Spotřebitelské ceny rostly v listopadu o 16,2 procent meziročně z titulu cen energií, kde meziroční růst podpořila i nízká srovnávací základna

Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 1,2 % zejména kvůli vyšším cenám v oddíle bydlení a v oddíle potravin a nealkoholických nápojů. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 16,2 %, což bylo o 1,1 procentního bodu více než v říjnu. Inflace je od října stále do velké míry ovlivněna vládním opatřením, zejména úsporným energetickým tarifem a odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje. Bez tohoto vlivu by se v listopadu pohybovala nepatrně pod 20 %, dodává hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 1,2 %. V oddíle bydlení se zvýšily především ceny zemního plynu o 14,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny vajec o 11,2 % a brambor o 14,5 % Na snižování celkové cenové hladiny působily v listopadu především ceny v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a olejů o 1,7 % a automobilů o 0,6 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,8 % a ceny služeb o 0,3 %.

„Spotřebitelské ceny vzrostly v listopadu oproti říjnu o 1,2 % a meziročně o 16,2 %. Celková cenová hladina tedy po měsíční pauze opět zrychlila svůj růst. Částečně k tomu přispěla i loňská nižší srovnávací základna, kdy došlo k odpuštění DPH u cen elektřiny a zemního plynu,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Hlavní příčina růstu inflace v listopadu, a to jak z pohledu meziměsíční, tak meziroční dynamiky, byly opět ceny energií. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 16,2 %, což bylo o 1,1 procentního bodu více než v říjnu. Toto zrychlení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení, kde se částečně projevila loňská nulová DPH u cen elektřiny a zemního plynu. Ceny elektřiny byly vlivem vládních úsporných opatření v listopadu nižší o 23,4 % (v říjnu pokles o 38,2 %) a ceny zemního plynu zrychlily svůj růst na 139,0 % (v říjnu růst o 85,3 %). Naopak v oddíle doprava zmírnil růst cen automobilů na 12,7 % (v říjnu 14,4 %) a cen pohonných hmot a olejů na 14,5 % (v říjnu 21,7 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v listopadu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a ceny v oddíle bydlení. Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 11,9 % (v říjnu o 14,0 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 116,8 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 18,5 % a ceny služeb o 12,7 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v listopadu 14,4 % (v říjnu 13,5 %).

"Hlavní pozornost se nyní přesouvá na lednovou inflaci, která do velké míry ovlivní celoroční trajektorii inflace a zároveň ukáže, jak citelně firmy začátkem roku dále promítly zvýšené náklady do svých cen," uvádí Seidler. "Za celý příští rok se inflace v současnosti odhaduje kolem 10 % s tím, že v první polovině roku se bude pohybovat nad touto hranicí, druhou polovinu pod ní. Proinflační rizika souvisí zejména s citelnějším propisem vysokých cen energií do finálních cen, naopak protiinflačním rizikem může být výrazně silnější recese. V obou případech to je však pro tuzemskou ekonomiku nepříznivý vývoj."

Zdroj: ČSÚ, ČBA