Když špatné zprávy jsou špatné

Na globálních trzích často zaregistrujeme perverzní logiku chování, kdy na špatné makroekonomické zprávy zareagují riziková aktiva posílením. Reakce na včera zveřejněná mizerná data o maloobchodních tržbách v USA k těm případům nepatřila. Špatná prosincová čísla (a to včetně negativních revizí) byla interpretována jako špatná a riziková aktiva zažila výprodej, zatímco bezpečným dluhopisům se dařilo a jejich výnosy ve světě klesaly.

Jak může dojít k tomu, že reakce rizikových trhů na horší než očekávané číslo je negativní? Vysvětlení spočívá v tom, že úrokové sazby a výnosy, jež neobsahují kreditní riziko, mají v takový okamžik tendenci poklesnout. To má blahodárný efekt na akcie, neboť očekávané zisky jsou diskontovány nižší bezrizikovou sazbou. Stejně tak mohou ze špatných zpráv těžit vysoce-úročené měny či třeba korporátní dluhopisy, neboť výnos z držby těchto aktiv je poměřován s nižší sazbou. Má-li být však reakce na jednoznačně špatnou makroekonomickou zprávu pozitivní, nesmí být příliš špatná. Pokud důležitý konjunkturální výsledek opravdu výrazně zklame a překoná i ta nejpesimističtější očekávání, tak se trhy mohou překliknout do zcela jiného negativní módu. V něm se začíná spekulovat na recesi a revize podnikových zisků směrem dolů, neboli špatné zprávy jsou opravdu špatné.

A to byl právě případ včerejších amerických dat. Pravdou sice je, že samy o sobě slabé prosincové a vlastně i listopadové maloobchodní tržby srazily růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí 2022 o půl procentního bodu (takže i tak zůstal stále na 2 %), avšak důležité je tzv. momentum, které se zdá být v případě amerického spotřebitele negativní. V důsledku toho je téma americké recese v roce 2023 zpátky ve hře a proto si musíme dát pozor na další špatné (makroekonomické) zprávy, neboť jejich interpretace může být “nepřekvapivě” negativní.

Okomentovat na Facebooku