Jaký je rozdíl mezi centralizovanými a decentralizovanými financemi, aneb CeFi vs. DeFi

Ilustrační obrázek | zdroj CoinBank.cz

Svět kryptografie už dávno není čistě jen o kryptoměnách. S rostoucím povědomím o tomto segmentu trhu začala růst poptávka po doprovodných produktech a službách, které podpoří obchod s tímto aktivem. Můžeme tak být svědky vývoje nového finančního ekosystému takřka v přímém přenosu. Kryptografický ekosystém se nyní skládá ze dvou částí. Tou první jsou centralizované finance (CeFi) a druhou jsou decentralizované finance (DeFi). Jedná se o dva různé segmenty, které nabízejí finanční produkty a služby. Jak CeFi, tak DeFi mají své specifické vlastnosti, kterými se od sebe navzájem odlišují, a díky kterým jsou vyhledávanější různými uživateli. Níže nastíníme alespoň základní rozdíly, přičemž zmíníme jak možné výhody toho či onoho segmentu finančního systému a neopomeneme upozornit ani na možná rizika spjatá ať již s CeFi, anebo s DeFi.

Centralizované finance (CeFi)

Pro snazší pochopení toho, co jsou a jak fungují centralizované finance, si lze vypomoci připodobněním k tradičním financím (TradFi). Ve světě TradFi se v podstatě pohybujeme dennodenně. Příkladem TradFi jsou banky. U bank má dnes snad už takřka každý zřízený nějaký běžný účet, na který mu zaměstnavatel posílá výplatu, nebo stát důchod, a ze kterého si platí své výdaje, a to ať již třeba převodem nebo platební kartou. CeFi funguje obdobě. Také v jeho prostředí naleznete "důvěryhodné" zprostředkovatele, skrze které můžete uskutečňovat své transakce. 

Jaký je tedy rozdíl mezi TradFi a CeFi? TradFi se skládá ze starších institucí, které existují již po staletí a chystají se vstoupit do oblasti digitálních aktiv například tím, že implementují systém blockchainu do svých klasických systémů. Naopak svět CeFi se skládá výhradně ze společností, které nabízejí produkty a služby související s digitálními aktivy. Mezi nejtypičtější platformy CeFi patří centralizované kryptografické burzy (CEX), společnosti poskytující krypto půjčky a poskytovatelé plateb v digitálních měnách.

Uživatelé si na takové platformě zřídí uživatelský účet a skrze něj obsluhují své transakce. Uživatelé svěřují provozovateli takové platformy své finanční prostředky, a to jak ve formě fiat, tak také i ve formě kryptoměn. Provozovatel zřídí na oplátku každému jednomu uživateli tzv. horkou peněženku. To však znamená, že se uživatel vzdává kontroly nad svými kryptoaktivy, protože tyto platformy ve skutečnosti drží soukromé klíče peněženek svých uživatelů. Pokud se provozovatel takové platformy rozhodne pozastavit účty svých klientů a zablokovat jim výběry, těžko s tím uživatel poté něco svede.

Společnosti působící na trhu CeFi se často snaží vyjít vstříc regulátorům a centrálním autoritám, proto se podmínky používání dané platformy velmi neliší od požadavků institucí na klienta v rámci světa TradFi. Uživatelé CeFi platforem tak podléhají pravidlům, která společnosti CeFi stanovují, přičemž taková pravidla jsou obvykle vytvářena za zavřenými dveřmi a uživatel na jejich tvorbu nemá žádný vliv. Rozhodují například o tom, jakými pravidly se mají jejich zákazníci řídit a které kryptoměny budou či nebudou na burze obchodovány.

Ne zřídkavou podmínkou institucí, které fungují v rámci CeFi, je, že obvykle vyžadují při větších transakcích, aby uživatelé absolvovali tzv. proces Know Your Customer (KYC), neboli ověření totožnosti. Uživatel tak ztrácí svou anonymitu. Existují i společnosti CEX, které po uživateli požadují absolvování procesu KYC již při registraci, tedy ještě před zahájením jakéhokoliv obchodování.

Na druhou stranu svět CeFi je, díky své velké podobnosti s TradFi, snadným vstupním bodem pro začínající obchodníky s kryptografickými produkty. CeFi platformy byly před vznikem DeFi konvenčním místem, kam uživatelé chodili obchodovat s kryptoměnami.

Ilustrační obrázek | zdroj 123rf.com

Decentralizované finance (DeFi)

Jak již bylo popsáno výše, v rámci CeFi uživatelé svěřují svá aktiva do rukou centrální autority, skrze kterou probíhají všechny transakce. DeFi takového zprostředkovatele neguje a namísto něj k transakcím využívá protokoly tzv. chytrých smluv. Decentralizované finance, jak je z označení patrné, jsou opakem CeFi, když zavádí do světa kryptofinancí decentralizovanost. 

