Česká republika vstoupila do druhého poločasu předsednictví v Radě Evropské unie

Od samotného začátku českého předsednictví rezonovala především témata související s ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojené energetické krize. Členské státy v této souvislosti odsouhlasily poskytnutí dalších finančních prostředků Ukrajině a prodloužení protiruských sankcí. Velkou roli sehrály i tři mimořádné Rady pro energetiku, z nichž vzešla společná evropská opatření k posílení připravenosti na nadcházející zimu a zmírnění dopadů vysokých cen energií.

Ministři pro energetiku se na konci září dohodli na dočasných opatřeních, která přispějí ke snížení cen elektřiny pro domácnosti a malé a střední podniky. Patří mezi ně pětiprocentní omezení spotřeby elektřiny ve špičce, zastropování zisků výrobců elektřiny s nízkými náklady, kteří aktuálně těží z vysokých cen plynu, a využití nadměrných zisků na pomoc všem občanům a malým a středním firmám.

„Považuji za klíčové, že se v této nelehké době daří udržet jednotu unie a odhodlání činit rozhodné kroky pro zbavení se závislosti na Rusku a posílení odolnosti evropské energetiky i ekonomiky jako celku. Českému předsednictví se podařilo schválit energetickou legislativu v rekordním čase. Za velký úspěch považuji ale také dosažení dohody na podobě tzv. Cesty k digitální dekádě. Cíle této transformace do roku 2030 se týkají nejen digitalizace podniků a veřejných služeb, ale také zvyšování digitálních dovedností obyvatel,“ vysvětluje ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

První polovina českého předsednictví však zdaleka nebyla jen o energetice a dalších otázkách spojených s ruskou invazí na Ukrajinu. Z dalších důležitých momentů lze jmenovat schválení přistoupení Chorvatska do eurozóny od 1. ledna 2023 nebo zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, které představuje historický okamžik nejen pro zmíněné dva státy, ale i pro celou Unii.

„Jsem rád, že po udělení kandidátského statusu Ukrajině jsme během českého předsednictví formálně zahájili přístupová jednání se Severní Makedonií a Albánií. Česká republika podporuje další rozšiřování Unie a vítá snahu zemí východního partnerství včetně Ukrajiny i zemí západního Balkánu stát se součástí EU. Jsme připraveni jim na této cestě pomoci, bude k tomu však zapotřebí vysoké nasazení kandidátských zemí a otevřená komunikace všech zúčastněných stran,“ doplňuje ministr Bek.

Důležitým úkolem druhé poloviny předsednictví České republiky v Radě Evropské unie bude pokračovat v návaznosti na poslední návrhy Evropské komise ve společném přístupu evropských států k řešení vysokých cen energií a energetické bezpečnosti. Členské státy budou také nadále jednat o pravidelné a dlouhodobé podpoře Ukrajiny. V Radě pro obecné záležitosti budou pokračovat debaty ke stavu právního státu v Maďarsku a Polsku, na stole je také návrh Evropského parlamentu na reformu voleb do této instituce.

Summit a neformální zasedání v Praze

Hlavní politická událost českého předsednictví na území České republiky, Pražský summit, se uskutečnila 6. a 7. října 2022 na Pražském hradě. Program Summitu byl rozdělen do dvou částí. První den se konalo historicky první setkání Evropského politického společenství, ke kterému se do Prahy sjelo na 43 lídrů evropských států, aby jednali o možnostech spolupráce na zajištění a posilování společné bezpečnosti a prosperity. Při neformálním zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo v následující den, diskutovali čelní představitelé evropské sedmadvacítky klíčové výzvy současnosti. Debatám, jejichž cílem bylo připravit se na formální říjnové zasedání Evropské rady v Bruselu, dominovala energetika a Ukrajina.

Od července do října 2022 probíhají i další vrcholné politické akce českého předsednictví, a to neformální zasedání ministrů v Kongresovém centru Praha. V dosavadním průběhu předsednického půlroku se zatím odehrálo 12 z celkových 14 neformálních Rad, kdy se v českém hlavním městě setkali například ministři vnitra, spravedlnosti, životního prostředí či obrany a zahraničních věcí.

Neformální setkání ministrů nejsou jen nezávazné politické debaty za zavřenými dveřmi, ale mají i konkrétní výstupy s reálnými dopady, které jsou následně formálně přijaty na ministerských zasedáních v Bruselu či Lucemburku. Příkladem je například pozastavení dohody o vízové facilitaci s Ruskem na neformálním zasedání ministrů zahraničních věcí Gymnich, nebo dohoda na další makrofinanční pomoci Ukrajině, kterou země využije na udržení běžného chodu státu, například na zajištění provozu nemocnic, úřadů a škol, na neformálním zasedání ministrů financí.