraně osob, které oznamují porušení unijního práva, do jejího právního rámce. Směrnice požaduje, aby členské státy poskytly oznamovatelům pracujícím ve veřejném i soukromém sektoru účinné kanály k důvěrnému oznamování porušení pravidel EU, a vytvořily tak silný systém ochrany proti odvetným opatřením. To platí jak interně (v rámci organizace), tak externě (pro příslušný veřejný orgán). Členské státy musely provést nezbytná opatření pro dosažení souladu s ustanoveními směrnice do 17. 12. 2021. V lednu 2022 Komise zaslala výzvu 24 členským státům, které plně neprovedly, a informovala Komisi o prováděcích opatřeních ve stanovené lhůtě. Kromě toho Komise v červenci 2022 zaslala odůvodněná stanoviska 15 členským státům a v září 2022 státům, protože nesdělily opatření k úplnému provedení směrnice. Vzhledem k tomu, že odpovědi 8 členských států na odůvodněná stanoviska Komise nebyly uspokojivé, rozhodla se Komise předložit tyto členské státy SDEU.

Komise se taktéž uchýlila k postoupení Polska k SDEU za porušení práva EU polským ústavním tribunálem a jeho judikaturou. V prosinci 2021 zahájila Komise řízení pro nesplnění povinnosti proti Polsku zasláním výzvy. Stalo se tak v návaznosti na rozhodnutí polského ústavního tribunálu z roku 2021, kde považoval některá ustanovení Smluv EU za neslučitelná s polskou ústavou, čímž výslovně zpochybnil přednost práva EU (více v příspěvku „Komise potvrzuje přednost práva EU”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2021). Důvodem jsou nesrovnalosti v postupech jmenování 3 soudců v prosinci 2015 a při volbě předsedy v prosinci 2016. V červenci 2022 se Komise rozhodla zaslat Polsku odůvodněné stanovisko, na které Polsko odpovědělo v září 2022, čímž zamítá odůvodnění Komise (více v příspěvku „Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku za porušení práva EU”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2021).

Předpokládaný další vývoj

Členské státy mají nyní 2 měsíce na to, aby informovaly Komisi o přijatých opatření a vysvětlení k výzvám a odůvodněným stanoviskám, jež Komise zaslala. Zahájená soudní řízení mohou vést až k soudním výkonům SDEU. Jestliže se chtějí členské státy vyhnout soudním řízení, musejí učinit adekvátní změny ve vnitrostátních předpisech. Pokud dané země EU včas nesdělí Komisi, jakými opatřeními provádí ustanovení směrnice, může Komise požádat SDEU o přiměřené finanční pokuty. Jestliže SDEU shledá, že daná země právní předpisy EU porušila, musí její vnitrostátní orgány přijmout opatření, aby rozsudku SDEU vyhověla.

Odkazy

Krátce…

Předsednictví Rady aktivovalo IPCR v souvislosti se zemětřesením v Turecku a Sýrii

Švédské předsednictví se rozhodlo aktivovat integrované politické reakce na krize (IPCR) v souvislosti se zemětřesením v Turecku a Sýrii.
Cílem je koordinace podpůrná opatření EU v úzké spolupráci s Komisí.

Předsednictví Rady 6. 2. 2023 aktivovalo integrované politické reakce na krize (IPCR) s cílem koordinovat v úzké spolupráci s Komisí podpůrná opatření EU. Opatření IPCR mají posilovat schopnost EU přijímat rychlá rozhodnutí v případě závažných meziodvětvových krizí, jež si žádají reakci na úrovni EU. Prostřednictvím tohoto mechanismu koordinuje předsednictví Rady politickou reakci na krize tím, že propojuje orgány EU, členské státy a další klíčové aktéry. Opatření IPCR schválila Rada v červnu 2013. V prosinci 2018 přijala Rada rozhodnutí, kterým je kodifikovala do právního aktu.

