ČR se loni stala bilionovým čistým příjemcem evropských peněz
Příjmy České republiky z EU přesáhly v roce 2022 naše odvody o 51 mld. Kč. Po přičtení zálohy z Nástroje EU na podporu oživení ve výši 10,3 mld. Kč jsme byli loni čistým příjemcem ve výši 61,2 mld. Kč. Od přistoupení do EU v roce 2004 jsme již od EU obdrželi o 1,05 bil. Kč víc, než jsme do evropského rozpočtu odvedli.
V průběhu roku 2022 obdržela České republika z rozpočtu EU příjmy ve výši celkem 117,4 mld. Kč a současně odvedla do evropského rozpočtu 66,5 mld. Kč. ČR tak za loňský rok obdržela o téměř 51 mld. Kč více, než do rozpočtu EU odvedla. Při započítání příjmů z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 10,3 mld. Kč činí celkové kladné saldo 61,2 mld. Kč.
„Už v první polovině loňského roku jsme překonali symbolickou hranici jednoho bilionu korun, který jsme od našeho vstupu do EU získali navíc oproti našim odvodům. I nadále tak zůstáváme čistými příjemci evropských peněz. Vedle finanční výhodnosti našeho členství v EU se navíc v loňském roce během našeho předsednictví potvrdila soudržnost Unie v průběhu energetické krize i při prokázání společné solidarity Ukrajině během pokračující ruské agrese,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Od vstupu do EU jsme dosáhli čistého příjmu 1,05 bil. Kč
Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2022 zaplatila do rozpočtu EU 809,8 mld. Kč a získala 1,82 bil. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 1,01 bil. Kč. Při započítání příjmů z NGEU činí celkové příjmy 1,86 bil. Kč a celkové kladné saldo za dobu členství České republiky v EU 1,05 bil. Kč. Za pozitivní čistou pozicí ČR k evropskému rozpočtu stojí zejména příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a příjmy ze Společné zemědělské politiky EU. Dlouhodobý postupný nárůst odvodů ČR reflektuje jak rostoucí objem rozpočtu EU, tak i posilování ekonomické vyspělosti ČR v rámci EU.
Za kladným saldem ČR vůči rozpočtu EU v roce 2022 stály i nadále primárně příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ve výši téměř 83 mld. Kč a příjmy ze Společné zemědělské politiky ve výši 29,6 mld. Kč. Vedle příjmů z rozpočtu EU obdržela ČR v roce 2022 rovněž dodatečné prostředky na zemědělství (rozvoj venkova) a na kohezi (React-EU) z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 10,3 mld. Kč.
mil. Kč | |
---|---|
Příjmy z rozpočtu EU | |
Strukturální akce | 82 946,38 |
Strukturální fondy | 62 612,73 |
Fond soudržnosti | 20 333,65 |
Zemědělství | 29 624,81 |
I. pilíř* | 21 411,11 |
II. pilíř** | 8 213,70 |
Programy EU*** | 4 860,16 |
Příjmy z NGEU**** | 10 257,10 |
Celkové příjmy z rozpočtu EU | 117 431,34 |
Celkové příjmy z rozpočtu EU vč. NGEU | 127 688,44 |
Celkové platby do rozpočtu EU | 66 459,36 |
Čistá pozice vůči rozpočtu EU | 50 971,98 |
Čistá pozice vůči rozpočtu EU vč. NGEU | 61 229,08 |
* první pilíř zahrnuje prostředky na přímé platby, tržní opatření a veterinární opatření
** druhý pilíř zahrnuje prostředky na rozvoj venkova a rybářství
*** zahrnují programy přímo řízené Komisí (Horizont 2020, Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus+, atd.).
**** zahrnují zdroje z Nástroje pro obnovu a oživení (RRF - v rámci Národního plánu obnovy), část prostředků na rozvoj venkova, Fond pro spravedlivou transformaci a ReactEU.
Pro přepočet mezi EUR a CZK použit průměrný kurz za rok 2022 ve výši 24,565 (údaj ČNB).
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?