Světové ambice libereckých exportérů

Liberecký kraj se sice tradičně zaměřuje na spolupráci podnikatelů v rámci tamního trojmezí kolem hranic Česka, Německa a Polska, ale krajští exportní specialisté společně s ministerstvem zahraničí nabízejí snazší cestu i na mnohem vzdálenější trhy.

Z Liberce není daleko ani do Polska, ani do Německa. To se projevuje i na aktivitách tamních podnikatelů. Z Libereckého kraje ale míří i do mnohem vzdálenějších koutů zeměkoule. Foto: Shutterstock

Rodinná firma Krofian z České Lípy se zabývá průmyslovou automatizací a vyváží montážní výrobníky linky na zahraniční trhy. „Dodala linku do severomexického Monterrey a pracuje na dalších objednávkách,“ uvedla česká ekonomická diplomatka v Mexiku Zuzana Stiborová. Krofian se nedávno rozhodl najít v Mexiku servisního partnera a obrátil se na krajské exportní specialisty v Liberci, kteří působí na tamní Okresní hospodářské komoře. Ti zase obratem kontaktovali ambasádu v Mexiku, která Krofianu nabídla i další služby. „Vše fungovalo velmi rychle,“ říká Lenka Koniecká, která je v Liberci jedním ze dvou exportních specialistů.

Přímé kontakty mezi odborníky z krajských nebo okresních hospodářských komor a ministerstvem zahraničí – včetně rozsáhlé sítě zastupitelských úřadů v zahraničí – exportérům zajišťují rychlou cestu pro jejich požadavky z hlavních měst českých regionů i na velmi vzdálené trhy. Okresní hospodářská komora v Liberci má tradičně úzké vazby s Německem a Polskem – konkrétně Saskem a oblastí kolem Krkonoš a Jizerských hor, která na polské straně přechází do Dolnoslezského vojvodství. Spolupráce s ambasádami ale otevírá brány prakticky do všech koutů zeměkoule.

„Víme, že ve většině zemí světa působí čeští ekonomičtí diplomaté, nebo minimálně zajišťují služby ze sousedního státu,“ říká v rozhovoru pro MED Martin Procházka, který Okresní hospodářské komoře v Liberci šéfuje a zároveň je druhým krajským exportním specialistou. Martin Procházka a Lenka Koniecká se těchto nových pozic, díky nimž mají šanci více pomoci firmám z kraje, ujali na začátku roku 2020. Trochu jen litují toho, že rychlejší rozjezd jejich nové agendy zbrzdil covid. „Osobní kontakty jsou i v současné době pořád hodně důležité. Minimálně zčásti musí být na osobním setkávání založeno také poradenství, které komora podnikatelům poskytuje,“ zdůraznil ředitel liberecké komory. Už v roce 2019 se v Liberci uskutečnila první krajská exportní konference.

Okresní hospodářská komora každopádně předává vývozcům z Libereckého kraje veškeré informace, které ohledně podpory exportu z ministerstva zahraničí dostává. „To se týká například i projektů na podporu ekonomické diplomacie PROPED,“ poznamenává Lenka Koniecká. Takzvané PROPEDy umožňují navázat kontakty v zahraničí díky akcím, které jsou konkrétně cílené na jednotlivá odvětví. Základní informační servis komora poskytuje rovněž podnikům, které nejsou přímo jejími členy, i když se je samozřejmě snaží získat také pro užší spolupráci.

V častém kontaktu s exportéry je liberecká komora mimo jiné díky tomu, že zajišťuje certifikaci původu zboží, které míří na mimoevropské trhy. Martin Procházka se domnívá, že Černínský palác a Hospodářská komora ČR by měly zajistil ještě větší promotion vzájemné spolupráci. Mnozí podnikatelé stále netuší, co jim mohou exportní specialisté, kteří působí prakticky ve všech krajích, nabídnout.

DO EVROPY I S TURKY

Tradiční orientace na oblast trojmezí neznamená, že by Okresní hospodářská komora v Liberci neměla zkušenosti i s jinými zahraničními trhy. Například díky tomu, že partnerským městem Liberce je nizozemský Amersfoort. Cesta na různé evropské trhy přitom může vést na první pohled velmi překvapivým směrem.

Lenka Koniecká se letos zúčastnila akce pod názvem TEBD Chamber Academy ve španělském Jerezu. Pod trochu záhadným názvem se skrývá platforma pro dialog komor z Turecka a celé Evropské unie. Zkratka TEBD znamená turecko-evropský byznysový dialog. Na setkání v Jerezu zamířili zástupci dvaceti komor z Turecka a dvaceti z EU. Vedle různých školení je největší přidanou hodnotou takové akce možnost navázání kontaktů. „V Liberci tak nyní máme přímé spojení do Istanbulu i dalších tureckých měst, ale také do komor v řadě zemí EU – včetně Španělska, Francie, Itálie, Maďarska nebo Bulharska,“ vypočítává Lenka Koniecká. A díky TEBD Chamber je možné financovat také různé projekty rozvoje podnikání, zaměřené například na udržitelnost, cirkulární ekonomiku či dosažení cílů Zelené dohody EU, známé i v Česku jako Green Deal.

