Trh s kryptoaktivy nabyl takových rozměrů, že už ho nejde ignorovat - Oldřich Dědek

Rozhovor s Oldřichem Dědkem, členem bankovní rady ČNB
Alžběta Vejvodová Ekonom 26. 1. 2023 strana 32)

Potřeba regulovat obchodování s kryptoměnami dospěla po úpadcích některých z nich i celé kryptoburzy do stadia, kdy se pro to v Evropě chystají jednotná pravidla. Podle člena bankovní rady České národní banky Oldřicha Dědka nový trh vyrostl natolik, že by mohl ohrozit stabilitu celého finančního sektoru. Na podnikání s kryptoměnami bude zapotřebí licence a ne každý, kdo s nimi v Česku podniká, na ni dosáhne. „Pohybujeme se v oblasti, kde se pracuje s penězi obyvatel, takže se očekává určitá erudice, sofistikovanost, znalost. Měli by se tomu věnovat jen lidé, kteří opravdu rozumí finančnímu byznysu,“ upozorňuje Dědek.

* Jak velký trh s kryptoaktivy vlastně je?

V celosvětovém měřítku je jejich nárůst tak obrovský, že už i velké banky tady cítí potenciální zdroj byznysu a snaží se do něj také vstoupit.

* Česká národní banka se dosud stavěla ke kryptoměnám rezervovaně. Zdůrazňovala, že je to rizikové aktivum a že zejména pro drobnější investory to není vhodný investiční nástroj. Doznal tento postoj s růstem kryptoměnového trhu nějakých změn?

V minulém roce jsme zaznamenali některé spektakulární události, jakými byly například pád kryptoměny luna, následně krach kryptoměnové burzy FTX a další karamboly. I u nás jsme si vyzkoušeli na společnosti Xixoio, že kryptoaktiva jsou skutečně rizikový produkt. Funguje zde celá řada klamavých praktik, které využívají toho, že jedni na tomto typu investic zbohatli, ale zamlčují, že zase jiní výrazně prodělali. V tom, jak ke kryptoaktivům přistupovat z regulatorního hlediska, byla určitá evoluce. Některé státy Evropské unie už trh s nimi regulovat začaly. Naše pozice byla spíš obezřetná. Považovali jsme za klíčové varovat před podstupovanými riziky. Byli jsme zároveň toho názoru, že regulace by mohla zavdávat podnět k morálnímu hazardu, ke klamavé představě, že dozor České národní banky chrání investory před riziky. Právě to se změnilo. Trh s kryptoaktivy evolučně nabyl takových rozměrů, že už ho nejde ignorovat. Už nemůžeme říkat: je to na vás, myjeme si ruce, dáváme vám jen dobré rady. Ten trh, jak už je velký, by mohl ohrozit i stabilitu klasického finančního sektoru, protože hráze mezi oběma těmito světy jsou někdy už dost mlhavé. Ostrá dělicí čára se stále obtížněji rýsuje. Proto vzniklo evropské nařízení o trzích s kryptoaktivy, které chce nastavit základní elementární pravidla jednotná v Evropské unii.

* Jak konkrétně ten trh vypadá tady – v České republice?

V Česku je poskytování služeb s kryptoaktivy v současnosti umožněno živnostenským oprávněním. Těch oprávnění je vydáno více než čtrnáct tisíc. To už je poměrně velké množství poskytovatelů. Ale je zde určitý paradox. Stavovská organizace – Česká kryptoměnová asociace – má jen devět členů. Je tam tedy obrovský nepoměr a z toho můžeme usuzovat, že na kryptoměnovém trhu bude zřejmě hodně garážových firem a šedé ekonomiky.

* Česká národní banka v případu Xixoio už předloni cítila potřebu zasáhnout a varovat veřejnost před praktikami této společnosti. Co bylo impulzem, aby zasáhla do dosud neregulované oblasti?

Jeden důležitý aspekt regulace je ochrana spotřebitele. A firma Xixoio přišla s bombastickou kampaní – i eskalátory do metra byly polepené její reklamou. Takto lákat méně zkušené investory na výnosy je problém, na který regulátor měl upozornit. Právě zacílení na drobného investora jsem viděl jako velký prohřešek celé té kampaně. Také nám vadilo, že u veřejnosti mohl vznikat dojem, jako by obchodní model společnosti Xixoio byl námi schválen nebo že je alespoň zčásti regulován. Abych demonstroval míru rizika, o níž mluvím – já osobně jsem si z čistě pedagogických důvodů, abych byl v kontaktu s tímto novým trhem, zakoupil bitcoiny za čtyři tisíce korun. Sledoval jsem, kolik si tímto způsobem naspořím na důchod. Zatím to vypadá, že po roce a půl mám ztrátu 65 procent.

* Co by měl investor znát, jaká by měla být úroveň jeho kvalifikace, pokud se rozhodne investovat do projektu spojeného s kryptoměnami?

