Vyspělé ekonomiky se nacházejí na hranici hospodářské recese, ČR již v recesi je

Jednou z neznámých pro nadcházející rok je to, jak prudce zpomalí globální ekonomika a zda se větší část vyspělých zemí dokáže vyhnout hospodářské recesi. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na začátku letošního roku uvedla, že se letos třetina světa propadne do hospodářské recese. Podle zatím aktuální prognózy MMF letos globální ekonomika zpomalí na 2,7 %, přičemž tzv. vyspělé ekonomiky porostou jen o 1,1 %. Rozhodně nelze vyloučit, že MMF svoji prognózu pro letošek ještě zhorší.

Důvody předpokládaného letošního slabého růstu HDP či dokonce recese lze hledat v právě skončeném loňském roce. Velmi vysoká inflace a to nejen kvůli vysokým cenám energií. V návaznosti na inflaci centrální banky v eurozóně i v USA začaly prudce zvyšovat úrokové sazby. Zapomínat nelze na narušené a jen pozvolna se stabilizující dodavatelsko-odběratelské řetězce. A v neposlední řadě válka na Ukrajině, která se podepsala pod prudký růst cen elektřiny a zemního plynu primárně v Evropě.

Větší šanci na negativní růst HDP mají letos vyspělé země. Na hranici hospodářské recese budou letos balancovat velké evropské ekonomiky jako např. Německo či Itálie a tím pádem tedy i celá eurozóna. To samé platí i pro Velkou Británii. A při pohledu na výnosovou křivku amerických dluhopisů nelze vyloučit ani recesi v USA. O poznání lépe by na tom měly být rychle se rozvíjející země (EM) a to především ty asijské v čele s Indií. Otazník je u Číny, respektive bude záležet na tom, jak rychle si Čína dokáže poradit s covidovou pandemií.

A jak na tom bude ČR? Ta se v technické hospodářské recesi již velmi pravděpodobně nachází od 3. čtvrtletí loňského roku, kdy HDP mezikvartálně poklesl o 0,2 %. Aktuálně probíhající pokles HDP podporují i slabá čísla z maloobchodu či zhoršující se situace v tuzemském průmyslu. Otázkou tak není, zda se ČR do recese dostane, ale jak dlouho bude domácí hospodářská recese trvat a jak hluboká bude. Po větší část letošního roku lze bohužel počítat s utlumenou hospodářskou aktivitou tuzemské ekonomiky a pozvolným nárůstem nezaměstnanosti. Jestli hledat pozitiva, tak alespoň v tom směru, že již téměř jistě nedojde k naplnění černého scénáře nuceného omezení výroby průmyslových podniků kvůli nedostatku zemního plynu.

Miroslav Novák

Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.

AKCENTA CZ

AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 46 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.

Více informací na: https://www.akcentacz.cz/