Inflace v eurozóně v listopadu výrazně zpomalí vlivem cen energií (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden přinese várku inflačních dat z eurozóny i regionu. Listopadová inflace v eurozóně za významné pomoci nižších cen energií a administrativních opatření zřejmě meziměsíčně stagnovala a v meziročním vyjádření zpomalila. Jádrová inflace by měla také ubrat vlivem efektu srovnávací základny. Finální odhady HDP u nás a v USA by měly přinést revize směrem nahoru, v našem případě až o tři desetiny na -0,1 % q/q. Americký NFP report na závěr týdne nejspíše pouze potvrdí pokračující napětí na tamním trhu práce.

Revize HDP u nás a v USA směrem nahoru.

Zpřesněný odhad tuzemského HDP za Q3 podle nás přinese vzestupnou revizi o tři desetiny na -0,1 % q/q. Zářijová data z průmyslu a maloobchodu totiž ukazují výrazně vyšší odolnost domácí ekonomiky. Náš odhad zároveň zohledňuje překvapivě silný růst HDP našeho největšího obchodního partnera, Německa. Struktura růstu by měla být dána dvěma klíčovými faktory. Jednak jde o výrazné oživení průmyslu podpořené zmírněním tlaků v dodavatelských řetězcích a také kompletování nevyřízených objednávek, zejména v automobilovém průmyslu. To by se mělo odrazit v silném příspěvku čistého vývozu, poklesu zásob a solidní investiční aktivitě. Zásadní však zřejmě bude pokračující pokles spotřeby domácností.

Růst peněžní zásoby M3 v eurozóně za říjen o 6,2 % y/y by měl odrážet pokračující silný úvěrový apetit nefinančních firem. Na rozdíl od domácností poptávka po firemních úvěrech zůstává stále velmi odolná, když nefinanční podniky jsou v stále dobré finanční kondici, disponují silnou pozicí v diktování cen, a navíc reálné úrokové sazby jsou stále ve tří až pětiletém horizontu poblíž nule.

Inflace v eurozóně podle nás v listopadu rapidně zpomalí, když meziměsíčně bude stagnovat a meziročně dojde k poklesu z říjnových 10,6 % na 10,2 %. Hlavním faktorem by ovšem měly být volatilní složky energií, které výrazně přispěly k silné měziměsíční dynamice v říjnu, když odrážely vysoké nárůsty velkoobchodních cen plynu v srpnu a září. Hlavní roli sehraje jednak efekt srovnávací základny, ale také administrativní opatření v jednotlivých členských zemích. Jádrová složka podle nás také doplatí na vyšší srovnávací základu z minulého roku a zpomalí z 5,0 % na 4,7 % y/y.

Finální odhad amerického HDP by měl přinést mírnou revizi z 2,6 % na 2,8 % q/q anualizovaně s ohledem na vzestupné revize v maloobchodních tržbách a stavebnictví. Čtvrteční ISM index z průmyslu za listopad by měl zavítat těsně pod 50bodovou hranici, kde hlavními faktory budou slabší produkce, nižší zásoby a pokles nových objednávek. Na závěr týdne americký report NFP podle nás ukáže, že tamní ekonomika přidala 270 tis. nových pracovních míst po říjnovém přírůstku o 261 tis., čímž by míra nezaměstnanosti klesla na 3,6 %. Pokračující silné signály z NFP by měly pouze rozvázat ruce Fedu v tom, aby pokračoval ve spanilé jízdě utahování měnové politiky.

Německá ekonomika zatím vykazuje nebývalou odolnost.

Finální odhad německého HDP za Q3 přinesl mírnou vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu o desetinu na 0,4 % a potvrdil tak dosavadní odolnost tamní ekonomiky v prostředí vysoké nejistoty a negativních výhledů. Očekávání předčila zvláště spotřeba domácností, která odrážela silné oživení poptávky po službách. Náš výhled pro německou ekonomiku však zůstává negativní, když čekáme pád do recese na přelomu roku. Nicméně recese by měla být jen velmi mělká s ohledem na mírné zlepšení sentimentu a pokračující odolnost poptávky domácností vlivem vysoké míry úspor a silného mzdového růstu.

Listopadová PMI za eurozónu ukázala na mírné zlepšení sentimentu nákupních manažerů. Napříč eurozónou nicméně zůstávají pod 50 b. a implikují kontrakci ekonomiky, přestože ostatní národní statistiky a šetření Evropské komise nabízejí optimističtější výhled. Podobně i německý IFO index zaznamenal zlepšení. Zmírnění obav z dopadů energetické krize, částečně dáno příznivějšími povětrnostními podmínkami během podzimu, spolu s silnými daty z reálné ekonomiky přispěly k mírně pozitivnějšímu sentimentu. Čekáme, že během zimy ekonomika eurozóny bude téměř stagnovat, nicméně pád do recese, byť jen velmi mělké, nelze vyloučit.

Nepatrně během listopadu vzrostla i důvěra v tuzemskou ekonomiku. Zatímco spotřebitelská důvěra zaznamenala mírné zlepšení, tak podnikatelská důvěra pokračovala v sestupném trendu. V průmyslu opět dominovaly obavy ze slabé poptávky, průmyslníci také signalizovali menší poptávku po pracovní síle. S mělkou recesí tuzemské ekonomiky na obzoru však nečekáme dramatické zhoršení na trhu práce. Více najdete zde https://bit.ly/3gAzsXC.

Zápisy z jednání ECB a Fedu potvrdily odhodlání některých centrálních bankéřů snížit tempo utahování měnové politiky. Američtí centrální bankéři zároveň přiznali, že klíčová sazba může dosáhnout vyšší než původně předpokládané úrovně (4,6 %). Jejich kolegové z ECB zase zdůraznili obavy z pomalého odeznívání inflace, což lehce posílilo sázky na vyšší hike na příštím zasedání. Podle nás na prosincových zasedáních jak Fedu, tak i ECB dojde k 50bodovému zvýšení sazeb, k čemuž se momentálně přiklání i tržní ocenění. Dolarové a eurové sazby během minulého týdne mírně poklesly až o 16 bb, a to zejména na delším konci výnosové křivky.

Za nižší likvidity na globálních trzích vlivem neúčasti amerických investorů kvůli oslavám svátku Dne díkuvzdání euro během minulého týdne posílilo k dolaru až o 0,7 %. Výkon středoevropských měn byl během týdne poměrně rozličný. Česká koruna po krátkém výletu nad 24,40 CZK/EUR zakončila týden prakticky beze změny. Korunové sazby přitom během něj klesly až o zhruba 20-30 bb dle splatnosti. Maďarský forint za celý týden ztratil 0,5 %, zatímco polský zlotý si připsal 0,2 %.