Banky, které poskytují tradiční investiční služby, používají propracované metodiky. Ptají se vás například na vzdělání, jestli potřebujete ty peníze v brzké době použít a podobně. Stejně tak by poskytovatelé služeb s kryptoaktivy měli umět poradit a odhadnout, jestli zájemce o daný kryptoprodukt rozumí jeho rizikům. Obecně ale platí doporučení: investujte jen tolik, kolik si můžete dovolit ztratit. Toho by se měli drobní investoři držet. Určitě by se také měli vyvarovat společností s exotickým sídlem, například na Bahamách, anebo těch, které slibují abnormální výnos v krátkém čase. To jsou elementární obezřetnostní zásady. Měli by si také být vědomi toho, že pokud se objeví nějaký problém nebo když udělají chybu, nebudou se mít na koho obrátit. Když pošlete peníze přes banku a spletete číslo účtu, můžete to u banky reklamovat. V kryptosvětě když zadáte špatně adresu, peníze nenávratně ztratíte. Není zde centrální autorita, u které by bylo možné transakci reklamovat. Tuto systémovou vlastnost ovšem ani nové evropské nařízení neodstraní.

* Podle nařízení o trzích s kryptoaktivy tedy budou muset domácí poskytovatelé získat licenci České národní banky a ta nad nimi také bude muset vykonávat dohled. Co to pro centrální banku znamená?

Pro Českou národní banku je to obrovská výzva. Zpočátku bude největší nápor na licenční řízení. Nevíme, kolik z těch čtrnácti tisíc potenciálních žadatelů se o licenci skutečně přihlásí a jestli to budou spíše velké instituce. A potom to bude i samotný výkon dohledu. Vždycky je tu dilema, jestli má být centrální banka hodně přísná při udělování licence v očekávání, že si pak usnadní dohled, anebo licenční proces urychlovat a zaměřit se více na trestání hříšníků. Jde o hledání vyváženého přístupu.

* Nová regulace kryptoměn bývá přirovnávána k již dříve zavedené regulaci nebankovních úvěrů. To ale byly zavedené produkty, kdežto tady jsme pořád ještě v rovině relativně nových služeb, vzniká hodně nových byznysmodelů. Jak těžké bude nastavit pravidla a najít vyvážený přístup?

Řada postupů, které používáme při regulaci kapitálového trhu, bude použitelná i tady. Koneckonců nařízení o trzích s kryptoaktivy bylo inspirováno již existující evropskou regulací investičních nástrojů. To znamená, že to, co běžně děláme, třeba zkoumání důvěryhodnosti žadatele, jestli byl jeho kapitál získán z transparentních a důvěryhodných zdrojů, kontrola dodržování požadavků proti praní špinavých peněz, všechno už máme vyzkoušené. Stejně tak máme v oblasti kapitálového trhu dobře zmapovanou kontrolu toho, jestli má žadatel o licenci vypracovaný kvalitní řídicí a kontrolní systém. Máme už tedy určité zkušenosti. Novinkou je pro nás technologie, musíme se naučit proniknout do logiky blockchainu a decentralizovaných financí. Porozumět, kdy se jedná o rozumný byznysmodel a kdy je to už spekulace. Vezměte si třeba krach stablecoinu luna – dodnes se vedou diskuse, jestli ten projekt samotný už zpočátku neměl systémovou vadu. Udržování pevné vazby tohoto kryptoaktiva na americký dolar po určitou dobu fungovalo. Právě to ale nakonec selhalo.

* U zmíněných nebankovních půjček jste se ze stovek tisíc poskytovatelů na českém trhu dostali na několik desítek. Máte nějaký kvalifikovaný odhad, jak velký by mohl být pokles u podnikatelů s kryptoměnami?

Uvidíme. Myslíme si, že situace z oblasti nebankovních půjček, kdy mnoho žadatelů na licenci nedosáhlo, se bude opakovat. Ale žádné jasné indicie v tuto chvíli nemáme.

* Považujete nařízení o trzích kryptoaktiv za revoluční?

Určitě je revoluční v tom, že je první. Je to vlastně první regulace, ke které přistupuje celá Evropská unie a koneckonců i další státy s vyspělým finančním trhem. Vždycky jsou s takovými počiny spojené obavy, aby nová regulace nadměrně nedusila trh, aby umožňovala jeho inovační potenciál dál rozvíjet, ale zároveň zabránila excesům a zneužívání, nekalým praktikám. Jelikož je to nová věc, vždycky se hledá balanc mezi těmito dvěma póly.

* Panika z toho, zda regulace nezadusí český kryptoměnový byznys, se už rozjela. Jsou podle vás tyto obavy namístě?

Kdo ten byznys dělá poctivě, bát se nemusí. Regulace zavádí základní elementární standardy – důvěryhodnost podnikatelů, řeší kvalitu jejich řídicího systému. Pro ty subjekty, které už mají licenci ČNB pro nějakou jinou činnost a chtěly by svoji aktivitu rozšířit i na kryptoaktiva, bude situace mnohem jednodušší než dnes. Díky nařízení jasně uvidí, co se po nich požaduje. Řada garážových firem ale obavy mít může. Záleží skutečně na kvalitě každého jednotlivého podnikatelského záměru.

