Export (export.cz)
Ze světa  |  07.11.2022 08:22:24

České výrobky mají na Balkáně renomé, potvrzují ekonomičtí diplomaté

ČESKÉ VÝROBKY MAJÍ NA BALKÁNĚ RENOMÉ, POTVRZUJÍ EKONOMIČTÍ DIPLOMATÉ

Kulturní a historická blízkost je jedním z klíčových faktorů, který napomáhá také rozvoji ekonomických vztahů Česka s balkánskými zeměmi. Na otázky webu Export.cz odpověděli čeští diplomaté, kteří působí v Chorvatsku, Srbsku, Albánii a Severní Makedonii.

Nové příležitosti pro české firmy se rýsují také v dopravní infrastruktuře. Ilustrační foto: Shutterstock

V čem jsou balkánské trhy zajímavé pro české podnikatele? Mají tyto země kromě geografické blízkosti k České republice blízko i v dalších aspektech?

JOSEF DVOŘÁČEK, CHORVATSKO (ZÚ Záhřeb): Trh Chorvatska je pro české exportéry a podnikatele nepochybně zajímavý, české firmy jsou zde pozitivně vnímány a určitě mají co nabídnout. Chorvatsko je nám blízké, nejenom geograficky, jazykem, historií, či tím, že zde žije nejpočetnější, vysoce organizovaná a uznávaná česká komunita na světě. Vzájemné bilaterální vztahy jsou tradičně velmi dobré. Celkový potenciál, který se v oblasti ekonomické diplomacie nabízí, však zdaleka není plně využit. ČR je vnímána jako průmyslová, vyspělá, úspěšná a přátelská země. Chorvatsko jako malá otevřená ekonomika tradičně více dováží, než vyváží. Český export dlouhodobě převyšuje dovoz přibližně 2,5 krát. Během posledních let se vzájemný obchod i české investiceChorvatsku výrazně zvýšily. Od vstupu Chorvatska do EUroce 2013 se vzájemný obchod téměř zdvojnásobil ze 464 milionů eurroce 2013 na 862  miliony eurroce 2021. Kladné saldo obchodní bilance ČR za rok 2021 činilo 457 milionů eur. Chorvatsko stále potřebuje obnovu mnoha dalších sektorů, které jsou popsány v Mapě oborových příležitostí, i z těchto důvodů je chorvatský trh pro ČR jistě zajímavý. Od 1. ledna 2023 Chorvatsko vstoupí do eurozóny, počítá se i se vstupem do Schengenského prostoru, úspěšně probíhají přístupová jednání do OECD, země má historicky nejlepší úvěrové hodnocení globálních ratingových agentur. To vše může pomoci dalšímu rozvoji hospodářských vztahů.

MIROSLAV ČANČÍK, SRBSKO (ZÚ Bělehrad): Kromě geografické blízkosti SrbskaČeské republice jsou zde bezesporu i další aspekty, z nichž lze uvést slovanské kořeny, rozsáhlou krajanskou komunitu, jazykovou příbuznost, značné historické vazby, ale i výraznou rozvojovou pomoc a transformační spolupráci, kterou Česká republika v Srbsku realizovala a dále i nyní realizuje. Obecně nás Srbové mají rádi a rozumí naší mentalitě, a to platí i v rámci obchodních styků. Při jednáních velmi často panuje přátelská atmosféra, která mnohdy přechází až do dlouhodobého partnerství. Srbové znají naše výrobky a máme zde opravdu velmi dobré reference, které bezesporu lze využít pro další vzájemnou budoucí spolupráci.