EU pokračuje v pomoci Africe

V roce 2022 potřebovalo v západní a střední Africe pomoc více než 38 mil. lidí.
EU vyčlenila pro rok 2023 181,5 mil. € na humanitární pomoc v západní a střední Africe.

EU 6. 2. 2023 informovala, že vyčlenila pro rok 2023 181,5 mil. € na humanitární pomoc v západní a střední Africe. Tento region nadále čelí vleklým krizím způsobeným konflikty a zhoršovanými dalšími faktory, jako je změna klimatu a celosvětový nárůst cen potravin. EU informovala, že přidělí pro Burkinu Faso (25,5 mil. €), Mali (26 mil. €), Mauritánii (6,5 mil. €) a Středoafrickou republiku (20,5 mil. €) spolu s regionálním přídělem ve výši 500 tis. €. EU již minulý měsíc přislíbila Nigérii (34 mil. €), Nigeru (25 mil. €), Čadu (26,5 mil. €) a Kamerunu (17 mil. €). Západní a střední Afrika, jeden z nejchudších a nejkřehčích regionů světa, nadále trpí kombinací velké vleklé humanitární krize, která je způsobena konflikty a zhoršována dalšími aspekty, včetně nedostatku potravin, chronické podvýživy, přírodních nebezpečí, opakujících se epidemií a rostoucí dopad změny klimatu. V současnosti region zažívá bezprecedentní potravinovou krizi, kterou ještě zhoršují rostoucí ceny potravin, které se za poslední rok zvýšily v průměru o 40 až 60 %. Navíc několik zemí Sahelu a střední Afriky je závislých na dovozu obilovin z Ruska a Ukrajiny. Země západní a střední Afriky jsou navíc extrémně zranitelné vůči nebezpečím souvisejícím s počasím, jako jsou sucha a záplavy, které zintenzivňuje změna klimatu. Humanitární pomoc EU v západní a střední Africe má zahrnovat poskytování pomoci obyvatelstvu vysídlenému v důsledku konfliktu; podporu obětí porušování lidských práv, včetně obětí sexuálního a genderového násilí a dětí postižených konflikty; poskytování potravinové pomoci domácnostem a komunitám, které to nejvíce potřebují; zlepšení přístupu k nezávadné vodě a hygieně; podporu nouzového vzdělávání dětí, které jsou vysídleny nebo nemohou navštěvovat školu; zlepšení připravenosti na katastrofy např. systémy včasného varování.

Komise a Rada posíly bilaterální vztahy se Severní Makedonií

Komise navrhuje mikrofinanční asistenci v částce 100 mil. € pro Severní Makedonii.
MFA má přispět k finančním potřebám Severní Makedonie v 2023 a 2024 na podporu fiskální udržitelnosti a strukturálních reforem.
Rada schválila dohodu se Severní Makedonií o operativních činnostech agentury Frontex.

