Zrušení lékařských prohlídek se dotkne méně lidí, přesto ho pocítí miliony zaměstnanců - Hospodářské noviny

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) hodlá proškrtat současný systém povinných lékařských prohlídek v zaměstnání. Změny sice anoncoval už dřív, několik měsíců ale trvalo, než našel konečnou podobu. Lékařům se nelíbil požadavek profesních organizací, jako jsou Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy, osvobodit od povinnosti zaměstnance ve dvou ze současných čtyř kategorií měřících rizikovost dané práce.

Kompromis se nakonec dotkne „jen“ zaměstnanců v první kategorii, což je přesto velká změna - jde o většinu prací, jež lze vykonávat z kanceláře. Odpadne i povinnost držitelům řidičských průkazů chodit k lékaři kvůli tomu, aby v práci mohli řídit služební vůz. Některé změny začnou platit už za dva týdny - začátkem roku 2023.

Vstupní prohlídky jsou zakotvené v zákoně o specifických zdravotních službách. K projednání do sněmovny půjde novela tohoto zákona v prvním čtvrtletí příštího roku. Podle Válka je reálné ji prosadit do konce roku 2023. Ve vládě na těchto úpravách panuje shoda. Novela má být součástí takzvaného antibyrokratického balíčku, který s jednotlivými úřady připravuje ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti).

Ještě rychleji, už začátkem nadcházejícího roku, mají být zrušené pravidelné lékařské prohlídky. Ty musí dosud zaměstnanci v první kategorii absolvovat jednou za šest let, případně - po dovršení 50 let - každé čtyři roky. K této úpravě není potřeba měnit zákon, který by musel projít parlamentem. Ministerstvu stačí upravit vyhlášku, což hodlá stihnout do konce prosince.

„Zdravotní prohlídky, které se dělají od stolu, jsou zbytečná byrokracie. Totéž platí o prohlídkách pro takzvané řidiče referenty. Člověk je kvalifikovaný, že může řídit auto. Ale najednou, když je to v zaměstnání, musí k lékaři,“ říká Šalomoun.

Opozice je ale zatím ke změně rezervovaná. „Vstupní prohlídka nikdy není na škodu. Někteří lidé vynechávají preventivní prohlídky a vstupní prohlídka je pak tím, co je dovede, aby ke svému lékaři zašli,“ myslí si lékař a poslanec Jiří Mašek (ANO).

Válek souhlasí, že prevence je důležitá. „Zaměstnavatel stále může rozhodnout, že prohlídky i u těchto nerizikových prací budou zachovány. Návrhem dochází u nerizikových prací k úpravě tak, že místo povinných budou prohlídky dobrovolné,1* vysvětluje mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob. Zároveň však namítá, že dosavadní systém, kdy lidé vstupními prohlídkami občas nahrazují prohlídky preventivní, není přijatelný.

„Pracovnělékařské prohlídky jsou prohlídkami hrazenými zaměstnavatelem, nikoliv veřejným zdravotním pojištěním. Není možné, aby za náklady zaměstnavatele byly prováděny běžné preventivní prohlídky, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění,* argumentuje Jakob.

Největší diskusi odborníci vedli o tom, zda do změn zařadit i druhou kategorii rizikovosti práce. Rozlišení mezi těmito kategoriemi není snadné, zaměstnavatel musí posuzovat celkem 13 rizikových faktorů, jako jsou prach, hluk, fyzická námaha, zátěž teplem, ale třeba i zraková či psychická zátěž. Pokud některý z těchto faktorů může mít na zdraví pracovníků i jen výjimečně vliv, mělo by se zvážit zařazení do druhé kategorie, byť u dané práce nejsou překračovány žádné zákonné hygienické limity.

„Většina kancelářských prací je jednička, ale neplatí to vždy. Když převažuje třeba práce na počítači a hodně se zatěžují oči, může to pro citlivější lidi být rizikovější, a tedy posouzeno jako kategorie dvě,“ říká bývalá hlavní hygienička Jarmila Rážová.

Proti zahrnutí druhé kategorie byl například předseda výboru Společnosti pracovního lékařství Milan Tuček. Ten v dopisu Válkovi z letošního června píše, že právě druhá skupina je z pohledu vzniku nemocí z povolání přelomovou. Do roku 2020 - pozdější statistiky jsou významně zkreslené covidem-19 - vznikalo pravidelně 25 procent nemocí z povolání právě u prací zařazených v druhé kategorii.

Zřejmé však je, že zaměstnavatelům - kteří na svoje náklady musí vstupní prohlídky hradit - by se zahrnutím druhé kategorie významně zlehčil život. Podle údajů z informačního systému Kategorizace prací do některé z rizikových skupin, tedy počínaje druhou kategorií, spadalo ke konci roku 2021 přes 2,3 milionu zaměstnanců. Všichni ostatní, řádově kolem dvou milionů lidí, pak v tomto systému nejsou evidováni a automaticky spadají do kategorie první.