Průměrný čistý příjem na osobu v domácnosti v Libereckém kraji činil 227 734 Kč - Příjmy a životní podmínky domácností 2022

Podle výsledků šetření Životní podmínky 2022 činil v Libereckém kraji v roce 2021 průměrný čistý peněžní příjem na osobu v domácnosti 227 734 Kč, mezi kraji byl 5. nejnižší. Náklady na bydlení v regionu byly 3. nejvyšší a meziročně zaznamenaly nárůst 12,2 %.

V roce 2022 v Libereckém kraji hospodařilo 182 516 domácností, což představuje 4,1 % celorepublikového úhrnu (4 490 188 domácností). Na jednu domácnost v průměru připadlo 2,35 osob, tj. 1,08 pracujících, 0,56 nepracujících důchodců, 0,53 vyživovaných dětí, 0,12 ostatních členů a 0,06 nezaměstnaných.

Hrubé peněžní příjmy domácností na osobu v roce 2021 vzrostly na 259 766 Kč, tedy meziročně o 14 225 Kč (5,8 %). V porovnání s celorepublikovým průměrem jsou o 6,3 % (17 563 Kč) nižší. Struktura hrubého ročního příjmu se v regionu příliš nemění – z 59,5 % jej tvořily příjmy ze závislé činnosti, 22,7 % představovaly sociální příjmy, 15,2 % příjmy z podnikání a zbývajících 2,6 % připadlo na ostatní příjmy. V porovnání se strukturou hrubého ročního příjmu v České republice se však struktura příjmu v kraji lišila především u příjmů ze závislé činnosti, když jejich podíl byl v Libereckém kraji o 2,8 p. b. nižší než republikový průměr. Naopak vyšší podíl vykázaly v regionu příjmy z podnikání (o 2,0 p. b.) a sociální příjmy (o 1,2 p. b).

Průměrné čisté peněžní příjmy domácností (bez naturálních požitků) v kraji se v roce 2021 meziročně zvýšily o 19 596 Kč (o 9,4 %) na 227 734 Kč na osobu. V porovnání s Českou republikou (241 161 Kč) byly o 5,6 % nižší. Celkové čisté příjmy (včetně naturálních) pak zaznamenaly meziroční nárůst o 21 149 Kč (+9,7 %) na 238 532 Kč na osobu a tvořily 95,5 % celorepublikového úhrnu (249 719 Kč).

V rámci mezikrajského srovnání byly hrubé peněžní příjmy domácností v Libereckém kraji 5. nejnižší, čisté peněžní příjmy domácností také 5. a celkové čisté příjmy 6. nejnižší. Nejvyšší částky u těchto ukazatelů byly vykázány v hlavním městě Praze (382 888 Kč hrubé peněžní příjmy, 323 030 Kč čisté peněžní příjmy a 333 775 Kč celkové čisté příjmy). Naopak nejnižší hrubé příjmy byly zjištěny ve Zlínském kraji (245 054 Kč, čisté peněžní příjmy 217 992 Kč a celkové čisté příjmy 226 021 Kč).

Podle velikosti čistého měsíčního příjmu na osobu pobíralo nejvíce domácností v Libereckém kraji částku v rozmezí od 15 001 do 20 000 Kč (34,7 % domácností). Druhé nejvyšší zastoupení měly domácnosti v příjmové skupině 20 001 až 30 000 Kč (27,6 %). Nejnižší příjmy do 6 000 Kč vykázalo 0,5 % domácností, do kategorie nad 50 tis. Kč na osobu se zařadilo 1,6 % domácností v kraji. S výjimkou hlavního města Prahy a nově také Plzeňského kraje, ve kterých měly nejvyšší zastoupení domácnosti s příjmy v kategorii 20 001–30 000 Kč (27,3 %, resp. 30,2 %), pobírala většina domácností ve všech ostatních krajích měsíčně nejčastěji 15 001–20 000 Kč na osobu.