Komise 6. 2. 2023 navrhla poskytnout až 100 mil. € v makrofinanční asistenci (MFA) pro Severní Makedonii. Rada 24. 2. 2023 uzavřela dohodu se Severní Makedonií spolupráci s agenturou Frontex. Severní Makedonie v roce 2023 čelí velké potřebě splacení zahraničního dluhu v kontextu náročných podmínek financování v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Navrhovaná pomoc by měla přispěla k pokrytí finančních potřeb Severní Makedonie v letech 2023–2024 a podpořila by jak fiskální udržitelnost, tak strukturální reformy. Návrh doprovází 24měsíční podpůrný program uzavřený s MMF ve výši až 530 mil. €. Pomoc by přišla ve formě půjček, které by byly vyplaceny ve 2 tranších. Tyto 2 platby by byly podmíněny prováděním politických opatření, která je třeba dohodnout mezi Severní Makedonií a EU v memorandu o porozumění. Memorandum o porozumění se pravděpodobně zaměří na politické reformy v oblastech fiskální správy, daňové politiky, řízení veřejných investic, partnerství veřejného a soukromého sektoru, podnikatelského prostředí, transparentnosti státní podpory, energetické účinnosti, reformy soudnictví a boje proti korupce. Platby by byly rovněž podmíněny pozitivními výsledky při provádění programu MMF. Tyto reformy mají podpořit Severní Makedonii na její cestě ke členství v EU. Severní Makedonie je kandidátskou zemí EU, jelikož zahájila přístupová jednání s EU v červenci 2022 .V dubnu 2020 přijala Komise návrh na balík MFA ve výši 3 mld. € pro 10 partnerů z oblasti rozšíření a sousedství, který jim má pomoci omezit ekonomický dopad pandemie koronaviru. Rozhodnutí bylo přijato EP a Radou EU v květnu 2020. V rámci tohoto balíku se EU dohodla na programu MFA ve výši 160 mil. € pro Severní Makedonii. 1. splátka ve výši 80 mil. € byla vyplacena v říjnu 2020. 2. splátka ve výši 80 mil. € byla uvolněna v červnu 2021 poté, co Komise kladně zhodnotila pokrok dosažený při plnění podmínek politiky spojených s touto pomocí. Dohoda o spolupráci s agenturou Frontex má umožnit, aby byly uskutečňovány společné operace a nasazeny jednotky agentury Frontex pro správu hranic v Severní Makedonii, bude-li s tím tato země souhlasit. Od dubna 2023 bude moci agentura Frontex pomáhat Severní Makedonii v jejím úsilí o řízení migračních toků a v boji proti nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti. Posílení kontrol podél hranic Severní Makedonie by mělo přispět k dalšímu posílení bezpečnosti na vnějších hranicích EU. V souladu s nařízením č. 1986/2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži obsahuje dohoda rovněž ustanovení o sledování toho, jak jsou dodržovány příslušné předpisy, a ustanovení o ochraně základních práv. Nové nařízení č. 1986/2019 o agentuře Frontex rozšiřuje mandát agentury v několika oblastech, včetně spolupráce s třetími zeměmi. Nový mandát agentuře umožňuje pomáhat třetím zemím s prováděním dohody o postavení jednotek na celém jejich území, a nikoli pouze v regionech sousedících s EU, jak tomu bylo v případě předchozího mandátu. Zároveň umožňuje zaměstnancům agentury Frontex uplatňovat výkonné pravomoci, jako jsou hraniční kontroly a registrace osob. Dohody o postavení jednotek, které umožňují společné operace, mohou být nyní uzavírány s širší škálou zemí a nejsou již omezeny jen na sousední země (více v příspěvku „Komise chce vybudovat evropskou pohraniční a pobřežní stráž“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015 a v příspěvku „První společná operace Evropské pohraniční a pobřežní stráže mimo EU spuštěna”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2019). Agentura Frontex již uzavřela dohody o spolupráci v oblasti správy hranic v souladu s předchozími pravidly s Albánií (2019), Černou Horou (2020) a Srbskem (2020) (více v příspěvku „Frontex má působit v dalších zemích”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2020). V listopadu 2022 Rada schválila zahájení jednání s těmito zeměmi s cílem dané dohody rozšířit. Vyjádřila rovněž souhlas se zahájením jednání o dohodě s Bosnou a Hercegovinou. V listopadu 2022 vstoupila v platnost dohoda s Moldavskem, která již byla uzavřena na základě nových pravidel (více v příspěvku „Rada schválila zahájení jednání se 4 partnery ze západního Balkánu o spolupráci s agenturou Frontex”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2022). Dohoda se Severní Makedonií byla podepsána v říjnu 2022 (více v příspěvku „Frontex a Západní Balkán posilují spolupráci”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2022). Severní Makedonie oznámila uzavření dohody, což znamená, že v návaznosti na rozhodnutí Rady dohoda vstoupí v platnost v dubnu 2023.

