ECB nadále bojuje s inflací, bude pokračovat zpřísňování

Evropská centrální banka na svém dnešním zasedání podle očekávání zvýšila své úrokové sazby o 50 bazických bodů. Základní úroková sazba se tak zvýšila na 3 %, což je však vzhledem k aktuální inflaci v eurozóně a s přihlédnutím k dalším makroekonomickým datům stále málo. To si ostatně uvědomují i samotní představitelé ECB, kteří v posledním měsíci opakovaně varovali, že ECB bude zvyšovat sazby výrazněji a déle, než trhy předpokládají a že by investoři proto měli revidovat svůj postoj ohledně zpomalování zvyšování sazeb.

Zatímco celková inflace v eurozóně se v prosinci snížila více, než se předpokládalo, jádrová inflace, která je lepším a pravděpodobně významnějším ukazatelem základních cenových tlaků, se zvýšila na 5,2 % a zatím nevykazuje žádné známky zmírnění. Dokud přitom nebudeme svědky trvalého a jasného klesajícího trendu tohoto klíčového ukazatele, je obtížné si představit, že by se ECB odklonila od svého jestřábího postoje – banka si prostě nemůže dovolit takový luxus, jaký má nyní americký Fed.

Eurozóna se pravděpodobně vyhne recesi, sazby by proto měly i nadále růst

Nedávné údaje navíc naznačují, že ekonomika eurozóny se ukazuje jako odolnější, než se dříve předpokládalo, což by mělo být důvodem k dalšímu zvyšování sazeb a naznačuje to, že ekonomika může vydržet další zpřísňování. Údaje o indexu PMI podnikatelské aktivity v lednu překvapily pozitivně, když kompozitní index vzrostl zpět nad klíčovou úroveň 50 (50,2), a poprvé od loňského června se dostal do pozitivního pásma. Spolu s nedávným poklesem cen zemního plynu, které se od srpna snížily přibližně o 80 %, to poskytuje podporu našemu názoru, že se eurozóna v roce 2023 vyhne recesi, což je jedním z argumentů pro zachování jestřábího postoje ECB.

Také další ukazatele založené na průzkumech zaznamenaly určité zlepšení. Německý index ekonomického sentimentu ZEW se poprvé od února 2022 vrátil do kladných hodnot a index ekonomického překvapení Citi pro eurozónu vyskočil na nejvyšší úroveň od července 2021, což ukazuje, že ekonomové dosud byli, pokud jde o ekonomický výhled eurozóny, příliš pesimističtí.

Z přísnější politiky ECB těží euro. Je otázkou, zda koruna již dosáhla svého dna vůči euru, a nebo dle dnešních komentářů obou bank (ECB i ČNB), by mohlo dojít k menší korekci.

Jestřábí postoj je v kontrastu se změnou politiky amerického Fedu, který ve středu zvýšil své sazby pouze o 0,25 bazických bodů a který politiku zvyšování sazeb pravděpodobně brzy ukončí. Pokud tedy představitelé ECB na následující tiskové konferenci zopakují své odhodlání nadále výrazně zvyšovat své úrokové sazby, mělo by euro prodloužit svou nedávnou rally vůči většině světových měn, včetně amerického dolaru.

Další očekávané zvyšování sazeb v eurozóně bude mít vliv také na českou korunu, která v současnosti těží z pozitivního tržního sentimentu a která je nejsilnější za posledních 14 let, konkrétně od léta 2008. Snižování úrokového diferenciálu mezi oběma měnami postupně může vést k oslabení české měny. To přitom může výrazněji podpořit také změna sentimentu na finančních trzích. V takovém případě lze však očekávat, že Česká národní banka obnoví měnové intervence a případný pád koruny zastaví či přibrzdí.