Nová jména bankovní rady ČNB jsou známa. Jejím posledním „jestřábem“ tak od února bude Holub, Tomáš Holub

Noví členové bankovní rady jsou známi. Prezident Miloš Zeman dnes jimi jmenoval Jana Procházku, dosavadního šéfa pojišťovny EGAP a Jan Kubíčka, šéfa Úřadu Národní rozpočtové rady. Prezident Zeman se při jejich jmenování vyslovil pro to, aby se úrokové sazby ČNB dále nezvyšovaly, takže je zřejmé, že posledním „jestřábem“ bankovní rady zůstane od února Holub. Tomáš Holub.

Jména nových radních nejsou z hlediska trhu příliš zásadní, protože jejich jmenování prakticky nemá šanci změnit aktuální nastavení přístupu k měnové politice ČNB. Naopak, nynější přístup ještě utvrdí. Nová jména bankovních radních, jmenovaných letos na přelomu jara a léta, byla zásadnější, neboť „revolučně“ měnovou politiku ČNB proměňovala. Nynější obměna bankovní rady žádnou zásadní změnu nepřinese.  

Končící radní Oldřich Dědek už další mandát mít ze zákona nemůže, neboť v polovině února bude mít za sebou hned dva. V bankovní radě zasedal totiž už v letech 1999 až 2005. Stávající viceguvernér Marek Mora pak patří k menšině radních, která zastává názor, že ČNB by měla základní úrokovou sazbu zvyšovat mnohem výrazněji nad stávající úroveň sedmi procent. S takovým názorem se ale neztotožňuje ani prezident Zeman, ani guvernér ČNB Aleš Michl. A právě to jsou klíčové osoby, které o nových jménech v bankovní radě rozhodovaly. Na postu viceguvernéra proto Moru od února nahradí Jan Frait, nynější řadový radní.

Bylo krajně nepravděpodobné, že by prezident Zeman jmenoval do bankovní rady takové osoby, které by byly ve fundamentálním názorovém rozporu s guvernérem. Proto lze očekávat, že bankovní rada ČNB bude od února, kdy oběma dnes jmenovaným radním začíná platit mandát, ve svém postoji alespoň zpočátku ještě jednotnější než dosud, kdy pravidelně hlasuje v poměru 5 ku 2 ve prospěch zachování sazeb na stávající úrovni. Vedle Mory hlasuje opakovaně pro zvýšení už jen zmíněný radní Holub, který se tak po jmenování dvou nových radních velmi pravděpodobně ocitne v pozici „samotného vojáka v poli“, tedy za stávajících podmínek jediného a posledního „jestřába“ bankovní rady ČNB.

Únorová obměna bankovní rady by tedy rozhodně neměla být tak přelomovou proměnou tohoto tělesa, jakou bylo jmenování nového guvernéra a tří dalších radních letos na přelomu jara a léta. Nelze tedy ani čekat žádnou zásadnější změnu měnové politiky ČNB. Nadále je třeba počítat s politikou udržování základní sazby na úrovni sedmi procent a se zahájením jejího pozvolného snižování nejdříve ve druhé polovině roku 2023, a to vše při pokračující deklarované připravenosti centrální banky intervenovat na devizovém trhu v případě potřeby za stabilizaci a posílení koruny.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Okomentovat na Facebooku