EU pomáhá po zemětřesení v Sýrii a Turecku

Unie chce mobilizovat další finanční prostředky na podporu obyvatel Turecka a Sýrie prostřednictvím dárcovské konference.
Jedná se o jednu z největších pátracích a záchranných operací EU prostřednictvím mechanismu civilní ochrany.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová a švédský premiér Ulf Kristersson 8. 2. 2023 oznámili záměr uspořádat v koordinaci s tureckými orgány dárcovskou konferenci s cílem mobilizovat finanční prostředky od mezinárodního společenství na podporu obyvatel Turecka a Sýrie. Akce se má konat v březnu 2023 v Bruselu. 6. 2. 2023 zasáhlo Turecko a Sýrii první zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy stupnice. Bezprostředně poté byl aktivován mechanismus civilní ochrany EU a 20 členských států společně s Albánií, Černou Horou a Srbskem jeho prostřednictvím nabídly 31 pátracích a záchranných týmů a 5 zdravotnických týmů. Tyto týmy mají celkem více než 1500 záchranářů a 100 pátracích a záchranářských psů. EU se v první vlně rozhodla oběma zemím poskytnout dodatečnou nouzovou podporu prostřednictvím mechanismu civilní ochrany a nouzové humanitární pomoci v hodnotě 6,5 mil. € (3,5 mil. € pro Sýrii a 3 mil. € pro Turecko). Následně Komise 26. 2. 2023 informovala o další pomoci, kterou EU hodlá oběma zemím poskytnout. V rámci humanitárního vzdušného mostu přistála 26. 2. 2023 v Damašku 2 letadla s nouzovou pomocí (stany, přístřešky a ohřívače). Celkově by humanitární vzdušný most pro Sýrii měl poskytnout 420 t pomoci, včetně 225 t z vlastních humanitárních zásob EU v hodnotě 1,1 mil. €. EU dosud reagovala na zemětřesení humanitární pomocí ve výši 10 mil. €, včetně 3,9 mil. € v rámci nových fondů a více než 6 mil. € prostřednictvím probíhajících humanitárních projektů. Pro Turecko EU dosud vyčlenila přibližně 5,7 mil. € na humanitární pomoc. Navíc více než 1 650 záchranářů a 110 pátracích psů bylo nasazeno prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU na podporu pátracích a záchranných operací.

Rada zmocnila členské státy k ratifikaci mezinárodní dohody o přístupu k elektronickým důkazům

Rada přijala rozhodnutí, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu EU ratifikovaly 2. dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě (Budapešťská úmluva).
Tento protokol má zlepšit přeshraniční přístup k elektronickým důkazům, které mají být použity v trestním řízení.
Protokol zahrnuje postupy pro zlepšení mezinárodní spolupráce mezi orgány a pro posílení přímé spolupráce s poskytovateli služeb a subjekty usazenými v jiných zemích.
Stanovuje rovněž postupy pro vzájemnou právní pomoc při mimořádných událostech.

Rada 14. 2. 2023 přijala rozhodnutí, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu EU ratifikovaly 2. dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě (Budapešťská úmluva). Tento protokol má zlepšit přeshraniční přístup k elektronickým důkazům, které mají být použity v trestním řízení. Zjednodušením spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi by mělo přispět k boji proti počítačové kriminalitě a jiným formám trestné činnosti na mezinárodní úrovni a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany fyzických osob a dodržování norem EU v oblasti ochrany údajů. Protokol zahrnuje postupy pro zlepšení mezinárodní spolupráce mezi orgány a pro posílení přímé spolupráce s poskytovateli služeb a subjekty usazenými v jiných zemích. Stanovuje rovněž postupy pro vzájemnou právní pomoc při mimořádných událostech. Protokol by se potenciálně mohl uplatňovat po celém světě, přičemž 34 zemí, včetně 18 členských států EU, jej již podepsalo. V červnu 2019 přijala Rada mandát, kterým zmocnila Komisi k účasti na jednáních Rady Evropy o 2. dodatkovém protokolu k Úmluvě o počítačové kriminalitě (více v příspěvku „Rada zmocnila Komisi k dojednání mezinárodních dohod týkajících se elektronických důkazů v trestních věcech”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2019). V listopadu 2021 byl tento protokol přijat Výborem ministrů Rady Evropy. EU nemůže protokol podepsat, neboť jeho smluvními stranami mohou být pouze státy. Rada proto v dubnu 2022 zmocnila členské státy k jeho podpisu. Rada rovněž zaslala EP k vyjádření souhlasu rozhodnutí o zmocnění členských států k ratifikaci protokolu. EP vyslovil souhlas v lednu 2023. Protokol by doplnil vnitřní rámec EU pro přístup k elektronickým důkazům, na němž se dohodly Rada EU a EP a který čeká na formální přijetí (více v příspěvku „Instituce se dohodly na nových pravidlech o zlepšení přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům”, Informační společnost v lednu 2023).

