Data za leden hlásí silnější růst výrobních cen v tuzemském průmyslu, než se čekalo

Data za leden hlásí silnější růst výrobních cen v tuzemském průmyslu, než se čekalo, na vině jsou ceny energií, vody a také uhlí, u nějž výrobní ceny meziměsíčně vyskočily o 65,5 %.

Meziroční růst cen v průmyslu v lednu sice klesl z 20,1 % na 19,0 %, finanční trhy ovšem čekalo zpomalení meziročního cenového růstu na 14,6 %.

Ceny ve zpracovatelském průmyslu rostly meziměsíčně poměrně mírně a v meziročním vyjádření jejich růst dále zpomalil.

Pokračující zpomalení meziročního růstu cen hlásí také zemědělství, přičemž tahounem zpomalení jsou ceny v rostlinné výrobě.

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu zaznamenaly v lednu čtvrté zpomalení meziročního růstu v řadě, konkrétně z 20,1 % na 19,0 %, finanční trh ovšem očekával výraznější zmírnění růstu cen, na úroveň 14,6 %.

ČNB ve své prognóze z počátku února očekávala, že ceny průmyslových výrobců v letošním prvním čtvrtletí vzrostou meziročně v průměru o 11,5 % poté, co v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostly meziročně o 21,8 %.

Růst cen v tuzemském průmyslu byl v lednu silnější, než se čekalo, v meziměsíčním vyjádření činil 5,8 %.

Silný meziměsíční nárůst byl tažen jednak cenami v těžbě a dobývání, když ceny černého a hnědého uhlí meziměsíčně vyskočily o 65,5 %, výrazný meziměsíční nárůst cen hlásí také výroba elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (o 17,3 %) a zásobování vodou (o 16,3 %).

Ve zpracovatelském průmyslu vzrostly ceny meziměsíčně o 1,6 %, jejich meziroční růst klesl z prosincových 14,0% na 13,6%.

Pohled na jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu pak nabízí smíšený obrázek s tím, že většina z nich sice hlásí zpomalení meziročního cenového růstu, je zde ale i řada odvětví, kde se meziroční cenový růst v lednu zrychlil..

Meziroční cenový růst výrobních cen se zrychlil například u výroby motorových vozidel, strojů a zařízení anebo u počítačů a elektronických a optických přístrojů.

V případě potravinářského průmyslu meziroční růst výrobních cen zrychlil z prosincových 25,5 % na 29,1 %

Vývoj cen v zemědělství za několik uplynulých měsíců ovšem naznačuje, že by tempo růstu cen v potravinářském průmyslu mohlo v dalších měsících klesat.

V případě zemědělských výrobců meziroční růst výrobních cen v lednu zpomalil z 27,9 % na 25,5 %.

V rostlinné výrobě meziroční růst výrobních cen v lednu klesl z 22,1 % na 17,7 %.

Živočišná výroba hlásí další, byť mírné, zrychlení meziročního růstu výrobních cen: z prosincových 37,6 % na 37,8 %.

ČNB ve své únorové prognóze počítala pro letošní první čtvrtletí s meziročním růstem cen v zemědělství o 12,5 %, když v loňském závěrečném čtvrtletí byl vykázán meziroční růst výrobních cen o 28,1 %.

Tendence ke zpomalení meziročního růstu výrobních cen v tuzemském průmyslu by měla pokračovat a v dalších měsících by se měla zvýraznit, jednociferné úrovně mohou být dosaženy již v průběhu druhého čtvrtletí.

Ke zpomalení meziročního  růstu výrobních cen v průmyslu by měl přispět vývoj cen komodit, silnější koruna a vysoká srovnávací základna, kterou představuje vývoj výrobních cen v loňském prvním pololetí.

Zpomalení růstu výrobních cen by mělo pokračovat i v zemědělství: kromě počasí, bude samozřejmě záviset na vývoji cen energií a komodit obecně, což bude mít vliv nejen na ceny v zemědělství, ale také na ceny v průmyslu a v dalších oblastech tuzemské ekonomiky.

Lednový růst výrobních cen v tuzemském průmyslu vyšel zřejmě nad očekáváním centrální banky, tahounem ovšem byly ceny uhlí, energií a vody, což ČNB jistě vezme při vyhodnocování cenových tlaků v úvahu.

Většina členů bankovní rady ČNB se přiklání k názoru, že již není třeba dále zvyšovat úrokové sazby a data o cenách výrobců mohou tento názor podpořit.

Sdílím názor, že ČNB dvoutýdenní repo sazbu ponechá beze změny po celé první pololetí 2023.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.