PETR VLK, ALBÁNIE (ZÚ Tirana): I přes politickou izolaci Albánie během období komunistického režimu bylo Československo pro Albánii významným obchodním partnerem, ve druhé polovině 80. let dokonce největším. V Albánii jsou z těchto dob známé například traktory Zetor nebo lokomotivy ČKD. Jak traktory, tak i lokomotivy jsou i po více jak 50 letech stále v aktivním provozu. Česká republika a její výrobky mají v Albánii renomé vysoké kvality a spolehlivosti. Obě země sbližuje i snaha Albánie o vstup do Evropské unie, protože EU je v Albánii vzorem dobrého vládnutí. Do širokého povědomí vstoupila i skutečnost, že Albánie podala přihlášku do EU za českého předsednictví v roce 2009 a zahájila po dlouhých odkladech přístupová jednání v červenci 2022, tedy také za českého předsednictví.

DAVID ČERNOHORSKÝ, SEVERNÍ MAKEDONIE (ZÚ Skopje): Severní Makedonie má k České republice relativně blízko kulturně, jazykově a dokonce i historicky. Sdílíme cyrilometodějskou tradici, jelikož tito dva učenci stáli za rozvojem křesťanství jak na Velké Moravě, tak v tehdejším centru vzdělanosti, dnes makedonském Ohridu. Pro české podnikatele je země zajímavá z hlediska levné pracovní síly, surovin, státních tendrů a investičních podmínek v makedonských volných zónách.

V jakých sektorech či oborech se v jednotlivých balkánských zemích nabízí nejzajímavější příležitosti pro české firmy?

JOSEF DVOŘÁČEK, CHORVATSKO: Potenciál pro další rozvoj bilaterální obchodní spolupráce spočívá zejména v oblastech, které jsou zmíněny jako prioritní v Národní rozvojové strategii Chorvatska do roku 2030 a také v Mapě oborových příležitostí ve vztahu k Chorvatsku. Jedná se o strategické příležitosti v oblasti modernizace dopravní infrastruktury (železnic), výstavby obnovitelných zdrojů energie, ochrany životního prostředí, vodohospodářství, odpadních vod a kanalizace. (Do roku 2030 Chorvatsko plánuje proinvestovat přes 10 miliard eur). Příležitosti existují i v  cestovním ruchu (vybavení hotelů, zřizování pohostinských objektů), v oblasti zpracování potravin, v informačních  technologiích, dřevařském průmyslu, ve zdravotnictví (neutěšený stav) nebo i ve strojírenství při výrobě strojů. Cestovní ruch, který se na HDP Chorvatska podílí 20 %, si letos vedl velmi dobře i přes ruskou agresi na Ukrajině, snížení dodávek ruského zemního plynu, rostoucí ceny energií a celkovou inflaci (12,8 % v září).

MIROSLAV ČANČÍK, SRBSKO: Nejzajímavější příležitosti pro české firmy jsme nedávno specifikovali v Mapě oborových příležitostí pro rok 2023. Na základě našich analýz a poznatků jsme definovali pět klíčových oborů, ve kterých je podle našeho názoru největší zájem a perspektiva budoucí obchodní spolupráce. Jedná se o sektor dopravního průmyslu a infrastruktury, dále o železniční a kolejovou dopravu, o možnosti ve stavebním průmyslu nebo vodohospodářství a odpadním průmyslu. Obchodní příležitosti jsou rovněž v sektoru zemědělství a potravinářského průmyslu, jehož podporu má v agendě na velvyslanectví v Bělehradě zemědělský diplomat, který je jediným takto specializovaným českým diplomatem v Evropě.

PETR VLK, ALBÁNIE: Směřování Albánie do EU přináší řadu nových projektů v oblasti dopravní infrastruktury. Jde zejména o prodloužení panevropských dopravních koridorů do zemí západního Balkánu. Albánie tak začala s budováním nových železnic, dálnic, letišť a přístavů. Tyto projekty z převážné míry finančně podporuje EU. Pro české firmy jsou tak zajímavé zejména zakázky na technologie pro modernizaci železničních tratí, inteligentní silniční dopravní systémy a řízení letového provozu u nových letišť. Podpora místních farmářů z EU fondů IPARD III na nákup nové zemědělské techniky zvýšila poptávku po traktorech a další mechanizaci. Nové příležitosti pro dodávky techniky nabízí i rozvíjející se těžba nerostů a stavebních materiálů.

