Stěžovatelé v případu Lázok neuspěli u štrasburského soudu s porušením práva na spravedlivý proces v trestním řízení
Evropský soud pro lidská práva v dnešních rozhodnutích proti České republice shledal, že stížnosti jsou neopodstatněné a nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces. Štrasburský soud posuzoval právo stěžovatelů na výslech svědků obžaloby v trestních řízeních. Konkrétně se jednalo o svědky vyslechnuté v přípravném řízení, ale později z různých důvodů nedostupné v hlavním líčení, a také svědky s utajenou totožností.
Role svědků ve věci Lázok
V případu Lázok vnitrostátní soudy stěžovatele v roce 2014 odsoudily k odnětí svobody osmi a půl let za spáchání trestného činu těžkého ublížení na zdraví po potyčce v baru. Jako důkazy sloužily i výpovědi tří svědků z přípravného řízení, konkrétně očitého svědka a dalších dvou svědků. Tyto svědky se nepodařilo předvolat k hlavnímu líčení. Dva posledně uvedení svědci byli vyslechnuti v přípravném řízení za přítomnosti obhájce stěžovatele. Očitého svědka orgány vyslechly v přípravném řízení na Ukrajině bez přítomnosti obhájce stěžovatele, který neprojevil zájem se výslechu osobně účastnit.
Ohledně dvou svědků, kteří nebyli přímo u potyčky před barem, štrasburský soud uzavřel, že jejich svědectví nebyla pro vinu stěžovatele rozhodující, jelikož nebyli bitce přítomni. Pokud jde o očitého svědka, stěžovatel nezpochybnil, že byl na místě činu a že k potyčce došlo. Výpověď svědka nadto odpovídala lékařské zprávě, která dokumentovala rozsah zranění poškozeného. Soud tak neshledal, že by obžaloba byla znevýhodněna a nemohla předestřít svoji verzi událostí.
Ochrana utajeného svědka ve věci Schäfer a Todorovič
V případu Schäfer a Todorovič soudy stěžovatele odsoudily jako členy organizované skupiny v roce 2010 za loupež v bance a braní rukojmí k trestu odnětí svobody na dvanáct let. Identitu jednoho ze svědků, který byl spolupracovníkem stěžovatelů a po činu zaslechl jejich komunikaci o loupeži, soudy utajily z důvodu obavy o jeho zdraví v souvislosti se svědeckou výpovědí. Svědka soud vyslechnul v přípravném řízení v oddělené místnosti za přítomnosti obhájců stěžovatelů. Z výslechu byl pořízen obrazový a zvukový záznam. V utajení svědka rovněž vyslechly na hlavním líčení. V řízení orgány vyslechly desítky dalších svědků a pořídily řadu listinných důkazů.
Soud ve Štrasburku shledal, že existovaly náležité důvody pro ochranu svědka a jeho utajení. Jeho svědectví bylo pouze svědectvím z doslechu, obhajoba měla možnost mu klást dotazy v přípravném řízení i na hlavním líčení a vinu stěžovatelů soudy založily na řadě dalších důkazů. Štrasburský soud proto uzavřel, že vina stěžovatelů nebyla v rozhodující míře založena na svědectví utajeného svědka, jak tvrdili stěžovatelé.
Pozdější nedostupnost svědka ve věci Barsegian
V případu Barsegian byl stěžovatel odsouzen za vraždu v bytě své rodiny. Přítomní sice policistům bezprostředně popsali, co se stalo, ale později využili práva nevypovídat. Jinak tomu bylo u svědka A. B., jehož výslech orgány pořídily jako neodkladný a neopakovatelný úkon. Vypověděl, že uprostřed noci stěžovatel vstoupil do místnosti, kde A. B. spal vedle budoucí oběti, a požádal ho, aby na chvíli odešel. Vydal se proto do koupelny, odkud uslyšel křik. Když se vrátil, uviděl na zemi tělo spolunocležníka s několika střelnými ranami. A. B. se neúčastnil hlavního líčení, protože si odpykával trest odnětí svobody v Rusku. V úvahu nepřicházel ani jeho videokonferenční výslech, neboť Rusko nepodepsalo protokol o vzájemné pomoci v trestních věcech.
Přítomnost stěžovatele na místě činu byla nesporná. Potvrdily ji výpovědi policistů, kteří hovořili s členy rodiny krátce po incidentu. Vnitrostátní soudy zkoumaly alternativní verze událostí. Provedenými důkazy však spolehlivě vyloučily, že mohla střílet jiná osoba. Stěžovatel měl možnost zpochybnit věrohodnost svědka A. B. poukazem na případné nesrovnalosti v jeho výpovědích nebo zpochybněním jeho motivace. To se mu však nepodařilo. Odsouzení stěžovatele soudy navíc nezaložily v rozhodující míře na výpovědi tohoto svědka, ale na řadě dalších důkazů. Stěžovatel tak podle Soudu neprokázal, že omezení práv obhajoby bylo do té míry zásadní, že by tím byla narušena celková spravedlnost řízení.
Výše uvedená rozhodnutí jsou konečná. Jejich úplné znění v anglickém jazyce najdete v databázi Evropského soudu pro lidská práva.
Přibližně měsíc po vydání rozhodnutí se objeví jejich anotace také v české databázi eslp.justice.cz.
Kancelář vládního zmocněnce
12. ledna 2023
Poslední zprávy z rubriky Zákony a právo:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
?