EU zahájila civilní misi, která má přispět ke stabilitě v pohraničních oblastech Arménie

EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) zahájila civilní misi EU v Arménii (EUMA Armenia).
Mise má být rozmístěna na arménské straně hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
Jejím cílem by mělo být přispívat ke stabilitě v pohraničních oblastech Arménie, budovat důvěru, zajišťovat bezpečnost obyvatel v oblastech zasažených konfliktem a vytvářet příznivé prostředí pro úsilí o normalizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem za podpory EU.

EU zahájila 20. 2. 2023 v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) civilní misi EU v Arménii (EUMA Armenia). Mise má být rozmístěna na arménské straně hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem a jejím cílem je přispívat ke stabilitě v pohraničních oblastech Arménie, budovat důvěru, zajišťovat bezpečnost obyvatel v oblastech zasažených konfliktem a vytvářet příznivé prostředí pro úsilí o normalizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem za podpory EU. Pro misi EUMA by mělo pracovat celkem přibližně 100 – výlučně civilních – zaměstnanců včetně zhruba 50 neozbrojených pozorovatelů. V lednu 2023 přijala Rada rozhodnutí o zřízení mise EUMA (více v příspěvku „EU zřídila civilní misi v Arménii”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2023). EUMA je neutrální misí bez výkonných pravomocí, která bude mít 2letý mandát. Misi EUMA předcházela monitorovací kapacita EU v Arménii (EUMCAP), v jejímž rámci byli v období říjen–prosinec 2022 nasazeni pozorovatelé z pozorovatelské mise EU v Gruzii.

EU podporuje oblast Velkých jezer

Hlavním cílem a prioritou EU je podporovat mír, demokracii a udržitelný rozvoj v oblasti Velkých jezer.
EU chce prosazovat svobodné a spravedlivé volby a boj proti beztrestnosti a korupci. Bude rovněž usilovat o boj proti diskriminaci na základě etnických a jiných skupin, xenofobii a související nesnášenlivosti.

Rada 20. 2. 2023 schválila závěry (Obnovená strategie EU pro oblast Velkých jezer: podpora přeměny základních příčin nestability na sdílené příležitosti), které formulují obnovenou dlouhodobou angažovanost EU v oblasti Velkých jezer (Demokratická republika Kongo, Burundi, Rwanda a Uganda). Oblast Velkých jezer je nejen pro EU strategicky významným regionem. Zastřešujícím cílem a prioritou EU je pomáhat s ukončením ozbrojených konfliktů a podporovat mír, demokracii a udržitelný rozvoj v oblasti Velkých jezer. EU si klade za cíl také prosazovat silnější regionální integraci, a to i pokud jde o obchod mezi regiony a v rámci regionu, a přispět tak ke zlepšení hospodářského života místních komunit. Konkrétně má EU prosazovat svobodné a spravedlivé volby, přechodné soudnictví a boj proti beztrestnosti a korupci. Má rovněž usilovat o boj proti diskriminaci na základě etnických a jiných skupin, xenofobii a související nesnášenlivosti. EU nabízí zemím v tomto regionu podporu v jejich úsilí o změnu: od napětí k bezpečnosti a stabilitě; od nedovoleného obchodování s přírodními zdroji k legitimnímu obchodu a udržitelnému rozvoji; od soupeření ke spolupráci a integraci. Tato strategie by měla sloužit jako referenční rámec pro všechny politiky a činnosti EU v oblasti Velkých jezer. Zahrnuje úsilí o větší soudržnost, konzistentnost a kontinuitu se zaměřením na Demokratickou republiku Kongo, Burundi, Rwandu a Ugandu, ale také spolupráci s dalšími zeměmi a organizacemi v této oblasti, s OSN a mezinárodními partnery. Tato strategie je v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030.