DAVID ČERNOHORSKÝ, SEVERNÍ MAKEDONIE: Zajímavých příležitostí je mnoho, proto jich vyberu jen několik se stručným kontextem: země je od roku 2020 členem Severoatlantické aliance a díky tomu musí masivně modernizovat svou zastaralou armádu a výzbroj. V oblasti energetiky lze v Severní Makedonii uplatnit zkušenosti českých firem související se zpracováním uhlí a provozem tepláren, dále je velká příležitost v oblasti fotovoltaiky (průměrně 167 slunečných dnů v roce), zajímavá je také instalace osvětlení ve městech a jednodušší smart city systémy. Z hlediska zemědělství jde o poptávku po malotraktorech a investiční příležitostí může být také továrna na zpracování ovoce a zeleniny. Zajímavé je i zdravotnictví, především pak projekty nových nemocnic. Zanedbatelný není ani dopravní průmysl, především pak pokud jde o městské autobusy, auta či radarové technologie pro policii.

Jak se na místních trzích projevují aktuální trendy a události, jako jsou například digitalizace, energetická krize, důraz na zelené energie či investice do obranného sektoru? Dochází k zásadní proměně poptávky?

JOSEF DVOŘÁČEK, CHORVATSKO: V souvislosti s aktuálními podstatnými geopolitickými a geostrategickými změnami chorvatská vláda počítá s modernizací armády, podporuje investice do obranného a bezpečnostního průmyslu, má zájem vybudovat nové bezpečnostní prostředí a obranné systémy (Chorvatsko do obrany investuje více než 2 % HDP). Letos v září vláda přijala opatření ve výši 21 miliardy kun, která stropují ceny elektřiny pro občany a firmy a to až do března roku 2023. Rovněž byla zavedena daň z mimořádných zisků energetických firem. Co se týče zelené energie a technologií, Chorvatsko Green Deal podporuje, ale zatím zastává určitý konzervativní přístup při jeho implementaci. Prioritou je diverzifikace tras dodávek zemního plynu výstavbou terminálu LNG na ostrově Krk (kapacita terminálu v Omišalji byla navýšena na 6,1 miliardy m3 ročně) a výstavba nového plynovodu Zlobin – Bosiljevo (investice ve výši 180 milionů eur). Chorvatsko se chce stát regionálním energetickým uzlem. Chorvatsko je možné označit za líheň talentů v oblasti informačních technologií, úroveň digitálních dovedností je vysoká, lidský kapitál je dobře propojen s inovacemi a umělou inteligencí.

Digitální služby jsou široce využívány, klíčovou příležitost představuje digitalizace veřejných služeb, kvalitně je  zpracována aplikace e-government, která poskytuje vysokou úroveň služeb státu. Vláda přijala Národní energetický a klimatizační plán Chorvatska do roku 2030výhledem do roku 2050. Cíle pro emise skleníkových plynů nejsou pokryty systémem EU pro obchodování s emisemi, nicméně od roku 2005 došlo ke snížení o 7 %. Plán stanovuje ambiciózní podíl 37 % energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě energieroce 2030. Prosazuje se zde i digitalizace zemědělství a dodávky software a aplikací pro zemědělství.

MIROSLAV ČANČÍK, SRBSKO: K zásadní změně poptávky nedošlo. Aktuální poptávka a zájem o zahraniční spolupráci vychází především z potřeb Srbska coby kandidátské země na členství v Evropské unii. Pro naplnění jednotlivých kapitol přístupové smlouvy, ale i pro další hospodářský rozvoj této klíčové země západního Balkánu je proto realizována řada významných projektů například v oblasti dopravních silničních a železničních koridorů, v oblasti energetiky a ekologie, a to jak při odsiřování uhelných elektráren či při výstavbě nových zdrojů obnovitelné energie, při modernizaci strojního zařízení a technologií v oblasti energetiky a těžebního průmyslu, při recyklaci a zpracování odpadu ve městech a obcích či při zavádění digitalizace veřejné správy a systémů „smart cities“.

