Vztahy Evropské unie a zemí západního Balkánu po summitu v Tiraně

Země Západního Balkánu se nacházejí v srdci Evropy a geograficky jsou obklopeny členskými státy Evropské unie. Spolupráce a integrační procesy tak stojí v čele vztahů Evropské unie a západobalkánského regionu. Nejaktuálnějším projevem vzájemného sbližování se stal summit v albánské Tiraně, který představoval příležitostí k tomu, aby byl význam strategického partnerství mezi EU a západním Balkánem opětovně potvrzen .

Integrace západního Balkánu je společným cílem Evropské unie. Šest zemí tohoto evropského regionu je v různé fázi integračního procesu a velká část z nich se na pomezí přístupových jednání nachází již přes jednu dekádu. Přístupová jednání byla zahájena se Severní Makedonií, Černou Horou, Srbskem a Albánií. V říjnu 2022 vydala Evropská komise doporučení, aby byla na seznam kandidátů zařazena i Bosna a Hercegovina. O udělení kandidátského statusu Bosně a Hercegovině by se pod českým předsednictvím mohlo rozhodnou do konce roku. Po několikaleté stagnaci debatu o znovunastartování procesu rozšíření Unie o západní Balkán v Evropské unii oživila především válka na Ukrajině a s tím související obavy z možné destabilizace celého regionu.

Všichni partneři ze západního Balkánu mají s EU uzavřeny dohody o stabilizaci a přidružení, které otevírají obchod a sbližují region s normami EU. Unie dále úzce spolupracuje při řešení společných bezpečnostních výzev a poskytuje zemím regionu politickou i finanční podporu k budování společné prosperity.

Strategie EU pro západní Balkán, kterou Evropská komise přijala v roce 2018, stanovila jako cíle rozšíření a prohloubení dialogů v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky a Společné bezpečnostní a obranné politiky, zvýšení příspěvků západního Balkánu do misí a operací EU a další rozvoj spolupráce v oblasti hybridních hrozeb, zpravodajských služeb, vesmírných otázek a reformy obranného a bezpečnostního sektoru.

Historicky první summit v regionu západního Balkánu

Vedoucí představitelé zemí západního Balkánu se 6. prosince setkali v albánské Tiraně k příležitosti vůbec prvního summitu vedoucích představitelů Evropské unie pořádaného v regionu západního Balkánu. Summit navázal na setkání v Bruselu před šesti měsíci, na kterém v závěrečné tiskové konferenci lídři Srbska, Severní Makedonie a Albánie vyjádřili svou frustraci z pomalého pokroku evropské integrace. V případě úterního jednání se jeho výsledky zdály být pro obě strany uspokojivější. „Poprvé se na Balkán pohlíží jako na geopolitický a strategický důvod, nad kterým by Evropská unie měla uvažovat hlouběji,“ uvedl albánský premiér Edi Rama.

Mezi stěžejní otázky summitu v Tiraně patřilo řešení výzev, které představuje migrace a boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, posílení bezpečnosti a budování odolnosti vůči zahraničnímu vměšování, posílení angažovanosti v oblasti politických kontaktů i v rámci jednotlivých politiky a nalezení společných řešení důsledků agrese Ruska vůči Ukrajině.

Hlavní výsledky

Již v úvodu dosáhl summit hmatatelných výsledků. Zasedající státy se na jeho okraji shodly na dohodě o vzájemných cenách za roaming mezi EU a západobalkánskými státy. Od října 2023 budou náklady na roaming mezi EU a západním Balkánem sníženy a v roce 2027 by měly být již zcela odstraněny.

EU rovněž vyzvala k „rychlému sladění“ vízové politiky mezi unijními státy a členy západního Balkánu a k tomu, aby se země, které nejsou členy EU, zavázaly dodržovat své readmisní dohody. Cílem je snížit počet nelegálních vstupů migrantů do EU západobalkánskou cestou. Dle listopadových dat agentury Frontex vzrostl počet nelegálních překročení vnějších hranic EU meziročně o více než 70 %. Právě zneužívání bezvízového styku mezi zeměmi regionu patří mezi příčiny rostoucích statistik. V předvečer summitu představila Evropská komise plán, jehož součástí je například i rozšíření mandátu Frontexu, aby jeho pracovníci mohli kromě vnější hranice EU působit i na hranicích mezi západobalkánskými státy.

Mezi stěžejní výsledky patří nový balíček EU na podporu energetiky, který pomůže zemím západního Balkánu zmírnit dopady energetické krize a urychlit energetickou transformace. V prohlášení z Tirany je také zdůrazněna pokračující implementace hospodářského a investičního plánu z roku 2020 na podporu regionu, který pomůže posílit ekonomiku a odolnost regionu.

Dlouhodobé spory mezi Srbskem a Kosovem, kde se unijní diplomacie snaží přispět k normalizaci vztahů, však zůstávají i přes nedávné pokroky stále nevyřešeny.

Ve společném prohlášení vydaném po summitu Evropská unie znovu potvrdila svůj „plný a jednoznačný závazek vůči členství západního Balkánu v Evropské unii“. To však musí být dle Tiranského prohlášení založeno na „důvěryhodných reformách ze strany partnerů; spravedlivé a přísné podmíněnosti“.

„Jsme přesvědčeni, že stabilita těchto zemí je důležitá pro naši bezpečnost,“ řekl po summitu novinářům český premiér Petr Fiala. „Považuji za úspěch, že se tento summit vůbec uskutečnil. Atmosféra byla velmi dobrá, což není vždycky samozřejmostí,“ dodal.

Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz

Foto: Evropská rada