EU uvalila další omezující opatření vůči osobám a subjektům odpovědným za porušování lidských práv v Íránu

Rada zařadila 32 osob a 2 subjekty odpovědné z závažné porušování lidských práv na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření.
Ty se nyní vztahují celkem na 196 osob a 33 subjetků.

Rada 20. 2. 2023 rozhodla o uložení omezujících opatření vůči dalším 32 osobám a 2 subjektům odpovědným za závažné porušování lidských práv v Íránu (více v příspěvku „EU přijala globální režim sankcí v oblasti lidských práv”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020). Tato zařazení na seznam vycházejí z rozhodnutí Rady přijatých ve dnech 17. 10., 14. 11. a 12. 12. 2022 a 23. 1. 2023 (více v příspěvku „EU přijala další preventivní a asistenční opatření v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2022, v příspěvku „Rada přijala závěry o Iránu a další omezující opatření vůči osobám a subjektům v souvislosti s děním v Íránu a KLDR”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2022 a v příspěvku „EU přijala další omezující opatření proti porušování lidských práv v Íránu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2023). Mezi uvedenými osobami jsou íránský ministr kultury a otázek islámu a ministr školství, zástupce velitele a mluvčí Islámských revolučních gard (IRGC), spoluzakladatelé společnosti Ravin Academy, která je zařazena na seznam EU, poslanci íránského parlamentu podporující násilné zákroky, příslušníci policie a justice z různých částí země a také vězeňští dozorci a ředitelé věznic. Na seznam byla rovněž zařazena Nadace donucovacích orgánů a Institut policejních věd a sociálních studií. Omezující opatření se nyní vztahují celkem na 196 osob a 33 subjektů. Spočívají ve zmrazení majetku, zákazu cestování do EU a zákazu zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů osobám a subjektům uvedeným na seznamu. Kromě toho je zakázáno vyvážet do Íránu vybavení, které by mohlo být použito k vnitřním represím, a vybavení pro sledování telekomunikace. EU a její členské státy naléhavě vyzývají íránské orgány, aby zastavily násilné zásahy proti pokojným protestům, přestaly se uchylovat ke svévolnému zadržování jako prostředku k umlčování kritických hlasů a propustily všechny neprávem zadržované osoby. EU vyzývá Írán, aby přestal ukládat a vykonávat trest smrti vůči demonstrantům, zrušil vynesené rozsudky trestu mrti a zajistil všem zadrženým osobám řádný proces.

Rada požádala EP o souhlas s uzavřením Istanbulské úmluvy

Rada požádala EP o souhlas s přijetím rozhodnutí o uzavření Úmluvy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulské úmluvy) jménem EU.
Istanbulská úmluva je 1. mezinárodním nástrojem, jehož cílem je odstranit násilí páchané na ženách prostřednictvím ucelených právních a politických opatření pro prevenci takového násilí a pro ochranu a podporu obětí.
EU ji podepsala v červnu 2017.