PETR VLK, ALBÁNIE: Albánie nabrala strategický směr přeměny a modernizace své ekonomiky již během minulého desetiletí. Pandemie covidu a energetická krize tyto změny jen urychlily. Digitalizace státní správy je na vysoké úrovni, 100 % elektrické energie se vyrábí z obnovitelných zdrojů (voda), probíhá budování doplňkových energetických kapacit v podobě solárních a větrných elektráren, které mají ve střednědobém horizontu tvořit 30 % energetického mixu. Energetická krize nicméně inspirovala Albánii k přípravě projektu na vybudování vlastního LNG terminálu, který bude napojen na přes Albánii tranzitující plynovod TAP vedoucí z Ázerbájdžánu do Itálie. Albánie si tímto posílí nejen svoji energetickou bezpečnost, ale i energetickou důležitost v regionu

DAVID ČERNOHORSKÝ, SEVERNÍ MAKEDONIE: Země se stále více zadlužuje a masivně dotuje koncovou cenu energií pro finálního zákazníka. Vzhledem ke 100 % podpoře Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU je země trestána Ruskem a odstřižena od plynu, na kterém není naštěstí tak závislá. Současně se také kvůli energetické krizi a očekávání tuhé zimy na podzim pozastavila či zrušila většina tendrů. Z hlediska zelené energie se za poslední dva roky masivně zvýšil počet projektů na výstavbu fotovoltaických elektráren. Investice do obranného sektoru probíhají již od roku 2020 díky vstupu země do NATO, takže z tohoto hlediska k zásadnímu navýšení rozpočtu již dále nedošlo.

Více informací o aktuálních příležitostech na vybraných balkánských trzích se dozvíte na konferenci, která proběhne v úterý 22. listopadu od 10:00 v Černínském paláci v Praze. V rámci konference proběhne série prezentací ekonomických diplomatů, kteří působí na zastupitelských úřadech České republiky v Albánii (Petr Vlk), Chorvatsku (Josef Dvořáček), Srbsku (Miroslav Čančík) a Severní Makedonii (David Černohorský). Účastníkům konference budou prezentovat aktuální obchodní a investiční příležitosti na jednotlivých trzích, ale také informace o kultuře obchodního jednání, specifikách trhů a stavu ekonomiky v každé z těchto zemí. S úvodním slovem na konferenci vystoupí Marek Svoboda, ředitel odboru ekonomické diplomacie Ministerstva zahraničních věcí.

O den dříve, v pondělí dne 21. listopadu, proběhne od 11:00 hodin kulatý stůl ke stejnému tématu v budově Regionální hospodářské komory Brno. Po skončení prezentací v Brně 21. 11. i v Praze 22. 11. se uskuteční pro zájemce z řad firem individuální konzultace s ekonomickými diplomaty.

Na konferenci do Prahy se registrujte na AkceOED@mzv.cz. Na kulatý stůl do Brna se registrujte na martinkova@rhkbrno.cz. Kapacita obou akcí je omezena.

Základní informace o jednotlivých trzích naleznete v aktuální Souhrnné teritoriální informaci zpracované pro Srbsko, Chorvatsko, Albánii a Severní Makedonii.

Konkrétní sektorové příležitosti v Srbsku, Chorvatsku, Albánii a Severní Makedonii pak přibližuje publikace Mapa globálních oborových příležitostí 2022/2023 dostupná na mzv.publi.cz.

Anna Urbanová, vedoucí oddělení, Odbor ekonomické diplomacie MZV

Tým ekonomických diplomatů


 

Díky našim firmám o nás ví celý svět

Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Ze světa:

So 19:36  Widespread convection is ongoing across the area. Activity has trended down from... US National Weather Service (weather.gov)
So   7:00  Dziś zachmurzenie przeważnie umiarkowane i duże Instytut Meteorologii (imgw.pl)
So   3:12  Thunderstorms capable of 60mph winds are approaching the Tallahassee metro (video) US National Weather Service (weather.gov)




Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688