Transakce jsou realizovány skrze decentralizované platformy prostřednictvím decentralizovaných aplikací (dApps) nabízejících služby na blockchainu. Díky nim uživatelé mohou mezi sebou obchodovat napřímo, tzv. peer to peer (P2P). Tyto produkty a služby poskytují aplikace postavené na stávajících blockchainech, jako jsou Ethereum, BNB Chain, Tron, Avalanche a Solana. Aplikace jsou vytvářeny pomocí chytrých kontraktů, které určují pravidla, podle nichž protokol DeFi funguje.

Finanční operace tak v prostředí DeFi probíhají na základě kódu, který je jasně definován v chytré smlouvě. Chytré smlouvy jsou počítačové programy, které jsou hostovány a spouštěny v síti blockchain, přičemž každá inteligentní smlouva se skládá z kódu určujícího předem stanovené podmínky, které po splnění spustí výsledky. Díky tomu, že chytré smlouvy běží na decentralizovaném blockchainu, umožňují více stranám dospět ke společnému výsledku přesně, včas a způsobem, který je odolný proti manipulaci. Ve světě TradFi se obecné pojetí chytrých smluv dá připodobnit fungování prodejních automatů (káva, jídlo atd.), kdy vložíte peníze a sami si navolíte, co vám má automat vydat.

Uživatelé mohou v prostředí DeFi obchodovat prostřednictvím svých kryptopeněženek. Díky tomu si nad svými kryptoaktivy zachovávají plnou kontrolu. Také se nemusí registrovat u centrálního poskytovatele služeb a nemusí tím pádem podstupovat proces ověřování identity. Uživatelům tak stačí pouze připojit svou kryptopeněženku a mohou se rovnou pustit do finančních operací v rámci světa DeFi. Ten, stejně jako CeFi a TradFi, nabízí služby obchodování, půjčování a výpůjček.

Srovnání CeFi a DeFi

Ilustrační obrázek | zdroj 123rf.com

Příklady CeFi

Platformy CeFi poskytují stejně jako TradFi širokou škálu kryptoinvestičních služeb jako např. spotové transakce, transakce s deriváty, sázky, úvěry, či správa aktiv. 

1. Spotové obchodování: CeFi platformy, které poskytují služby spotových obchodů, umožňují svým uživatelům nakupovat a prodávat kryptoaktivum s okamžitým dodáním. Spotové obchodování je dostupné na většině CEXů, jako jsou Coinbase, Kraken, Binance, KuCoin, Huobi Global a FTX. 

2. Transakce s deriváty: Deriváty umožňují uživatelům spekulovat na výši ceny podkladového kryptoaktiva. Kryptografické deriváty, jako jsou futures, trvalé kontrakty a opce, poskytuje několik CEXů. Například Binance, Deribit, Bybit a BitMEX umožňují uživatelům obchodovat s věčnými a termínovými kontrakty. 

3. Sázky: Uživatelé kryptoměn mohou své mince sázet (stake) tím, že je uzamknou na určitou dobu na centrálních burzách a za poskytnutí svých prostředků burzám získají uživatelé odměnu. Takovou službu nabízejí např. kryptoburzy Gemini, Binance, Coinbase, KuCoin či Kraken.

4. Úvěry: Půjčování digitálních aktiv je možné na platformách, které se primárně na kryptoúvěry zaměřují (např. CoinRabbit, Nexo a Nebeus). Tyto společnosti umožňují uživatelům půjčovat si peníze (fiat nebo krypto) oproti svým kryptoaktivům. Uživatelé si u takové společnosti zřídí klientský účet, na který si posléze převedou svá dosavadní kryptoaktiva, která jsou při úvěru použita jako zástava.

5. Správa aktiv: Poskytovatelé služeb správy aktiv, jako jsou Grayscale Investments, Galaxy Digital, BlockFi nebo Bitwise, spravují kryptoaktiva jménem svých klientů.

Příklady DeFi

Platformy DeFi se v poskytovaných produktech výrazně neliší od CeFi a TradFi. Základní rozdíl spočívá ve vynechání centrální autority typu CEX či jiných. DeFi tak skrze dApps nabízí služby jako např. směna tokenů, likvidní sázky, zajištěné dluhové pozice, úvěrování, či tzv. cross-chain mosty. 

1. Směna tokenů: Obchodování s tokeny probíhá na decentralizovaných burzách (DEX), jako jsou Curve, Uniswap, PancakeSwap, SushiSwap a Balancer. Tyto platformy využívají ke svému provozu protokoly jednoho nebo více blockchainů. Například Curve je k dispozici na přibližně 11 řetězcích, zatímco Uniswap na pěti.