Rada 21. 2. 2023 požádala EP o souhlas s přijetím rozhodnutí o uzavření úmluvy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulské úmluvy) jménem EU. Zavázáním se k upatňování úmluvy EU potvrzuje své odhodlání bojovat proti násilí na ženách na vlastním území i v celosvětovém měřítku. Uzavření úmluvy by mělo přispět k dosažení rovnosti žen a mužů ve všech oblastech. Má posilovat také stávající právní rámec v oblasti trestního práva procesního. Istanbulská úmluva je 1. mezinárodním nástrojem, jehož cílem je odstranit násilí páchané na ženách prostřednictvím ucelených právních a politických opatření pro prevenci takového násilí a pro ochranu a podporu obětí. Tato opatření zahrnují opatření ke shromažďování údajů, zvyšování informovanosti, kriminalizaci násilí na ženách a poskytování podpůrných služeb. Řeší také genderově podmíněné násilí v kontextu azylu a migrace. Úmluva vstoupila v platnost v dubnu 2014 a EU ji podepsala v červnu 2017. Istanbulská úmluva se týká záležitostí, které spadají jak do pravomoci EU, tak do pravomoci členských států. Rozhodnutí o uzavření úmluvy jménem EU se vztahuje pouze na záležitosti, které spadají do výlučné pravomoci EU.

EU pozměnila stávající omezující opatření vůči Sýrii

Humanitární krizi v Sýrii dále prohloubilo zemětřesení.
EU poskytla humanitární pomoc ve výši 3,5 mil. € na pokrytí nejnaléhavějších potřeb.

Rada 23. 2. 2023 rozhodla o přijetí humanitární změny, aby dále usnadnila urychlené dodávky humanitární pomoci z důvodu ničivého zemětřesení. V reakci na zemětřesení aktivovala EU integrovanou politickou reakci na krize (IPCR) s cílem koordinovat podpůrná opatření EU a ve dnech 8. a 9. 2. 2023 požádaly syrské orgány a Světový potravinový program v Sýrii o aktivaci mechanismu civilní ochrany EU.

EU se rozhodla poskytnout humanitární pomoc ve výši 3,5 mil. € na pokrytí nejnaléhavějších potřeb, jako jsou poskytnutí hotovosti na přístřeší a nepotravinový materiál, zajištění vody a hygieny, zdravotní péče a pátrací a záchranné operace. Přičemž finanční prostředky byly poté navýšeny na 10 mil. €. Režim sankcí EU byl zaveden v roce 2011 v reakci na násilné represe vůči syrskému obyvatelstvu ze strany syrského režimu. Režim sankcí nezakazuje vývoz potravin, léků nebo zdravotnického vybavení z EU do Sýrie a není namířen proti syrskému systému zdravotní péče. Režim sankcí zahrnuje rozsáhlou humanitární výjimku, která má zajistit nepřetržité poskytování humanitární pomoci v kterékoli části země. Sankce EU zavedené vůči Sýrii jsou namířené proti Asadově režimu a jeho stoupencům a proti hospodářským odvětvím, z nichž měl režim prospěch. Rada je znepokojena situací v Sýrii, kde konflikt neskončil a zůstává zdrojem utrpení a nestability. Problémy syrského obyvatelstva prohloubilo zemětřesení, k němuž došlo dne 6. 2. 2023. EU a její členské státy jsou hlavními dárci humanitární pomoci určené osobám, které jsou konfliktem v Sýrii postiženy. Finanční prostředky EU a jejích členských států na humanitární pomoc v souvislosti s krizí v Sýrii (tj. určené pro Sýrii a sousední země), dosáhly od roku 2011 celkové výše 27,4 mld. €. Od ničivých zemětřesení poskytly EU a její členské státy v rámci dodatečné humanitární pomoci pro všechny postižené oblasti již 5,5 mil € na řešení nejnaléhavějších potřeb. Tato změna má být platná po dobu 6 měsíců.

Rada prodloužila platnost seznamu teroristů vedeného EU

Rada prodloužila platnost seznamu teroristů vedeného EU, v němž jsou uvedeny osoby, skupiny a subjekty, na něž se vztahují omezující opatření zaměřená na boj proti terorismu.
13 osobám a 21 skupinám a subjektům zařazeným na seznam se v rámci EU zmrazují finanční prostředky a jiná finanční aktiva.
Dále se zakazuje, aby jim hospodářské subjekty z EU zpřístupňovaly finanční prostředky a hospodářské zdroje.

