Růst spotřebitelských cen napříč Evropou slábne (Ranní zpráva z finančního trhu)

Ceny průmyslových výrobců v eurozóně pravděpodobně v listopadu pokračovaly v meziměsíčním poklesu. Působily především výrazně nižší velkoobchodní ceny energií. Zveřejněna bude také italská a polská inflace za prosinec. Zajímavé bude sledovat, zda podobně jako v dalších evropských státech, skončí oba tyto ukazatele pod odhady. V USA pozornost přitáhne ADP report o vývoji americké zaměstnanosti, který předchází ostře sledované zítřejší oficiální statistiky z trhu práce, tzv. nonfarm payrolls.

Skončí i italská a polská inflace pod odhady?

Dnešek bude ve znamení cenových statistik z Evropy a údajů o vývoji zaměstnanosti v USA. Ceny průmyslových výrobců v eurozóně podle očekávání trhu v listopadu nadále meziměsíčně klesaly. Po říjnovém poklesu o 2,9 % by se měly snížit v průměru o 0,8 % m/m. Důvodem je především výrazný pokles cen ropy, elektřiny a plynu na světových trzích. Vlivem snižující se poptávky a zlepšující se situace v dodavatelských řetězcích se však zmírňují i tlaky na růst cen průmyslového zboží. Po níže zmíněných slabších odhadech inflace z řady evropských zemí bude dnes sledován i prosincový údaj pro Itálii, kde se čeká její mírný pokles z 12,6 % na 12,3 % y/y. Také ve středoevropském regionu bude v centru pozornosti inflace, a to ta polská. Podle tržního konsensu by v meziročním vyjádření mělo dojít k jejímu nepatrnému snížení z 17,5 % na 17,4 %. ADP report byl měl ukázat na prosincový nárůst počtu nově vytvořených míst na americkém trhu práce a stvrdit tak jeho napjatost. Hlavními daty tohoto týdne však pro finanční trh budou až zítřejší oficiální statistiky z nezemědělského sektoru (tzv. nonfarm payrolls). Zde je naproti tomu očekáváno zmírnění tempa růstu zaměstnanosti z 263 tis. na 200 tis. nových pracovních míst.

Inflace klesá napříč Evropou

Francouzská inflace skončila v prosinci výrazně pod odhady. Spotřebitelské ceny po listopadovém růstu o 0,4 % v průměru meziměsíčně klesly o 0,1 %. V meziročním vyjádření se inflace snížila na 6,7 % po rekordních 7,1 % v říjnu a listopadu. Tržní konsensus přitom počítal s další akcelerací na 7,3 %. Důvodem oproti očekávání nižší inflace byla především slabší dynamika cen energií, včetně pohonných hmot. Tlak na růst inflace ze strany cen energií však na začátku letošního roku pravděpodobně opět zesílí, když dojde k úplnému zrušení státních dodací na prodej pohonných hmot a také ke zvýšení stropů na ceny elektřiny a plynu. Nižší dynamika se však v prosinci netýkala pouze cen energií, ale i služeb. To by již mohl být signál zmírňujících se poptávkových tlaků. Podle dříve zveřejněných předběžných odhadů byl růst spotřebitelských cen ve srovnání s očekáváními nižší také v Německu a Španělsku. Je tak pravděpodobné, že i odhad za celou eurozónu, který bude zveřejněný v pátek, bude nižší, než analytici čekali. Aktuální tržní konsensus, který nezohledňuje nově zveřejněná data činí 9,5 % y/y. Skutečná hodnota bude zřejmě blíže k 9 %.

Konečné odhady evropských PMI za prosinec přinesly mírnou vzestupnou revizi, americký ISM naopak pokračoval v poklesu. Vzestupná revize se týkala jak PMI z oblasti služeb, tak i kompozitního ukazatele, a to jak v případě Německa, tak i celé eurozóny. Nadále ale platí, že i přes korekci z posledních měsíců zůstávají indexy PMI kolem 49 bodů, tedy v pásmu kontrakce. Tam setrval i americký ISM index ze zpracovatelského průmyslu, když zhruba v souladu s očekáváními došlo k jeho snížení z 49,0 b. na 48,4 b.

Polská centrální banka podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba tak zůstává na 6,75 %.

Česká koruna včera prolomila hranici 24 za euro. Kurz tuzemské měny se tak již nyní blíží historicky nejsilnější úrovni mírně pod 23,90 CZK/EUR, které bylo dosaženo zhruba v polovině roku 2008, tedy v předvečer globální finanční krize. Silný posilující trend koruny z posledních dnů je však těžké vysvětlit ekonomickými daty. Ty naopak spíše hrají v její neprospěch. Zmínit lze problém tzv. dvojího deficitu, tedy výrazného schodku veřejných financí a deficitu na běžném účtu platební bilance. V neprospěch koruny hraje i očekávané pokračování zužujícího se úrokového diferenciálu, když zatímco ČNB již se zvyšováním úrokových sazeb pravděpodobně skončila, tak ECB a americký Fed v tom budou beze sporu dále pokračovat. Negativním faktorem je i nastupující recese tuzemské ekonomiky. Otázkou tedy je, jak dlouho, navzdory slabým ekonomickým fundamentům, silná koruna přetrvá. Celému středoevropskému regionu, spolu s korunou opět posílila i maďarská a polská měna, nyní pomáhá stále poměrně silné euro vůči americkému dolaru. Jeho kurz se včera pohyboval kolem 1,06 USD/EUR. Na výraznější pohyby na středoevropském měnovém trhu má rovněž vliv otevírání nových obchodních pozic, které je se začátkem nového roku běžně spjato.

Ve večerních hodinách zveřejněný zápis z posledního zasedání Fedu potvrdil odhodlání americké centrální banky dále zvyšovat úrokové sazby, a to i přesto, že to může vést k recesi ekonomiky a nárůstu nezaměstnanosti. Členové FOMC rovněž vyjádřili znepokojení nad tržním očekáváním ohledně jejich dalších kroků. Finanční trh totiž již pro druhou polovinu letošního roku počítá se snižováním sazeb Fedu. S tím však na druhou stranu nepočítá ani jeden člen FOMC. Nedůvěra investorů na finančních trzích v odhodlání Fedu držet sazby na vyšší úrovni po delší dobu může podle členů FOMC ztížit snahu o zkrocení inflace.