* Co mohou poskytovatelé udělat pro to, aby budoucím licenčním řízením prošli co nejsnáz?

To je obecný problém, se kterým se setkáváme i v jiných oblastech. My nejsme nakloněni tomu, abychom individuálně vedli každou firmu za ručičku. K tomu nemáme podmínky. Budeme určitě vydávat výkladová stanoviska, s nimiž je potřeba se seznámit. Je potřeba se seznámit se samotným nařízením. A určitě bude existovat celá řada právních kanceláří, které se budou specializovat na přípravu podkladů pro licenční řízení. Velmi často se ukazuje, že žadatel nechce jejich služby využívat, přijde mu, že zaplatit si kvalifikovanou právní poradnu jsou vyhozené peníze, a potom se licenční řízení natahuje. Přijde nám první draft žádosti, my zjistíme, že je nedostatečný, tak ho pošleme zpátky. Jsou to zbytečná kolečka. Žadatelé by neměli spoléhat na to, že je to proces typu „učíme se za pochodu“. Nemůžeme je vychovávat, dáme jim dva tři pokusy, potom řízení zastavíme. Pohybujeme se v oblasti, kde se pracuje s penězi obyvatel, takže se očekává určitá erudice, sofistikovanost, znalost. Měli by se tomu věnovat jen ti lidé, kteří opravdu rozumí finančnímu byznysu.

* Co bude znamenat nástup nové regulace kryptoměn pro samotné fungování ČNB? Vznikne nějaké samostatné oddělení?

Nový guvernér ČNB vyslal signál spořivosti, tedy že je potřeba i velkou instituci držet v přijatelných rozměrech, že nejde automaticky navyšovat stavy a je potřeba hledat vnitřní rezervy. Určitě tedy nevytvoříme novou sekci. Přibude jedna další oblast licencování a dozorování, pro kterou si vyškolíme specialisty. Kolik bude potřeba lidí, to ukáže čas. U nebankovních úvěrů počáteční nápor licenčních řízení později pominul. Takže je potřeba zatnout zuby a zvládnout počáteční nápor s tím, že časem se nově regulovaný segment stabilizuje, vyjasní a zmenší se jeho velikost.

* V poslední době jsme svědky toho, že i některé centrální banky se pouštějí do experimentů s digitálními měnami. Jde například o tu švýcarskou a rozjíždí se také projekt digitálního eura. Jak by mohly tyto pokusy ovlivnit svět kryptoměn?

Jedna linie úvah poukazuje na souvislost mezi explozí kryptoaktiv a vznikem stablecoinů, které se snaží vnést do velmi volatilního kryptosvěta stabilitu. Na jejich podporu se argumentuje, že pokud tento zájem o stabilitu necháte na soukromých subjektech, je to nedokonalé, o čemž názorně svědčí debakl stablecoinu luna. Nabízí se tedy otázka, jestli by digitální měny emitované centrálními bankami neměly být jakýmsi oficiálním stablecoinem. Kryptosvět by tím dostal pevný bod svého ekosystému. Je možné, že tato garance centrální banky by pak vyřadila všechny privátní stablecoiny ze hry. Tady bych viděl paralelu s historickým vývojem amerického bankovního systému, který v jedné fázi zažíval epizodu divokého bankovnictví, kdy každá banka vydávala své vlastní bankovky. A byl to pořádný zmatek. Když jste si vybrala dolar v Texasu a chtěla si ho znovu uložit v New Yorku, banka vám nepřipsala celý dolar, byl tam určitý diskont. Byla to velmi nekomfortní situace a pominula až vznikem centrální banky, která začala vydávat univerzálně platný dolar na celém území Spojených států. Co se týče digitálního světa, myslím, že teď jsme v podobné situaci. Vznikají zde různé privátní a vzájemně si konkurující stablecoiny, které se snaží o stabilitu. Ta ale má četné trhliny, a tak se pošilhává po centrální bance, která by mohla vydávat něco stabilního. Zdůrazňuji ale, že tato argumentace nestojí za současným projektem digitálního eura či dolaru.

* Myslíte si tedy, že dospějeme do fáze, kdy se svět bez digitálního eura neobejde?

Pokud bude kryptosvět nabobtnávat a rozrůstat se, pokud přijde se zajímavými aplikacemi pro širokou veřejnost a pokud dokáže využít svoje přednosti, jako je například programovatelnost peněz, poptávka zde určitě bude. Ale je to zatím hudba budoucnosti.

* Dá se orientačně určit, kdy by už bylo žádoucí, aby k takovému sjednocení došlo?

Myslím si, že se rýsuje skrze různé karamboly. Pokud se ukáže, že krachy soukromých stablecoinů zasahují velké množství investorů, může se zvýšit zájem o jakýsi digitální stablecoin centrální banky. Říká se, že největším hybatelem pokroku je středně velká katastrofa, třeba pád burzy, při němž by došlo k miliardovým ztrátám investorů, jakého jsme byly svědky v případu burzy FTX. To přinutí regulátory přemýšlet o stabilnějším prostředí pro kryptosvět.