PŘES KOMORY TO JDE LÍP

Martin Procházka vysvětluje, jak důležité jsou právě mezinárodní kontakty mezi komorami, zvláště pro malé a střední firmy. Když totiž podnikatelé oslovují svého potenciálního partnera za hranicemi, často se stává, že jim tam nikdo nevěnuje velkou pozornost. Pokud se ale komora obrátí na svou partnerskou instituci v dané zemi, která pak osloví konkrétní firmu, vše je mnohem snazší. „Veškeré bariéry najednou mizí,“ dodává Martin Procházka. Čím silnější roli hrají hospodářské komory v příslušné zemi, tím větší smysl dává postupovat právě tímto způsobem.

Liberečtí mají velmi dobré zkušenosti se spoluprací s Průmyslovou a obchodní komorou v saské Žitavě. Pro podnikatelské kontakty tam mají přímo specialistu, který je sám Čech. Příležitost pro navazování kontaktů navíc nabízí Česko-saský klub podnikatelů, které pořádá společné akce pro menší firmy a živnostníky. Pravidelná setkání se střídají v Sasku a na Liberecku, jejich součástí jsou návštěvy zajímavých firem, prezentace a navazování kontaktů i během večerního programu.

Na polské straně je zase významným partnerem Krkonošská agentura regionálního rozvoje se sídlem v Jelení Hoře, jejímž částečným vlastníkem je Dolnoslezské vojvodství.

Skleněné fasády, mezi něž patří i ta v Novém Boru, mohou být turistickou atrakcí. Pro Lasvit se stávají jedním z klíčových artiklů, se kterými se firma hodlá prosazovat na zahraničních trzích. Foto: Shutterstock

PODPORA UKRAJINCŮ

Ve spolupráci s Poláky nedávno vznikl také nový Projekt Ukrajina, na kterém se podílí řada komor a institucí z obou stran česko-polských hranic. Zapojili se i liberečtí. U zrodu tohoto projektu stála myšlenka, jak ještě v rámci současného dotačního období zhodnotit nevyužité prostředky z evropského programu pro přeshraniční spolupráci Interreg. V rámci nového projektu se realizují integrační semináře pro ukrajinské uprchlíky, školení zaměřená na finanční gramotnost, vztahy na pracovišti nebo legislativu. Strůjci projektu vycházejí z dlouhodobých poznatků ohledně zájmu českých i polských firem o dobře připravené ukrajinské pracovníky.

Zatímco se rozjel Projekt Ukrajina, dlouhodobý Program kvalifikovaný zaměstnanec (dříve Režim Ukrajina), který umožňuje zahraničním pracovníkům získat pracovní vízum nebo fakticky i trvalý pobyt, zmrazila agrese Putinova Ruska. Okresní hospodářská komora v Liberci sehrávala roli zprostředkovatele mezi českými zaměstnavateli a Generálním konzulátem ČR ve Lvově, který příslušné dokumenty pro ukrajinské pracovníky vyřizoval. A jak upozorňuje Martin Procházka, zvláště menší firmy Libereckého kraje se v současné době potýkají s nedostatkem ukrajinských pracovníků, kteří se v době války vrátili do své země. I do budoucna je tak možné očekávat velký zájem o zahraniční pracovníky nejen z Ukrajiny.

 OBJEV SKRYTÉ SKVOSTY. V POLSKU I ČESKU

Okresní hospodářská komora v Liberci se mimo jiné může pochlubit také projektem Objev skryté skvosty, který má v postcovidové době povzbudit jedno z klíčových odvětví – cestovní ruch. Právě v severočeské metropoli vznikla myšlenka, jak s velmi nízkými náklady efektivně podpořit turismus v celém česko-polském pohraničí, na naší straně tedy od Liberecka až po Moravskoslezsko. Stane se tak díky webové platformě, na kterou bude možné umístit méně známá, ale turisticky atraktivní místa v obou zemích. Severočeši vyzvou další tuzemská i polská města a obce v pohraničí, aby na web vložily své skvosty. Okresní hospodářská komora v Liberci se stává vedoucím partnerem projektu, který je součástí evropského programu přeshraniční spolupráce Interreg.

„Obce tak mají možnost prakticky zdarma přilákat turisty a přesvědčit je, aby se k nim vraceli opakovaně,“ říká Martin Procházka. Ekonomickým cílem je podpořit infrastrukturu incomingové turistiky, která je pilířem exportu služeb – včetně restaurací nebo penzionů.

Jak upozorňuje Lenka Koniecká, projekt má i další rozměr – měl by odlehčit místům, kam turisté už tradičně směřují, jako jsou Ještěd, Sněžka nebo Bedřichov. A naopak nasměrovat pozornost návštěvníků z druhé strany hranic do míst, která ještě neznají. „Zapojujeme i Frýdlantský výběžek, Jizerské hory, na polské straně Lubańský okres i Kačavské hory,“ dodává Martin Procházka.

Objevování skrytých skvostů se může vhodně doplňovat i s projektem Křišťálového údolí v Libereckém kraji, který má přilákat turisty do míst tradičního sklářského průmyslu. Potenciál významné turistické atrakce se rýsuje třeba v Novém Boru, kde si společnost Lasvit jako významný exportér světelných instalací do celého světa postavila novou budovu s originální skleněnou fasádou. Majitel Lasvitu Leon Jakimič považuje právě skleněné fasády budov za jeden z klíčových artiklů, se kterými se firma hodlá prosazovat na zahraničních trzích.

JAN ŽIŽKA