Slábnoucí dolar a čínský úvěrový cyklus – verze 2023

Do relativní atraktivity trhů v různých zemí nepromlouvají jen samotné akcie, ale i vývoj měnového kurzu. Dnes se ve volném pokračování včerejšího přehledu situace na globálních trzích podíváme na vztah mezi čínským úvěrovým cyklem a kurzem dolaru k euru. A krátce na americké technologie.

1. Čínský úvěrový cyklus a kurz dolaru: Jak ukazuje následující graf, dlouhodobě se dá pozorovat určitá korelace, neřkuli vztah mezi čínským úvěrovým cyklem a kurzem dolaru k euru. Pokud čínský úvěrový impuls sílí, mělo by to mít podobný dopad na domácí ekonomickou aktivitu a celkově jde podle grafu o prostředí, které nahrává spíše euru, než dolaru. Slabší úvěrový impuls se zase pojí s prostředím nahrávajícím dolaru:

Zdroj: Twitter

Dolar od konce roku 2020 znatelně posílil, dotáhl to až pod paritu, ale poslední měsíce už část svých zisků vůči euru ztratil. Pokud by tu měl být čínský úvěrový cyklus opět vodítkem (předbíhajícím kurz asi o půl roku), v polovině letošního roku by měl být dolar k euru lokálně nejslabší. Pak by měl ale zase otočit.

V dodatku ke včerejšímu přehledu by pak oslabování dolaru mělo pomáhat relativní atraktivitě neamerických trhů. A skutečně můžeme slyšet názory, podle kterých jsou například akcie v některých asijských zemích zajímavé (minimálně pro americké investory) proto, že by lokální měny k dolaru měly posilovat.

Onen čínský impuls ale na druhou stranu míří už pár týdnů zase dolů, takže to zase taková „nedolarová“ měnová karta být nemusí. Podle některých názorů to totiž čínská vláda s další stimulací nebude moc přehánět, protože ekonomice pomáhá znatelně už to, že je otevírána z předchozích restrikcí. A připomeňme si, že čínská stimulace tradičního typu je, krátce řečeno, vždy balancováním mezi cyklickým zlepšením a strukturálním zhoršením stavu tamního hospodářství.

2. Americká mezera: Včera jsem mimo jiné poukazoval na to, že po finanční krizi se mezi US trhy a zbytkem světa vytvořila valuační mezera, která zatím nemá moc velkou tendenci ke korekci. Valuace jsou přitom na základní fundamentální úrovni dány poměrem požadované návratnosti u akcií na daném trhu a očekávaným růstem zisků obchodovaných firem. Ten je dán jednak vývojem celé ekonomiky, ale také konkrétním složením trhu – odvětvovým zastoupením.

V USA se tedy oproti zbytku světa výrazně zlepšoval profil požadovaná návratnost/očekávaný růst. A je zřejmé, že se na tom podepsala předchozí velká náklonnost investorů k velkým a více či méně růstovým technologickým firmám, které tvoří podstatnou část kapitalizace US trhu.

Valuace technologií na jednu stranu výrazně korigovaly z extrémů let 2020/21, ale stále jsou z pohledu posledních cca 20 let hodně vysoko. Tato technologická „nekorekce“ se pak podepisuje i na oné přetrvávající valuační prémii amerických akcií. Pokud by přitom nastala dlouhodobější rotace směrem k hodnotovějším titulům, mělo by to asi evidentní důsledky i na tuto oblast.