SÚRAO podala žádost o stanovení průzkumných území pro možné budoucí umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podala na Ministerstvo životního prostředí ČR žádosti o stanovení průzkumných území pro zvláštní zásah do zemské kůry. Pokud budou tato území stanovena, začne SÚRAO provádět geologické průzkumné práce ve čtyřech vybraných lokalitách v současné době zvažovaných pro možné budoucí umístění hlubinného úložiště. O průzkumná území žádá Správa do roku 2032.

Finální lokalita by podle aktuálního schváleného harmonogramu měla být známá do roku 2028, k tomu je ale potřeba mnoho vzájemně koordinovaných postupů. „Podání žádosti o stanovení průzkumného území je významným krokem na cestě k výstavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v České republice. Plníme tím také podmínky evropské taxonomie, aby mohlo být jádro považováno za čistý zdroj elektrické energie,“ říká Lukáš Vondrovic, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů. Dodává, že se stanovením průzkumných území se podle zákona pojí i finanční příspěvky: „Každá obec zahrnutá do průzkumného území získá příspěvek ve výši 600 000 Kč ročně. Dále také příspěvek ve výši 0,40 Kč ročně za každý čtvereční metr katastrálního území obce, na němž je průzkumné území stanoveno, a to po celou dobu stanovení průzkumného území. Příspěvky obce mohou použít dle svého rozhodnutí.“

Počet lokalit byl v roce 2020 zúžen na 4: Březový potok v Plzeňském kraji, Horku a Hrádek v Kraji Vysočina a Janoch v Jihočeském kraji.

Prozkoumat horninu pomohou vrty

Cílem průzkumů je získat podrobnější informace o geologickém složení a o vývoji horninového prostředí čtyř zvažovaných lokalit, aby bylo možné vybrat finální variantu pro umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Lokality byly dříve charakterizovány jen z povrchu, teď je zapotřebí získaná data rozšířit o klíčové informace především například z hloubkových vrtů, které umožní prozkoumat horninový masiv, v němž by úložiště jednou mělo být, do nejmenších podrobností. „Je nutné vědět vše o samotné hornině, jejím petrografickém a mineralogickém složení. Vědět, jak je hornina pevná, jestli je někde porušena, jak v ní proudí voda a jaké je přesně její složení. A především, jak všechny tyto záležitosti a parametry ovlivňuje hloubka,“ uvádí vedoucí oddělení geologie Marek Vencl.

Práce v režimu geologického průzkumu nejsou jediné, které budou na lokalitách a jejich okolí probíhat. První odborníci z České geologické služby a experti na biologický monitoring se v lokalitách objeví v březnu tohoto roku. Pro tyto práce není zapotřebí stanovených průzkumných území stejně tak jako pro práce v režimu výzkumu.

Samotná průzkumná území budou mít mnohem větší rozlohu než pak následně povrchový nebo podzemní areál hlubinného úložiště. Podzemní část se bude rozkládat na ploše 2 až 3 km2. Podle zpracovaných studií se velikost povrchového areálu pohybuje od 15 do 20 hektarů. Záleží ale na podmínkách v lokalitě, například na morfologii terénu nebo na dopravně-obslužných možnostech.

Hlubinné úložiště je jedním z největších projektů ochrany životního prostředí současné generace a jediné technicky proveditelné konečné řešení životního cyklu radioaktivních odpadů, které se kromě České republiky připravuje v mnoha zemích celého světa.