Turecko uvedlo do provozu komunikační družici, vyrobí vlastní satelity
Turecko uvedlo do provozu komunikační družici Türksat 5B. Národní vesmírný program předpokládá, že do roku 2023 bude ke stému výročí Turecké republiky ve vesmíru celkem 10 družic. Turecká státní agentura TÜBiTAK navíc dokončuje družice domácí provenience. Turecko se tak zařadí mezi 10 zemí schopných vyrábět vlastní satelity.
Foto: Türksat
Satelit Türksat 5B, vypuštěný do vesmíru v prosinci minulého roku na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX, z komplexu Launch 40 na mysu Canaveral na Floridě, dosáhl 42 stupňů východní délky na geostacionární dráze. Odtud bude pro Turecko poskytovat vysoce výkonné služby v Ka a Ku pásmu.
Satelit byl uveden do provozu v polovině června letošního roku při ceremonii za účasti prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a dalších vysokých vládních úředníků v areálu Türksat – Gölbaşi v Ankaře. „V rámci Národního vesmírného programu je naším cílem hájit zájmy naší země ve vesmíru, stejně jako to děláme na souši, na moři i ve vzduchu,“ řekl Erdogan. Telekomunikační satelit bude pokrývat širokou oblast, která zahrnuje celý Blízký východ, Perský záliv, Rudé a Středozemní moře, ale i sousedy Turecka.
NOVÁ FÁZE VESMÍRNÉ CESTY
Začalo to, co prezident Erdogan nazval novou fází vesmírné cesty Turecka. „Tento nový satelit bude poskytovat nepřetržitou komunikaci i v nejvzdálenějších a hornatých částech země. Geografické problémy nyní zmizí. Každý bude moci snadno používat internet odkudkoli,“ prohlásil Erdogan. Türksat 5B je navíc dovybaven technologií turecké firmy Aselsan, která zajistí využití satelitu pro mise turecké armády v zahraničí.
Na slavnostním ceremoniálu Erdogan dále připomněl, že Turecko se stalo jednou z mála zemí, které dokázaly ve stejném roce vyslat dva satelity. Druhý ze satelitů, Türksat 5A, byl vypuštěn na stejné raketě jako 5B a uveden do provozu přibližně měsíc po svém dvojčeti. Zástupci Türksatu předpokládají, že tyto satelity pomohou zajistit orbitální práva Turecka a budou sloužit minimálně po dobu 30 let. Satelit Türksat 5A bude obíhat v nevyužitém tureckém orbitálním slotu na 31. stupni východní délky a nabízet vysílací služby pro širokou geografickou oblast, která pokrývá Turecko a jeho sousedy, oblast Středozemního, Egejského a Černého moře, většinu Evropy, stejně jako Střední východ a velké regiony Afriky. Satelity Türksat 5B a Türksat 5A by měly zajistit přístup k širokopásmové satelitní kapacitě a vysílání turecké TV tak bude k dispozici na většině území Afriky, Evropy, Středního východu ale i v Asii.
OD SMLOUVY S AIRBUSEM K VLASTNÍ VÝROBĚ
Turecko podepsalo smlouvu se společností Airbus na výrobu družic Türksat 5B a 5A již v roce 2017. Počet komunikačních satelitů Turecka se tímto zvýšil na osm (počet aktivních na 5). Toto číslo však podle Erdogana brzy dosáhne desíti. Nyní je totiž ve hře výroba dvou domácích satelitů. Jeden z nich je sledovací družice s vysokým rozlišením, pojmenovaná IMECE, která by měla být vynesena na orbit v lednu 2023. Ta byla vyvinuta tureckými inženýry a agenturou TÜBITAK – Radou pro vědecký a technologický výzkum Turecka. V lednu příštího roku by měl být vypuštěn také satelit TÜRKSAT 6A, který bude v provozu od poloviny roku 2023. Jeho výroba probíhá v Ankaře, kde se právě dokončuje montáž, integrace systémů a poslední testy. Je produktem spolupráce mezi ministerstvem dopravy a infrastruktury, organizacemi Türksat a TÜBITAK a předními firmami tureckého obranného průmyslu, jako jsou Aselsan, TAI a CTech.
DALŠÍ ÚKOL – OPTICKÝ INTERNET
Dle vlády je v oblasti telekomunikací dalším důležitým úkolem pro Turecko dokončit probíhající práce na infrastruktuře optického internetu v celé zemi. Prezident Erdogan k tomu sdělil, že je třeba rychle vyřešit problémy Telekomu a dokončit práce na optickém internetu i v nejzazších venkovských oblastech. Optický internet bude mít kapacitu užitečného zatížení, která přesáhne možnosti dosavadních satelitů a patnáctkrát posílí komunikační kapacitu Turecka. „V krátké době dokončíme telekomunikační a optickou infrastrukturu stejným způsobem, jakým jsme v posledních 20ti letech naši zemi vybavili silnicemi a letišti,“ řekl Erdogan. Od roku 2002 bylo do dopravní infrastruktury pro klíčové projekty investováno celkem 183 miliard dolarů, do vesmírného projektu se v letech 2021 až 2024 počítá s investicí 126 milionů dolarů. Turecké investice do projektů tohoto druhu zatím vždy nahrávaly příležitosti i zahraničním firmám. Česko má v těchto oblastech špičkové firmy, a věříme, že na podobných vládních zakázkách najdou uplatnění.
Jakub Dluhosch, asistent ekonomického úseku, Generální konzulát ČR v Istanbulu
René Daněk, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Istanbulu
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?