Vláda schválila aktualizaci svého programového prohlášení, navrhla i úpravy krizové legislativy

Vláda Petra Fialy aktualizovala své programové prohlášení. Jeho upravenou podobu schválil kabinet na jednání ve středu 1. března 2023. Projednal také návrh na změny krizové legislativy, které reagují na zkušenosti z covidové krize a války na Ukrajině, a schválil i podmínky pro rozdělování dotací čtyř programů z nového programového období Společné zemědělské politiky 2021–2027.

Vláda přistoupila k aktualizaci svého programového prohlášení na základě závazku vyplývajícího z koaliční smlouvy provádět jeho každoroční revizi. Přijatými úpravami reaguje také na ruskou agresi na Ukrajině a její dopady na občany České republiky.

„Naše cíle a priority, které jsme si stanovili v preambuli tohoto prohlášení, se nemění. I ve zbylých letech našeho funkčního období chceme pokračovat ve stabilizaci veřejných financí, v orientaci naší země na Evropskou unii a NATO, v podpoře vzdělávání, svobodného trhu, bydlení, digitalizace, dál platí i náš slib připravit penzijní reformu,“ prohlásil premiér Petr Fiala.

Některé pasáže v programovém prohlášení byly upraveny také proto, že se vládě podařilo tyto sliby již v úvodním roce funkčního období splnit. „Podnikatelům bezesporu usnadňuje život zrušení EET a úprava kontrolního hlášení, navýšení limitu pro paušální daň a DPH na dva miliony jim navíc ušetří zhruba 30 miliard korun na daních. Zrušili jsme také silniční daň pro osobní automobily a dodávky. Splnili jsme slib, že na financování silnic II. a III. třídy od roku 2023 poskytneme ze státního rozpočtu částku minimálně šest miliard korun ročně. Součástí vládního balíčku opatření proti růstu cen pohonných hmot byla i daňová opatření na podporu elektromobility – konkrétně podpora nízkoemisních vozidel (elektromobilů, hybridních vozidel, vozidel na zemní plyn). Podařilo se nám také získat přístup k LNG terminálu, což jsme prozřetelně slíbili ještě před zastavením dodávek plynu z Ruska,“ vyjmenoval některé z nich premiér Fiala.

„Zodpovědné hospodaření a ekonomický růst jsme podpořili předvídatelnou mírou investic. Snížili jsme předchozí vládou naplánovaný schodek státního rozpočtu o 80 miliard a přitom skutečné výdaje na investice činily v roce 2022 186,9 miliardy. Kapitálové výdaje tak dosáhly od roku 2015 nejvyššího podílu na celkových výdajích, tedy 9,4 procenta,“ zdůraznil předseda vlády.

Připomněl například ještě i zavedení pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce, pokroky dosažené v digitalizaci státní správy, připravenou novelu stavebního zákona či zákonné zakotvení povinnosti dodržet závazek ročního podílu výdajů na obranu státu na úrovni dvou procent HDP. „V nové verzi programového prohlášení jsme se zavázali k tomu, že tyto dvě procenta HDP na obranu budeme vydávat už v příštím roce, než až v roce 2025,“ upozornil premiér Fiala.

Vláda se nově zavazuje mimo jiné k tomu, že vytvoří systém pro uplatňování aktivní lékové politiky, který umožní lépe předcházet nenadálým výpadkům dodávek léků, kterým Česká republika v posledních měsících čelila, že stanoví plán stěžejních investic do dopravy na desetileté období včetně výhledu financování, upraví energetický zákon tak, aby více odrážel současnou situaci v zajištění a bezpečnosti dodávek energií, či že bude ve vhodných případech klást ještě větší důraz na adresné cílení sociální pomoci.

„Naším cílem je, aby stabilizace veřejných financí nezhoršila situaci občanů, kteří se bez podpory ze strany státu neobejdou,“ podotkl Petr Fiala. „Nejde o revoluční změny, ale přiměřenou reakci na situaci, která se během roku naší vlády v řadě oblastí významně změnila. Ale právě tato, řekněme evoluce, nám pomůže tyto změny nejen zvládnout, ale využít je k urychlení řady kroků, které jsme například měli v plánu v pozdějších letech,“ dodal předseda vlády.

Vláda projednala i návrh změnového zákona, který mění některé právní předpisy související s přípravou a zajištěním hospodářských opatření pro krizové stavy. Důvodem k navrženým změnám jsou zkušenosti z praxe během pandemie nemoci covid-19 a bezpečnostní krize vzniklé po ruském vpádu na Ukrajinu. Kabinet chce upravit zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákon o krizovém řízení a zákon o působnosti Správy státních hmotných rezerv tak, aby byl stát lépe připraven na případné další krize, aby byl flexibilnější v otázce využití hospodářských opatření při jejich zvládání a měl lepší zdrojové zajištění hospodářských opatření. Vláda mimo jiné navrhuje také zavést možnost rezervovat státní hmotné rezervy ve Správě státních hmotných rezerv.

Vláda schválila také pravidla pro nové dotační programy Ministerstva zemědělství, které vycházejí z nového programového období Společné zemědělské politiky 2021–2027. Nařízení se týkají podmínek provádění opatření Natura 2000 na zemědělské půdě, opatření v oblastech s přírodními omezeními, opatření pro zalesňování zemědělské půdy a zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací, což je opatření, které na rozdíl od předchozích bude v České republice zavedeno a podporováno poprvé.