2. Likvidní sázky: Jedná se o protokoly, ve kterých uživatelé uzamknou svůj kryptoměnový vklad a zato získají odměnu. Vklady uživatelů jsou tokenizovány, díky čemuž je mohou v pozdější době vyměnit nazpátek za původní vložené tokeny. Doba, po jakou musí uživatelé své sázky/vklady ponechat uzamčené, je závislá na formulování chytrých smluv. Může se jednat o terminované vklady, ale může se také jednat o vklady s neomezeným časovým rámcem. V takovém případě si může uživatel nechat svůj vklad kdykoliv vyplatit. Výjimku zatím tvoří blockchain Etherea. I v tomto případě mohou jednotlivé platformy využívat pro svůj chod jeden či více blockchainů.

3. Zajištěné dluhové pozice: Jedná se o podobný systém jako v případě likvidních sázek. Rozdíl spočívá v tom, že po uzamčení kolaterálu (vkladu) v chytré smlouvě uživatelé / investoři o svůj vklad přijdou. Ale aby nebyli škodní, získají na oplátku nově vyražené stablecoiny, se kterými mohou nakládat dle svého uvážení. Platformy, které nabízejí tuto službu, jsou např. MakerDAO, JustStables, Kava Mint, Abracadabra či QiDAO. Protokoly kolaterizovaných dluhových pozic (CDP) těchto platforem umožní zájemcům po uzamčení kolaterálu ražbu nových stablecoinů. Stejně jako předchozí produkty, i tento může běžet na jednom či více blockchainech.

4. Úvěrování: Pomocí chytrých aplikací mohou uživatelé / investoři půjčovat jiným zájemcům svá nevyužitá kryptoaktiva a oplátkou zato získat odměnu v podobě úroků. Kromě toho si uživatelé mohou také půjčovat digitální aktiva oproti svým drženým kryptoměnám. Jedná se tak v podstatě o systém půjčování kryptoaktiv od lidí pro lidi. Snad každý si vybaví podobný systém ze světa TradFi, když tento systém v ČR používala ve svých začátcích společnost Zonky. Ve světě DeFi se k takovému systému můžete připojit např. na platformách Aave, Compound, JustLend, Venus, Solend a Tectonic. Také tyto platformy mohou operovat na jednom nebo více blockchainech.

5. Cross-chain mosty: Jedná se o software, který umožňuje posílat tokeny z jedné blockchainové sítě a přijímat je v blockchainové síti jiného řetězce. Při výměně tokenu z jednoho řetězce do jiného vkládá investor tokeny do chytré smlouvy. Tyto tokeny se pak "vytěží" na novém blockchainu v podobě tzv. zabaleného tokenu, který představuje nárok na původní mince. S takovým tokenem je pak možné obchodovat v nové síti. Příkladem cross-chain mostů jsou platformy jako WBTC, Multichain, JustCryptos, Poly Network či Portal. Blockchainové mosty získávají na popularitě jako způsob, jakým mohou uživatelé kryptoměn provádět transakce. Jejich používáním však uživatelé obcházejí centralizovanou burzu a používají systém, který je do značné míry nechráněný a lehce napadnutelný hackery.

Ilustrační obrázek | zdroj 123rf.com

Klady a zápory (CeFi vs. DeFi) 

Klady CeFi  

1. Známé: CeFi platformy fungují jako tradiční poskytovatelé finančních služeb. Tzn., že pro většinu lidí jsou známé a jejich používání je poměrně snadné.

2. Podpora převodu měny Fiat na kryptoměny: Uživatelé mohou snadno nakupovat kryptoměny na centralizované kryptoměnové burze (CEX) za tradiční měnu (koruna, dolar, euro atd.). CEXy podporují různé tradiční fiat měny podle toho, kde působí.

Zápory CeFi

1. Držba peněz: CEXy mají kontrolu nad digitálními aktivy na účtech klientů. CEXy disponují soukromými klíči hostovaných kryptopeněženek svých uživatelů. Bez těchto soukromých klíčů může být uživatelům odepřen přístup k jejich aktivům, když třeba platforma pozastaví výběry a vklady.

2. Ověření identity (KYC): Uživatelé musí být připraveni sdílet své osobní údaje, jako jsou jméno, adresa bydliště, číslo občanského průkazu či pasu, průkazovou fotografii z dokladů totožnosti a fotografii své tváře (selfie), aby mohl CEX ověřit identitu.

