cnb.cz (ČNB)
Makroekonomika  |  21.05.2024 00:00:00

Vstup do eurozóny je otázka na politiky (Tomáš Holub)

 

Rozhovor s Tomášem Holubem, členem bankovní rady ČNB
Vladimír Kroc (Český rozhlas Radiožurnál 20. 5. 2024, pořad Dvacet minut Radiožurnálu)

„Za sebe bych si dokázal představit, že na konci letošního roku bude základní sazba ČNB i o něco níže, než 4,5 procenta,“ řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub. V rozhovoru také uvedl, že tempo snižování úrokových sazeb může v dalším průběhu roku zvolnit. „Dříve nebo později určitě přejdeme z tempa 50 bodů na 25. Jestli to bude už v červnu, to bych nepředjímal,“ poznamenal. V pořadu se Tomáš Holub vyjádřil rovněž k debatám o vstupu do eurozóny.

Vybrané citace

Čekali jsme, že inflace z našeho dvouprocentního cíle zrychlí (v dubnu) na dva a půl procenta. Část zrychlení proto překvapivá nebyla, ale o čtyři desetiny vyšší ceny potravin překvapení byly.

S kolegou viceguvernérem Fraitem jsme hlasovali pro rychlejší snížení (na zasedání) koncem března. Pro mě to byla reakce na to, že únorová čísla inflace byla překvapivě nízká. Vrátili jsme se tak na náš cíl rychleji, než jsme čekali. A vložit do tohoto cyklu snižování sazeb jeden výraznější krok by pro mě byla zřetelná reakce na pozitivní překvapení v inflaci.

Nové informace, které se objevily mezi březnem a květnem, mluvily spíš pro pokračování v dosavadním tempu snižování úrokových sazeb o půl procentního bodu. Byl to jednak posun očekávání finančních trhů ohledně tempa a načasování snižování úrokových sazeb Evropské centrální banky a amerického Fedu. Zdá se, že počátkem letošního roku je také o něco rychlejší mzdový růst české ekonomiky, než jsme si mysleli. A zároveň v té době byl také slabší kurz koruny vůči euru, než jsme očekávali.

Kdybychom šli dolů o tři čtvrtě procentního bodu už v březnu, tak by se nic dramatického nestalo. V podstatě jsme se ocitli v situaci, kdy jsou úrokové sazby relativně vysoké v nominálním vyjádření oproti tomu, kde máme inflaci. Ať už je inflace dvě nebo tři procenta, tak stávající úroková sazba 5,25 je poměrně přísné nastavení měnové politiky. A je tam prostor pro další snižování. Ale poslední informace spíš mluví pro to, aby se tempo snižování dále nezrychlovalo.

Dříve nebo později určitě přejdeme z tempa 50 bodů na 25. Jestli to bude už v červnu, to bych nepředjímal. Mezitím dostaneme ještě květnová čísla inflace a uvidíme, jestli se překvapivý vývoj potravin trošku nezkoriguje. Uvidíme také další vývoj kurzu koruny. A jak jsem zmiňoval, pro mě osobně bude důležitý i vývoj mezd v české ekonomice. Pokud by byl rychlý, tak je to argument pro pomalejší tempo snižování sazeb.

Je do určité míry možné, že obchodní řetězce část zdražení potravin, které by se normálně odehrálo v lednu či únoru, odložily a realizovaly až teď, jelikož na začátku roku byly pod poměrně velkým mediálním tlakem a tlakem veřejnosti. Ale nedělal bych ukvapené závěry. Zajímat mě bude číslo minimálně i za květen. Každopádně, když se podíváme na poslední čísla o vývoji cen v zemědělství a potravinářském průmyslu, tak tam žádný tlak na růst cen potravin není.

Konečně začíná docházet k oživení spotřeby domácností, která byla extrémně utlumená v posledních letech. Částečně to bylo přirozené a bylo to dané tím, že ceny narostly rychleji než mzdy, domácnostem tak klesly jejich reálné příjmy. A domácnosti musely spotřebu nějakým způsobem omezit. Ale u nás zároveň došlo k nárůstu míry úspor, to znamená, že se lidi jakoby lekli té situace, měli obavy z budoucnosti a tak si vytvářeli z opatrnosti i nestandardně vysoké úspory. K tomu částečně motivovaly i zvýšené úrokové sazby.

