ČEZ: Vláda by měla u případného odkupu zvažovat i dopady na rozpočet (ať už svůj, či firmy) a na český akciový trh
Legislativní rada vlády včera projednala – a nedoporučila – úpravu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Navrhovaná úprava vládě zjednodušuje rozdělení „společnosti strategického zájmu s většinovou majetkovou účastí státu, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu a která je subjektem kritické infrastruktury podle zákona upravujícího postup při krizových situacích“. Zjednodušení spočívá v tom, že pro rozdělení firmy a případné „ukončení účasti jednoho nebo více akcionářů v rozdělované akciové společnosti“ by nově stačil souhlas 85% akcionářů přítomných na valné hromadě místo doposud obvyklých 90%. VH by byla usnášení schopná za přítomnosti alespoň dvou třetin akcionářů. Ukončením účasti jednoho nebo více akcionářů v rozdělované společnosti by bylo možno rozhodnout, pokud současně současně rozdělovaná společnost rozhodne o nabytí vlastních akcií (v souladu se zákonem o obchodních korporacích). Tento návrh zákona je šitý přímo na míru ČEZ. Legislativní rada je pouze poradní orgán a vláda se jejím nedoporučením nemusí řídit, jak to již v minulosti udělala.
Tento návrh zákona demonstruje, že vláda vážně zvažuje rozdělení ČEZ i možné úplné vytlačení minoritních akcionářů. Vláda by si se svým 70% podílem mohla rozdělení s nebo bez odkupu minorit sama schválit při maximální účasti asi 82,3% akcionářů na VH, což není nepředstavitelné. Z pohledu celkového vnímání investičního prostředí v ČR by to ovšem byl vlastní gól. Spekulace o odkupu jsou pravděpodobně hlavním důvodem nedávného růstu akcií ČEZ a tlak na růst by tak mohl pokračovat - i když navrhovaná úprava v sobě obsahuje odkup minorit jen jako jednu z možností. My se domníváme, že vláda ještě definitivně nerozhodla o způsobu tzv. „restrukturalizace“ ČEZu a tato ne zrovna standardní chystaná úprava zákona je pravděpodobně jen předběžným krokem.
Vláda musí zvažovat i dopady případného odkupu na rozpočet (ať už svůj, či firmy) a měla by velmi zvažovat i případný hluboký dopad na český akciový trh. Výrazné snížení obchodovaného podílu v ČEZ či úplný delisting firmy by mělo výrazný dopad na přístup menších rostoucích firem, potřebujících nedluhový kapitál, na akciový trh. Ty by byly ještě více závislé na vstupu zahraničních soukromých investorů, tedy na odtoku vlastnictví českých firem do zahraničí.
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Akcie v ČR:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- ČEZ - Akcie ČEZ aktuálně, kurzy Burza - akcie online
- Česká koruna, CZK - kurzy měn české koruny
- Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě č. 341/2017 Sb.
- Energie - vývoj cen energií na komoditních trzích
- Kdo má dnes svátek?
- Kdy má svátek Martin
- Podpora v nezaměstnanosti - máte nárok?
- Přídavky na děti - kdy máte nárok a kolik dostanete
- Výpočet důchodu - Jak vysoký budete mít důchod?
- Plyn - vývoj cen zemního plynu na komoditních trzích
- Dlouhodobý investiční produkt - novela zákona o kapitálovém trhu
- ČEZ Prodej, a. s. - cena elektřiny, ceník elektřiny 2020
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?