Nezrušíme druhé kolo obecních voleb? Příklad Prahy k tomu vybízí

Pamětníci si možná ještě vzpomenou na rok 1990, když se rušily národní výbory a zaváděla se obecní zastupitelstva. V této době se vážně uvažovalo, zda v případě obcí nepromítnout vůli voličů i do složení vedení obcí a neobsazovat rady měst a obcí poměrným zastoupením. Mělo to svou logiku, jde o správu obce a nikoliv o velkou politiku, ale nakonec převládla obava ze zastoupení komunistů v radách.

A tak máme komunální, krajské i parlamentní volby vlastně dvoukolové. V prvním kole se volí zastupitelé a v druhém kole se dohaduje mezi stranami a zastupiteli, kdo obsadí jakou funkci. I když je druhé kolo voleb též formálně demokratické, završené hlasováním zastupitelského sboru, někdy o tom vyvstávají pochybnosti. Nejznámější je asi případ Melčáka a Pohanky, kteří na začátku roku 2007 nechali projít Topolánkovu vládu. Na obecní úrovni se též dějí obdobné případy či případy úplného obejití zjevného vítěze voleb, jen nejsou tak viditelné.

Celostátní zastupitelskou úroveň nechme v tuto chvíli stranou a zaměřme se na politiku obecní či krajskou. Na letošním příkladu Prahy a obsazování funkce primátora a ostatních členů rady je patrno, že je cosi prohnilého v systému volebním. V Praze to nebylo o nic lepší ani v letech 2010 – 2014, kdy jsme měli za čtyři roky tři různé koalice. Je tedy otázkou zda se nevrátit k úvaze o poměrném zastoupení ve vedení měst.

Jak by se toho dalo dosáhnout a co by to znamenalo? Nejjednodušší cesta by byla tento systém zavést nejprve jako záchrannou brzdu. Pokud se politici nedohodnou do 60 dnů od voleb na obsazení rady města, je povinen starosta/primátor svolat zastupitelstvo k volbě vedení města poměrným zastoupením. V takovém případě by se obsadila místa v radě existující na konci minulého volebního období, a to dle počtu zastupitelů jednotlivých volebních stran stejným způsobem, jako se obsazují místa zastupitelů dle počtu hlasů voličů ve volbách.

Konkrétně v Praze by si letos vybrala nejprve jedno místo SPOLU (asi logicky primátora), potom ANO, dále Piráti, Praha Sobě, druhé místo SPOLU, druhé místo ANO, druhé místo Piráti, třetí místo SPOLU, druhé místo Praha Sobě, první místo STAN a čtvrté místo SPOLU. Tím by byla jedenáctičlenná rada hl. m. Prahy vytvořena, měla by vybrané gesce dle pořadí výběru a mohla by začít pracovat (SPOLU 4 včetně primátora, ANO 2, Piráti 2, Praha Sobě 2, STAN 1).

Samozřejmě i v tomto systému by následně mohla vypuknout válka o vliv, o přerozdělení gescí, o odvolávání nepohodlných členů rady apod. Bylo by však vždy k dispozici výchozí nastavení, ke kterému by se politici mohli či museli uchýlit, pokud by se nemohli dohodnout jinak. A toto výchozí nastavení by bylo v rukou voličů. Po získání zkušeností z několika volebních období by bylo možné uvažovat, zda toto výchozí nastavení není vlastně jedno z nejlepších a zda ho nepoužívat ve většině případů nebo vždy.

Hypotetické podíly hlasů a složení rady v Praze v roce 2022:

Členů rady hl. m. Prahy je 11, následující pořadí je pouze pro informaci.

Okomentovat na Facebooku