Embargo na ruskou ropu připravuje Moskvu o 160 milionů eur denně, počítá institut

Obchodní válka, kterou Západ vyhlásil Rusku v obchodování s energetickými surovinami, začíná přinášet ovoce. Uvedlo to dnes nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA), jehož analytici spočítali, že kvůli embargu na ruskou ropu Moskva v prosinci přicházela odhadem o 160 milionů eur (3,8 miliardy Kč) denně. To výrazně omezuje schopnost prezidenta Vladimira Putina financovat válku na Ukrajině. Rusko ale na vývozu fosilních paliv stále vydělává odhadem 640 milionů eur (15,4 miliardy Kč) denně.

Zpráva institutu CREA uvádí, že opatření západních zemí byla do značné míry zodpovědná za to, že Rusku v prosinci o 17 procent klesly příjmy z vývozu fosilních paliv. Znamená to, že Rusko - jeden z největších světových producentů a vývozců ropy - zaznamenalo propad příjmů z vývozu fosilních paliv na nejnižší úroveň od konce loňského února, kdy Putin zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu.

"Zákaz těžby ropy ze strany EU a omezení cen ropy konečně začaly platit. Dopady jsou podle očekávání velmi významné," uvedl vedoucí analytik institutu CREA Lauri Myllyvirta. "Ukazuje se tak, že máme nástroje, které Ukrajině pomohou zvítězit nad ruskou agresí. Je nezbytné snížit cenový strop na úroveň, která Kremlu odepře zdanitelné zisky z ropy, a omezit zbývající dovoz ropy a plynu z Ruska," dodal Myllyvirta.

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Austrálie a Evropská unie zavedly od 5. prosince cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy. Stalo se tak současně s krokem EU a Británie, které zavedly zákaz dovozu ruské ropy po moři. Výjimku má ropovod Družba, který zásobuje ropou vnitrozemské státy EU včetně České republiky.

Analytici trhu s energiemi se stavěli skepticky vůči dopadům cenového stropu na ruskou ropu. Zejména proto, že Moskva byla velkou část ropy dodávané po moři původně do Evropy schopna přesměrovat do Číny, Indie a Turecka. Rusko na konci prosince reagovalo na opatření západních států zákazem prodeje ropy do zemí, které dodržují cenový strop.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už dříve řekl, že cenový strop na ruskou ropu neovlivní schopnost Ruska pokračovat ve speciální vojenské operaci, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu. Peskov také varoval, že opatření destabilizuje světový trh s energetickými surovinami, uvedla agentura Reuters.

Ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleh Ustěnko uvedl, že je sice dobrou zprávou, že Rusko v důsledku opatření Západu přichází o příjmy z vývozu fosilních paliv, ale že to "rozhodně nestačí". Zopakoval Zelenského volání po cenovém stropu, který by byl stanoven na mnohem nižší úrovni. Na briefingu také uvedl, že při každé eskalaci ekonomických sankcí proti Kremlu by se měl cenový strop snížit na cílové rozmezí 20 až 30 dolarů za barel. Podle Ustenka není důvod vyčkávat. "To už je teď jasné," dodal.

Zpráva CREA uvádí, že protiruská opatření západních států způsobila pokles objemu dodávek a cen ruské ropy, což snížilo příjmy země z vývozu o 180 milionů eur denně. Institut uvádí, že zvýšením vývozu rafinovaných ropných produktů do EU a zbytku světa se Moskvě podařilo získat zpět 20 milionů eur denně, což od vstupu západních opatření v platnost znamená čistou denní ztrátu 160 milionů eur.

Ve zprávě finského institutu se rovněž uvádí, že snížení cenového limitu na ruskou ropu na 25 až 30 dolarů za barel by snížilo příjmy Ruska z vývozu ropy nejméně o 100 milionů eur denně. Uvedené cenové pásmo je podle institutu stále vysoko nad náklady na těžbu a přepravu. Rusko podle zprávy CREA nenašlo smysluplnou alternativu k plavidlům vlastněným nebo pojištěným v zemích G7 pro přepravu ruské ropy a ropných produktů z přístavů v Baltském a Černém moři.