Hypotéky jsou v Česku nejdražší za posledních více než 20 let. Letos ale nezlevní, protože inflace bude rychlejší, než se čekalo

Průměrná sazba hypoték v ČR vzrostla začátkem letošního února na 6,37 procenta, vyplývá ze statistiky Fincentrum Hypoindex. To je historicky nejvyšší hodnota touto statistikou vykázaná. Daná časová řada přitom zahrnuje měsíční údaje nepřetržitě za celé období od ledna 2003. Hypotéky jsou tedy nyní v ČR nejdražší za posledních více než dvacet let, od roku 2002.

Za posledních dvanáct měsíců narostla měsíční splátka hypotéky na běžnou nemovitost o tři až čtyři tisíce korun.

Nelze očekávat, že by letos hypotéky výrazněji zlevnily, zdražovat už ovšem také nebudou. Množí se totiž prognózy, že letošní inflace bude v ČR celoročně průměrně dvouciferná, takže nebude příliš prostoru k poklesu úrokových sazeb – jak těch tržních, tak těch, které nastavuje Česká národní banka. Nelze dokonce vyloučit, že letos základní sazba ČNB zůstane po celý rok na úrovni stávajících sedmi procent. To by bankám nedávalo příliš možností jít s cenou hypoték výrazněji dolů. Jejich průměrná sazba tak může zůstat nad úrovní šesti procent po celý letošní rok.

Podle ČNB má inflace letos činit celoročně průměrně 10,8 procenta, zatímco v poslední loňské prognóze ještě vyhlížela pro letošek inflaci jen jednocifernou, 9,1 procenta. Také podle nové prognózy tuzemského ministerstva financí má inflace letos celoročně překročit úroveň deseti procent – má dosáhnout hodnoty 10,4 procenta. Přitom v prognóze z loňského listopadu ještě počítalo pro letošek s inflací jen ve výši 9,5 procenta.

Směrem nahoru upravila svoji prognózu letošní inflace také například Komerční banka. Ta letos předpokládá celoroční růst hladiny spotřebitelských cen čítající dokonce 12,9 procenta (přitom v říjnu 2022 vyhlížela pro letošek inflaci jen 12procentní). Jedná se o nejvyšší odhad letošní české inflace, a to jak mezi domácími, tak zahraničními institucemi. Ze zahraničních institucí v tomto měsíci prognózují Česku letošní dvouprocentní inflaci banky ING a Standard Chartered, a to na úrovni 10,2, resp. 10 procent. A také Citigroup a Bank of America, a to 10,8, resp. 10,6 procenta.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na facebooku