Letem světem: energetická bilance, Čína vs., zima a libor

Dnes několik zajímavostí, které jsem v poslední době vyčetl:

Co je dlouhodobě úspěšný business? Když kouknete na tisícovku firem, které fungují 300 let a déle, tak samozřejmě nechybí zdraví, vzdělávání a banky. Ale téměř čtvrtina jede ve výrobě alkoholu. Náhoda? Nemyslím si. 

Průměrná solární elektrárna potřebuje více než 2,5 MWh počáteční energie na 1 kW instalovaného výkonu (křemík, sklo, střídače, rámy...). Je to hodně, ale je to výrazně méně než před pár lety, kdy to bylo 4MWh/kW. V solární energetice vládne učící se křivka a inovace = úspory materiálu a lepší účinnost. Každopádně taková solární elektrárna bude v Evropě vyrábět elektřinu 1,5 až několik let, než vyrobí tolik energie, které bylo potřeba spotřebovat na její výrobu. Znamená to, že zvýšení produkce celosvětové energie o 1% prostřednictvím solárních elektráren v roce X spotřebuje 1-4% celosvětové energie v roce X-1. Jinými slovy, energetický přechod na obnovitelné zdroje je výrazně snazší, když máme přebytek energie. A to my nemáme, mimo jiné díky podinvestovaní v energetickém sektoru, podinvestovaní v energetické efektivitě a podinvestovaní do ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou. "Naštěstí" náš evropský problém (včetně emisí CO2) exportujeme do Číny, která je dominantním producentem solárních panelů.

Když jsme u vztahu Evropy a Číny: investice Německa v Číně dosáhly v první polovině roku 2022 rekordní výše 10 mld. EUR. To je 2x více než ve 2021. Vývoj hodnotí zpráva IW s příznačným názvem "Plnou parou vpřed špatným směrem". 

Německo vs. Čína: německé firmy obchodované na burze DAX s nejvyšší závislostí na Číně: Na prvním místě Infineon Technologies AG, která je v top10 na světě ve výrobě polovodičů.

Zajímavost: to pořád slyšíme, že Čína je lídr sem, lídr tam, největší ekonomika, tygr a drak a podobně. Ale čí akciový index má vyšší výkonnost? Americký? Anebo čínský? Správně, indický. Pro investora byl čínský index noční můrou ve srovnání s USA anebo právě s Indií. Pozor, jde o indexy v národní měně. Pokud bychom to přepočítaly do USD, tak vedou USA. 

Švýcarsko chce snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 na polovinu. Snížit ano, ale ne doma. Místo toho zaplatí chudším zemím, jako je Ghana nebo Dominikánská republika, aby tam snížily emise. A Švýcarsko si to odečte od svých emisí. Například Švýcarsko zaplatí instalaci účinnějších osvětlení a méně emisních vařičů až v pěti milionům domácností v Ghaně. To pomůže těmto domácnostem omezit spalování dřeva na vaření a omezit emise skleníkových plynů. Tohle není špatný nápad, protože skvělý poměr cena/výkon a zároveň rozvíjející země budou díky konvergenci dramaticky zvyšovat spotřebu energií, takže transfer znalostí, technologií, ale i peněz pomůže omezit dopad na životní prostředí.

Silný polar vortex nasál spoustu teplého vzduchu z oceánů, a to nám zařídilo teplá podzim. Jaká bude zima? Máme dvě silné predikce. Copernicus předpovídá nadprůměrné teploty pro Evropu, respektive říká, že je 50-60% pravděpodobnost, že teploty budou nadprůměrné.

Na druhé straně se ten teplý vzduch z oceánů nyní ochlazuje v troposféře na -84°C, což je více než vloni. Takže případné úniky z polar vortex mohou nebývalý silný mráz. Indiáni dělají velké zásoby dřeva, na druhou stranu cibule mají tenkou slupku. Takže asi tak.

Duha vs. klimatická krize: průměrná místo na zemi má v současnosti 117 ± 71 dní v roce podmínky vhodné pro duhu. Do roku 2100 díky klimatické změně ztratí cca 21-34 % pevninských oblastí duhové dny. Ale 66-79 % získá duhové dny. Jinými slovy: klimatická změna přinese více duhy.

Zajímavost: sazbu Libor vymyslel v roce 1969 řecký bankéř Minos Zombanakis z Manufacturer's Hanover Bank, když potřeboval zprostředkovat úvěr pro íránského šáha ve výši 80 milionů dolarů. To je dokonalý začátek pro příběh s mnoha padouchy.

"Mnoho lidí si myslí, že přemýšlí, a přitom si jen upravují své předsudky." William James

David Navrátil,hlavní ekonom České spořitelny 

Okomentovat na Facebooku