Nejvyšší podíl domácností (11,8 %) s příjmy do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu byl zjištěn v Moravskoslezském kraji. Opačně tomu bylo v hlavním městě Praze (4,5 %). Liberecký kraj se s podílem 8,5 % (meziročně o 1,1 p. b. více) v tomto hodnocení umístil na 7. pozici.

Hned 6 krajů zaznamenalo meziroční nárůst podílu domácností s příjmy do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu – nejvyšší právě v našem kraji. Dalšími kraji byli Ústecký, Moravskoslezský, Královéhradecký, Jihočeský a Vysočina. Naopak nejvyšší pokles podílu těchto domácností vykázal kraj Karlovarský (o 1,8 p. b. na 9,2 %).

Nejvyšší podíl domácností, které se svými příjmy vycházely s velkými obtížemi, byl zaznamenán v Pardubickém (7,5 %), Ústeckém (5,0 %) a Olomouckém kraji (4,4 %). Nejnižší podíl domácností, které měly při hospodaření s příjmy velké problémy, evidoval Plzeňský kraj (1,1 %). V Libereckém kraji mělo nějaké obtíže při vycházení s příjmy 47,2 % domácností, z toho 3,8 % uvedlo, že s příjmy vycházelo s velkými obtížemi. Zbývajících 52,9 % domácností s příjmy vycházelo snadno, nejčastěji pak docela snadno (39,6 %), velmi snadno pak s příjmy hospodařilo 2,0 % domácností. Nejvyšší podíl domácností, které s příjmy vycházely velmi snadno, vykázalo hlavní město Praha (5,9 %), naopak tomu bylo opět v Plzeňském kraji (1,1 %).

Průměrné měsíční náklady na bydlení domácnosti v Libereckém kraji v roce 2022 dosáhly částky 7 109 Kč (tj. o 12,2 % více než v roce 2021) a představovaly 15,9 % jejích čistých peněžních příjmů (ve srovnání s rokem 2021 o 0,5 p. b. více). Největší položkou nákladů na bydlení byla elektřina (2 262 Kč, tj. 31,8 % nákladů na bydlení), druhou významnou položkou bylo nájemné nebo úhrada za užívání bytu (1 721 Kč, 24,2 %). Na plyn z dálkového zdroje vynaložily domácnosti 781 Kč (tj. 11,0 % výdajů na bydlení), na vodné a stočné 745 Kč (10,5 %), na teplo a teplou vodu 642 Kč (9,0 %). Meziročně nejvyšší nárůst zaznamenaly náklady na elektřinu (o 21,5 %) a ostatní služby (o 19,7 %).

Nejvyšší měsíční náklady na bydlení měly domácnosti v hlavním městě Praze (9 186 Kč), nejnižší v Kraji Vysočina (5 871 Kč). V Libereckém kraji byly náklady na bydlení 3. nejvyšší a o 288 Kč se pohybovaly nad průměrem za Českou republiku (6 820 Kč). Náklady na bydlení tvořily největší část čistých peněžních příjmů v případě domácností v hlavním městě Praze (17,0 %), na opačné straně žebříčku byl Pardubický kraj s 13,0 %. Meziročně nižší náklady na bydlení vykázal jediný kraj, a to právě Pardubický o 0,2 p. b. V ostatních krajích došlo mezi roky 2022 a 2021 k nárůstu těchto nákladů, nejvýrazněji se zvýšily v Jihočeském kraji (o 1,2 p. b.).

Měsíční náklady na bydlení byly v našem kraji velkou zátěží pro 21,1 % domácností (mezi kraji třetí nejvyšší podíl). Největší problém představovaly náklady na bydlení v Pardubickém kraji, ve kterém byly velkou zátěží pro 30,3 % domácností. Naopak v Královéhradeckém kraji označilo náklady na bydlení jako velkou zátěž pro rozpočet „jen“ 11,4 % domácností.

Kontakt:

Aleš Krejza