Od jara má inflace klesat - Aleš Michl

Rozhovor s Alešem Michlem, guvernérem ČNB
Jakub Kopřiva (Blesk 14. 2. 2023 strana 4)

* Inflace v lednu vzrostla o 1,7 procentního bodu na 17,5 procenta. Je to už její vrchol, nebo máme očekávat další růst v následujících měsících?

„Podle naší prognózy bude od jara inflace klesat. Začne fungovat politika pevné koruny. Kurz koruny je nejsilnější za posledních 14 let, což zemi zlevnilo dovoz surovin. K tomu, úrokové sazby jsou nejvyšší od roku 1999, což brzdí zadlužování lidí a roztáčení další inflace. Máme tak nejpřísnější měnovou politiku za více než dvacet let. Je potřeba, aby podobně přísná byla i rozpočtová politika. Nutností je snižovat deficit státního rozpočtu – méně dluhů rovná se méně inflace.“

* Podle prognózy ČNB klesne inflace pod dvojcifernou hodnotu ke konci roku a cíle 2 procent má dosáhnout v roce 2024. Jak moc této prognóze věříte a dal byste za ni ruku do ohně?

„Naši ekonomové a ekonomky, kteří předpověď vytvářejí, patří mezi nejlepší experty v zemi. Každá prognóza má ale své předpoklady ohledně vývoje. Nikdo nedokáže předvídat černé labutě, jako byl třeba covid nebo válka o Ukrajinu. Pokud znovu nastanou, prognóza se může změnit, to je fér přiznat.“

* Jste guvernérem centrální banky od července 2022, od té doby rada nezvýšila základní úrokovou sazbu. Ovšem inflace stále rostla. Nebylo chybou držet sazbu na stejné úrovni?

„Nebylo. Inflace nejvíce rostla právě do léta 2022. A vyvrcholila v září 2022, kdy byla 18%. I když se do toho léta 2022 výrazně zvyšovaly úrokové sazby, ceny i inflační očekávání pořád rostly. Proto jsme měnovou politiku upravili. Přihlásil jsem se k silné koruně. První dílčí výsledky už jsou vidět: Když inflaci očistíme od cen energií a potravin a vypočteme takzvanou jádrovou inflaci, tak od toho září 2022 už klesá. Inflační očekávání už také klesají. Brzdí růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Spadly ceny komodit na velkoobchodním trhu. To jsou dobré důvody, proč očekávat podstatné snížení i celkové inflace. A hlavně proč o něco pozitivněji hledět do budoucna.“

* Budete chtít na příštím zasedání rady, aby se úroková sazba zvýšila? A pokud ano, o kolik?

„Příští zasedání o sazbách bude až koncem března. Do té doby vyjdou další důležitá ekonomická data, která vyhodnotíme. Na základě dat z ekonomiky, co byla zatím zveřejněna, preferuji stabilitu úrokových sazeb a pevnou korunu. Je to proto, že vidíme, že měnová politika konečně začala fungovat, viz síla koruny, pokles jádrové inflace nebo pokles úvěrové aktivity. Boj ale není zdaleka u konce. Pro srovnání toho, jak jsme přísní, v Česku jsou sazby 7% a máme silnou korunu, v Polsku jsou sazby na 6,75 procenta, v Americe je to 4,5 – 4,75 procenta, na Slovensku nebo v Německu jsou 3 procenta.“

* Spojené státy a Německo ale mají zhruba poloviční inflaci než my. Co je pro vás ten signál, že by se musela zvýšit základní úroková sazba? Za doby guvernéra Rusnoka jste její zvyšování nepodporoval, i když inflace rostla.

„V těch dvou státech nerostly loni tak rychle sazby jako u nás, a přesto mají teď inflaci výrazně nižší. Je to o tom, jaké vytváříte podmínky proti tomu, aby taková drastická inflace, jako je u nás, vůbec vznikla, nikoliv jak pak na ni kvaltem ad hoc reagujete a chcete to dohnat, když už se rozjíždí. Dívejme se ale do budoucna a nehodnoťme minulého guvernéra. Bankovní rada je stále připravena zvýšit sazby, zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace. Tedy že lidé začnou velmi utrácet. Zatím je to naopak. V mezičtvrtletním vyjádření klesá spotřeba domácností již pět kvartálů v řadě. Proti inflaci by bylo vhodné i to, aby i mzdy rostly letos málo. V ČNB jdeme příkladem. Letos u nás vzroste průměrná mzda o 4,5 procenta, platy top manažerů i bankovní rady byly letos zmraženy.“

* Kdy naopak by mohlo dojít ke snížení základní úrokové sazby? A vnímáte problémy lidí, kteří třeba musejí refinancovat hypotéku a obávají se, že přijdou o střechu nad hlavou?

„Snižování úrokových sazeb není na pořadu dne. Vůbec se o něm nebavíme. Veřejnost musíme přesvědčit, že naše přísná měnová politika funguje, doručit podstatné, nikoliv jen dílčí výsledky. Až pak se mě zeptejte.“

* Jako silnější nástroj na krocení inflace považujete silnou korunu. Banka měnu intervenovala…

„Neintervenujeme již několik měsíců (podle dat ČNB v posledních třech měsících k intervencím nedocházelo – pozn. red.).“

* Takže nehrozí rozpuštění devizových rezerv?

„Aktuálně máme rezervy v hodnotě 130 miliard eur, což je přes 3000 miliard korun. Je to 50 procent HDP. Jsou to druhé největší rezervy v Evropě po Švýcarsku. Naopak, chystáme se ještě nakupovat zlato, abychom diverzifikovali – rozdělili rezervy do více druhů aktiv. Abychom drželi bohatství pro naši republiku a vytvořili zlatý národní poklad, který byl v minulosti rozprodán.“

* Čelíte i kritice, že silná koruna znamená komplikace pro český export. Nebude to tedy pro na export orientovanou ekonomiku další rána?

„Přebíral jsem vedení bankovní rady ČNB v období nejvyšší inflace v novodobé historii. Jasně jsem řekl, že snížit inflaci je totální priorita. Je to proto důležitější než ulehčovat exportu.“

* Říkáte, že lidé mají investovat. Jak to ale mají podle vás udělat, když jim peníze i úspory vysála inflace a dvě krize?

„Je to nesmírně složité, uvědomuji si to. Nemůžeme zařídit, aby všichni měli dostatek peněz. Náš mandát je snížit inflaci a zajistit, abyste se mohli spolehnout na stabilitu bankovnictví. Pokud to ale jen alespoň trochu jde, neutrácejte za věci, co nepotřebujete. A spořte, pravidelně, měsíčně.“

* Nejsou to knížecí rady, když si měsíčně přijdete na půl milionu korun hrubého?

„Mluvím o přístupu k penězům. A platí to jak pro lidi, stát i firmy. V dobrých dobách bychom si měli vytvářet rezervy na horší časy, a ne si předplatit televizi. Nespoléhat se pořád na strýčka stát, že to za nás v krizi zaplatí na úkor zadlužení.“