3. Velmi malá transparentnost: Společnosti, které podnikají v rámci CeFi, často rozhodují za zavřenými dveřmi. Uživatelé tak jen stěží zjistí, jaké obchodní praktiky tyto firmy používají. Navíc transakce v rámci jednotlivých subjektů nevstupují do žádného blockchainového řetězce a jsou uskutečňovány jen v interních systémech takových subjektů. Tzn., že transakce v rámci burzy nejsou zaznamenávány v blockchainu. 

4. Omezení: Platformy CEX nemusí být přístupné všem. Mohou aplikovat zákazy uživatelům, se kterými mají špatné zkušenosti. Mohou omezovat přístup ke svým službám uživatelům z jednotlivých států. Příkladem je sankční seznam osob a organizací, který vydaly EU a USA po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Některé burzy aplikovaly dle sankčních seznamů EU a USA omezení svých služeb občanům, kteří se na sankčních seznamech objevili. Jiná omezení mohou být zavedena např. kvůli regulačním požadavkům. Typicky se jedná o max. sumu, kterou si uživatelé mohou vybrat v rámci 24 h, nebo jiného časového omezení. Chrání se tím před tzv. runem na svou společnost.

Klady DeFi 

1. Vlastní držba: Uživatelé kryptografických produktů mají aktiva pod svou vlastní kontrolou. Sami disponují se svými soukromými klíči od kryptopeněženek. Díky tomu nikdo cizí nedokáže uživateli zablokovat přístup k jeho vlastním prostředkům.

2. Ochrana soukromí: Uživatelé DeFi nemusí podstupovat proces ověřování identity, tzn., že jejich transakce ve světě decentralizovaných financí jsou v podstatě anonymní. Pomáhá k tomu i skutečnost, že tito uživatelé často nemají své kryptopeněženky spojené se svou pravou identitou. 

3. Bez omezení: Každý, kdo má kryptopeněženku a nějaké volné finanční prostředky, může používat produkty DeFi. Takovému uživateli bude stačit pouze připojení k internetu a alespoň základní povědomí o fungování DeFi. Žádná další omezení se už uživatelů netýkají.

4. Transparentnost: Takřka všechny transakce uskutečněné v prostředí DeFi jsou zveřejněné v blockchainu dané kryptoměny. Takové blockchainy jsou veřejně přístupné a kdokoliv si tak může danou transakci dohledat. Uživatelé díky tomu mají přehled a systém je pro ně transparentní. Existují však ojedinělé projekty typu Monero apod., které jdou naproti úplné anonymitě uživatelů, a proto nemají veřejně sdílené blockchainy.

Zápory DeFi

1. Rizika chytrých smluv: Útočníci mohou zneužít zranitelnosti chytrého kontraktu k odcizení kryptoaktiv uzamčených v rámci protokolu DeFi. Nejzranitelnější oblastí DeFi jsou aktuálně cross-chain mosty. Při tzv. bridge heistech byly v letošním roce ukradeny až ⅔ ze všech odcizených kryptoměn.

2. Strmá křivka učení: Protokoly DeFi jsou nové a netradiční. Proto může být pro začátečníky obtížné je používat nebo jim porozumět. Tzn., že by si uživatelé měli nejdříve nastudovat vše okolo produktů, které je lákají. A měli by tak učinit dříve, než se pustí do jejich využívání. 

3. Škálovatelnost: Protokoly DeFi se spoléhají na blockchainy, na kterých jsou postaveny. Proto dědí problémy se škálovatelností těchto blockchainových sítí. Mezi problémy se škálovatelností patří nízká propustnost transakcí, která vede k vysokým transakčním poplatkům při přetížení sítě.

Ilustrační obrázek | zdroj 123rf.com

Co je lepší? 

Lze jen stěží relevantně odpovědět na tuto otázku. Jak CeFi, tak DeFi mají svá pro a proti. Ve výsledku tak vždy bude záležet na každém jednom uživateli, co jemu bude více vyhovovat, a co bude preferovat. Uživatelé, pro které bude prioritou jejich soukromí a úplná kontrola nad kryptoaktivy, budou zřejmě tíhnout k využívání DeFi. Naopak uživatelé, kteří z jakéhokoliv důvodu nechtějí svět kryptografie do detailu studovat, se nejspíš spokojí s recenzemi na centralizované burzy či kryptografické investiční fondy a dají přednost regulovaným platformám CeFi. To by mohlo vysvětlovat, proč spolu CeFi a DeFi koexistují již několik let. Čistě teoreticky je svět DeFi pro kryptoinvestory nejspíš lepší z hlediska obou možností. Trh DeFi však ještě nedosáhl takové vyspělosti, aby byl pro investory skutečně natolik bezpečný, aby se výrazněji prosadil na úkor CeFi.