Rada 24. 2. 2023 prodloužila platnost seznamu teroristů vedeného EU, v němž jsou uvedeny osoby, skupiny a subjekty, na něž se vztahují omezující opatření zaměřená na boj proti terorismu. 13 osobám a 21 skupinám a subjektům zařazeným na seznam se v rámci EU zmrazují finanční prostředky a jiná finanční aktiva. Dále se zakazuje, aby jim hospodářské subjekty z EU zpřístupňovaly finanční prostředky a hospodářské zdroje. Rada tento seznam poprvé sestavila v kontextu provádění rezoluce RB OSN č. 1373/2001, která byla přijata v návaznosti na teroristické útoky z 11. 9. 2001. Na základě informací o jakýchkoli nových skutečnostech a vývoji situace tento seznam pravidelně – alespoň 1krát za 6 měsíců – přezkoumává (více v příspěvku „Rada prodloužila platnost seznamu teroristů vedeného EU o dalších 6 měsíců”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2022). Tento režim sankcí existuje samostatně vedle režimu EU, v jehož rámci se provádějí rezoluce RB OSN č. 1267/1999, č. 1989/2011 a č. 2253/2015 a který je namířen proti al-Káidě a ISIL/Dá’iš. EU rovněž umožňuje autonomně uplatňovat omezující opatření vůči ISIL/Dá’iš a al-Káidě a osobám a subjektům, které jsou s nimi spojeny nebo je podporují (více v příspěvku „EU posiluje své právní nástroje proti ISIL/Dá’iš a al-Káidě”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2016 a v příspěvku „Rada prodloužila sankční režimy a rozšířila sankční seznam”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022).

EU prodloužila o 1 rok platnost omezujících opatření v souvislosti s represivními události v Bělorusku

Rada rozhodla, že o další rok prodlouží platnost omezujících opatření souvisejících s vnitřními represemi v Bělorusku s podporou války proti Ukrajině ze strany režimu.
Opatření nyní platí do 28. 2. 2024.

Rada 27. 2. 2022 rozhodla, že o další rok prodlouží platnost omezujících opatření souvisejících s vnitřními represemi v Bělorusku s podporou války proti Ukrajině ze strany režimu. Rozhodnutí bylo přijato na základě každoročního přezkumu a s ohledem na přetrvávající závažnost situace v zemi a pokračující zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině. Opatření nyní platí do 28. 2. 2024. Od srpna 2020 zavedla EU několikrát po sobě sankce namířené proti osobám, které jsou odpovědné za vnitřní represe a porušování lidských práv v Bělorusku, a v souvislosti se zapojením Běloruska do války Ruska proti Ukrajině, čímž dala odpovědným politickým a hospodářským aktérům najevo, že za jejich činy a podporu režimu a Ruské federace se platí. Omezující opatření spočívají v zákazu cestování osob zařazených na seznam do EU a zmrazení jejich majetku (v současnosti jde o 195 fyzických osob včetně Alexandra Lukašenka) a ve zmrazení majetku, které se vztahuje na 34 subjektů. Osoby a subjekty z EU kromě toho nesmějí osobám ani subjektům zařazeným na seznam přímo ani nepřímo zpřístupňovat finanční prostředky. Na Bělorusko se rovněž nadále vztahují cílené hospodářské sankce včetně omezení týkajících se finančního sektoru, obchodu, zboží dvojího užití, technologií a telekomunikací, energetiky, dopravy a dalších oblastí (více v příspěvku „EU nesouhlasí s výsledky prezidentských voleb v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020 a v příspěvku „Rada přijala závěry o reakci EU na vývoj v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020). EU je navíc odhodlána se zabývat situací v oblasti lidských práv v zemi a bude i nadále podporovat legitimní požadavek běloruského lidu, pokud jde o demokracii, mimo jiné prostřednictvím podpory občanské společnosti a nezávislých sdělovacích prostředků (více v příspěvku „Komise podpoří demokratické aspirace v Bělorusku 25 mil. €”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2022).