ESG v Číně a z něj plynoucí příležitosti

15.12.2022 / 08:43 | Aktualizováno: 15.12.2022 / 08:49

Environmental, Social and Corporate Governance, zkráceně ESG, volně do češtiny přeloženo jako zodpovědné vedení firem ve vztahu k životnímu prostředí, společnosti a řízení rizik. V Evropě již nějakou dobu žhavý pojem a nejinak je tomu i v Číně. V posledních letech Čína za účelem podpory ekonomického rozvoje a dosažení cílů uhlíkového maxima do 2030 a uhlíkové neutrality do 2060 zavádí politiky a opatření na podporu budování zeleného a nízkouhlíkového rozvoje a růstu. ESG, jako konkrétní projekce konceptu udržitelného rozvoje v podnikání a investiční praxi, se stává čím dál tím více skloňovaným pojmem. V důsledku toho se regulační politika ESG v Číně a zveřejňování informací postupně zlepšují. S tím samozřejmě přichází nové možnosti také pro české společnosti.

V současnosti není v Říši středu zveřejňování informací souvisejících s ESG legislativně ošetřeno, je tak pouze doporučeno převážně na dobrovolném základě. ESG je nejen důležitým základem pro regulační orgány, obchodní management a spotřebitele k posouzení podnikových hodnot, ale také referenčním indexem pro investory při rozhodování o investicích.

V lednu tohoto roku tak například šanghajská burza oznámila, že 50 společností v jejím STAR MARKETU zveřejní zprávu týkající se vlastního ESG. V dubnu vydala China Securities Regulatory Commission (CSRC) Pokyny pro řízení vztahů s investory na burze kótovaných společností, které ESG poprvé zahrnuly do komunikačního obsahu řízení vztahů s investory.

Počet společností kótovaných na burzách v Šanghaji či Šen-čenu, které zveřejňují zprávy o společenské odpovědnosti nebo zprávy ESG, se rok od roku zvyšuje. Údaje ukazují, že 1130 společností kótovaných na těchto dvou burzách zveřejnilo v roce 2021 zprávy související s ESG, což představuje 26,9 % kótovaných společností. V roce 2019 to bylo pouze 371 z nich.

Rozsah čínských veřejných fondů pro ESG se podle statistik China Responsible Investment Forum zvýšil z 29,44 miliard RMB (96,32 miliard Kč) v roce 2013 na 597,5 miliard RMB (1,95 trilionů Kč) v roce 2021, což je téměř 20násobný nárůst. Ve srovnání s mezinárodním trhem začaly investice do ESG v Číně poměrně pozdě, ale rostou raketovou rychlostí. Analytici dále očekávají, že rozsah čínských investic do ESG dosáhne do roku 2025 20 až 30 bilionů RMB (65,4 – 98,2 bilionů Kč).

V červenci tohoto roku oficiálně zveřejnil Výbor pro standardy zelených dluhopisů „Principy zelených dluhopisů v Číně“, definující zelené dluhopisy jako takové a s ním i čtyři základní prvky, realizující integraci s mezinárodními standardy zelených dluhopisů a označující sjednocení vydávání zelených dluhopisů.

Se sjednocením standardů zelených dluhopisů a rozvojem oborových norem trh zelených dluhopisů zrychluje svou expanzi. Data ukazují, že k 6. listopadu činila emisní škála zelených dluhopisů v letošním roce 713,03 miliard RMB (2,33 trilionů Kč), s meziročním růstem přibližně 48,85 %. Množství zelených dluhopisů vydaných v prvních třech čtvrtletích letošního roku předčilo celý rok loňský.

Kromě toho, dle statistik Výzkumného úřadu Čínské lidové banky, do konce června 2022 činila celková hodnota čínských zelených dluhopisů 1,2 bilionu RMB (3,93 bilionu Kč), čímž se řadí na druhé místo na světě.

Z veškerých výše uvedených čísel a statistik je více než zřejmé, že Čína nebere ESG na lehkou váhu. Čínský systém ESG má však své vlastní charakteristické vlastnosti. Za prvé, velké množství podniků zatím stále nemá dostatečné povědomí o konceptu ESG. Postrádají iniciativu při zveřejňování informací a pokud, tak je nedostatečné a kvalita dat není vysoká; Za druhé, příslušné zásady postrádají jednotné standardy a systém zveřejňování ESG informací jednotlivých podniků není dokonalý; Za třetí, systém hodnocení ESG se stále vyvíjí a téměř každý rok dochází k novým změnám. Různé systémy hodnocení ESG vedou k různým výsledkům.

Situace v ČR je podobná. České firmy mimo finanční sektor zatím nemají zákonem danou povinnost disponovat konkrétní ESG strategií, přesto jich tak čím dál více tím více dobrovolně činí. Platí tak, že společnosti, které jsou v tomto směru aktivní už teď, si vytvářejí dobré marketingové podmínky z hlediska public relations i řízení lidských zdrojů. Navíc budou mít lepší výchozí pozici při plnění povinností podle připravované právní úpravy nefinančního reportingu, pravidel náležité péče v oblasti lidských práv a životního prostředí. Nadto můžeme sledovat i trend, kdy v rámci trhu už teď vznikají kompletně nové produkty a sektory, které vycházejí přímo z ESG principů.

Ač je čínský trh největší na světě, je vždy potřeba zdůraznit, že má řadu bariér a vstup na něj je poměrně komplikovaný. Místní vlády sice již nyní nabízejí řadu podpor firmám, avšak malé zahraniční společnosti na tyto pobídky často nedosáhnou. Příležitost českých firem je tak ve spolupráci s těmi čínskými, které budou v budoucnu stále častěji hledat chytrá ESG řešení. V rámci letošního projektu PROPEA ZÚ Peking spolu s implementátorem projektu, společností Shenzhen Nongchao International Consulting Co., Ltd., připravil plán pro vstup na čínský trh pro českou firmu Digital and Legal a její ESG projekt Green0meter. Velvyslanectví České republiky v Pekingu bude projekt PROPEA realizovat i v roce 2023 a je připraveno českým subjektům pomoci se vstupem na čínský trh nejen s jejich ESG projekty.

Adam Kupka, ekonomický diplomat ZÚ Peking