Jedním z otazníků budoucího vývoje je, jak rychle budou domácnosti míru úspor snižovat, protože to bude přispívat k oživení spotřeby a maloobchodních tržeb. Poslední čísla z maloobchodu vyznívají tak, že nastartování spotřeby by možná mohlo být i o něco robustnější, než si dosud myslíme.

Za sebe bych si dokázal představit, že na konci letošního roku bude základní sazba ČNB i o něco níže, než 4,5 procenta. Ale samozřejmě není možné se k tomu dopředu zavázat. Musíme pozorně sledovat vývoj a reagovat na nově přicházející informace.

Koruna může dál posilovat, ale nutně nemusí. Střetávají se tam dva protisměrné faktory. Na jednu stranu ve prospěch koruny mluví to, že se oproti předchozím letům výrazně zlepšil náš zahraniční obchod. A naproti tomu to, že jsme začali snižovat úrokové sazby výrazně dřív a rychleji než ECB, samozřejmě uzavírá rozdíl mezi korunovými a eurovými úrokovými sazbami. A to působí proti koruně. Teď když vyšla (za duben) vyšší než očekávaná inflace, tak trh usoudil, že budeme snižovat sazby pozvolněji, než se doposud očekávalo. A to byl faktor, který koruně pomohl posílit. Ale jestli jí to dalo setrvalejší impuls, to nevím. Spíš si to nemyslím. Kurz je ale velice těžké předvídat.

Minimálně formálně máme závazek euro v budoucnu přijmout. Samozřejmě načasování je v našich rukách. Takže ano, je to naše budoucnost, ale debata se nyní vede o tom, jak blízká či vzdálená.

Myslím, že česká ekonomika, tak jak v předchozích desetiletích doháněla vyspělé evropské země, tak se dostala do stavu, kdy přínosy i náklady přijetí eura jsou relativně malé. A ekonom seriózně nedokáže posoudit, zda převažuje to či ono. Hlavní přínos je nepochybně pro exportní podniky. Došlo by k eliminaci či snížení transakčních nákladů spojených se směnou měn a se zajišťováním kurzového rizika. Tyto náklady jsme před několika lety odhadli na 0,2 až 0,4 procenta HDP. Bavíme se tak o nákladu v řádu zhruba 15 až 20 miliard korun ročně, což není zanedbatelné. Ale pohledem makroekonoma není eliminace těchto nákladů nic, co by nám zajistilo nehynoucí prosperitu.

Hlavní náklad přijetí eura je o tom, že bychom se vzdali nezávislé měnové politiky a pružného kurzu koruny vůči euru, jako tlumičů šoků, které se mohou hodit ve špatných časech.

Zda a kdy Česko vstoupí do eurozóny, je těžká otázka, možná spíše na politiky. To, že ekonom nyní nedokáže seriózně říci, zda převažují náklady nebo přínosy, zároveň posiluje argument, že je to primárně politické rozhodnutí. A politické rozhodnutí se nemůže odehrát nezávisle na rozložení názorů v populaci. A to je momentálně k přijetí eura dost skeptické. Takže nejdříve by muselo dojít ke změně nálad ve společnosti a teprve potom by se toho možná politická reprezentace aktivně ujala.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Po 10:12  Čínská PBOC nečekaně snížila sazby Vladimír Urbánek (Kurzy.cz)
Po   9:38  Čínská ekonomika je stále pod tlakem díky nemovitostnímu trhu Research (Česká spořitelna)
Po   8:31  Škody způsobené největším IT výpadkem dějin dosahují 600 miliard korun Lukáš Kovanda, Ph.D. (Trinity Bank)
Ne 22:32  Eventuální vítězství Donald Trumpa a dopad na trhy Kryštof Míšek (Argos Capital)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688