Energie v únoru 2023 - EU a skupina G7+ se dohodly na cenovém stropu pro ruské ropné produkty

EU a skupina G7+ se dohodly na cenovém stropu pro ruské ropné produkty, Rada přijala plán REPowerEU

• Státy se dohodly na stanovení 2 cenových stropů pro ropné produkty pocházejících z Ruska
• EU chce zlepšit odolnost, bezpečnost a udržitelnost energetického systému

Krátce…

EU a skupina G7+ se dohodly na cenovém stropu pro ruské ropné produkty

• EU spolu s G7+ přijala další cenové stropy pro ruské ropné produkty převážené po moři, jako jsou motorová nafta a topný olej.
• Strop by měl stabilizovat trhy s energií na celém světě.

Rada 4. 2. 2023 rozhodla spolu s mezinárodní koalicí G7+ o stanovení 2 cenových stropů pro ropné produkty kódu KN 2710, které pocházejí z Ruska nebo jsou z Ruska vyváženy. Koalice pro zastropování cen se skládá z Austrálie, EU, Japonska, Kanady, Spojeného království a USA. Jedná se o cenu za barel, při které jsou ropné produkty z Ruska vyňaty ze zákazu poskytovat: (1) námořní přeprava ropných produktů do třetích zemí a (2) technická pomoc, zprostředkovatelské služby nebo financování nebo finanční pomoc související s námořní přepravou ropných produktů do třetích zemí. Pro ruské ropné produkty byly stanoveny 2 cenové úrovně: jedna pro tzv. prémiové ropné produkty, jako je motorová nafta, petrolej a benzin, a druhá pro tzv. slevové ropné produkty, jako je topný olej a primární benzin, které odrážejí dynamiku trhu. Cenový strop pro ropné produkty obchodované se slevou oproti surové ropě je stanoven na 45 USD za barel, zatímco cenový strop pro ropné produkty obchodované s prémií za ropu je stanoven na 100 USD za barel. Výše stropu byla stanovena ve spolupráci s koalicí Price Cap Coalition a má platit od 5. 2. 2023. Pro plavidla přepravující ruské ropné produkty, které byly zakoupeny a naloženy na plavidlo před 5. 2. 2023 a vyloženy před 1. 4. 2023, se předpokládá přechodné období 55 dnů. Jedná se o doplněk cenového stropu pro surovou ropu, který platí od prosince 2022, a také úplného zákazu dovážet ropu a ropné produkty po moři do EU (více v příspěvku „Rada schválila cenový strop na ruskou ropu”, Energie v prosinci 2023).

Rada přijala plán REPowerEU

• K hlavním cílům plánu REPowerEU patří zvýšení odolnosti, bezpečnosti a udržitelnosti energetického systému EU.
• Zdrojem financování má být Inovační fond (60 %) a předsunutí prostředků na povolenky ETS (40 %).

Rada 21. 2. 2023 přijala pozměňující nařízení, jehož cílem je zahrnout do Nástroje pro oživení a odolnost kapitoly týkající se plánu REPowerEU. Účelem je posílit strategickou autonomii EU diverzifikací dodávek energie a ukončením závislosti Unie na dovozu fosilních paliv z Ruska. Jedná se o poslední krok postupu přijetí. V květnu 2022 navrhla Komise balíček týkající se plánu REPowerEU, kterým se mění nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a další legislativní akty. Rada se dohodla na svém postoji k návrhu v říjnu 2022. V listopadu přijal EP k legislativnímu návrhu řadu změn, které představují jeho postoj při jednáních s Radou. Třístranná jednání byla zahájena v listopadu a skončila dosažením prozatímní dohody v prosinci 2022. EP nařízení přijal v prvním čtení 14. 2. 2023 (více v příspěvku (více v příspěvku „EU chystá 3. balík opatření proti vysokým cenám energií a podporu digitalizace energetiky, Členské státy navrhují upravit plán REPower EU”, Energie v říjnu 2022 a v příspěvku „REPowerEU: Rada a EP dosáhly dohody o oblasti působnosti i financování”, Energie v prosinci 2022).

Členské státy mají moci doplnit do svých národních plánů pro oživení a odolnost v rámci nástroje NextGenerationEU novou kapitolu týkající se plánu REPowerEU, s cílem financovat klíčové investice a reformy, které mají pomoci dosáhnout cílů uvedeného plánu. Jedním z hlavních cílů plánu REPowerEU je zvýšení odolnosti, bezpečnosti a udržitelnosti energetického systému EU prostřednictvím potřebného snížení závislosti na fosilních palivech a diverzifikace dodávek energie na unijní úrovni, mimo jiné zvýšením využívání obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a kapacity pro skladování energie. Na financování investic a reforem budou poskytnuty dodatečné granty ve výši 20 mld. €. Zdrojem financování má být Inovační fond (60 %) a předsunutí prostředků na povolenky ETS (40 %). Členské státy mají moci využít dalších příležitostí k tomu, aby požádaly o podporu v podobě půjčky, a to i v případě žádostí přesahujících 6,8 % HND, pokud platí příslušné podmínky. Členské státy mají mít možnost dobrovolných převodů z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu.